Šest ruských velkých výsadkových lodí míří ze Středozemního do Černého moře, aby se tam zapojily do plánovaných vojenských cvičení. Rusko kromě toho zahájilo manévry na jihu země s použitím obrněných vozidel a dělostřelectva. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba popřel, že by francouzský prezident Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj posuzovali mimoblokové postavení Ukrajiny. Reagoval na spekulace tisku o údajné dohodě Macrona a šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ve snaze zmírnit napětí plynoucí z hromadění ruských jednotek kolem Ukajiny se připravují další diplomatická jednání.
Šest ruských výsadkových lodí pluje do Černého moře. Kuleba popřel jednání o „finlandizaci“ Ukrajiny
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
Večerním Bosporským průlivem propluly v úterý ruské velké výsadkové lodě Koroljov, Minsk a Kaliningrad. Jde o speciální plavidla určená k vylodění námořních jednotek, která mohou přepravovat i obrněná vozidla. Ve středu by je měly následovat další tři lodě podobného typu Pjotr Morgunov, Georgij Pobedonosec a Oleněgorskij gorňak.
GALERIE
Ruská výsadková loď Koroljov v Dardanelách 8. února 2022
Plavba je součástí rozsáhlého cvičení, které se má konat ve všech mořích a oceánech přiléhajících k Rusku. Účastní se ho 140 lodí a 60 letadel. „Hlavní cíl cvičení je propracovat společné působení námořnictva a letectva na ochranu ruských národních zájmů ve světových mořích, stejně jako eliminovat vojenské nebezpečí, které přichází z moře,“ uvedlo ke cvičení ruské ministerstvo obrany.
Manévry se dějí v době, kdy Moskva a Západ intenzivně jednají o bezpečnostní situaci v Evropě a konkrétně o tlaku na Ukrajinu, poblíž jejíchž hranic a na okupovaném Krymu Moskva shromáždila desítky tisíc vojáků. Rusko kromě toho vyslalo vojáky do Běloruska, kde se mají od čtvrtka účastnit společného cvičení s běloruskou armádou. Podle Severoatlantické aliance (NATO) je v Bělorusku na třicet tisíc ruských vojáků.
Moskva v posledních měsících tvrdí, že má obavy o svoji bezpečnost například s ohledem na možný vstup Ukrajiny do NATO a kvůli případnému rozmisťování zbraňových systémů poblíž svých hranic.
V ruských médiích se objevily informace o údajné prosbě Kyjeva na Washington o umístění protiraketového systému THAAD nedaleko od ruských hranic. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov podle agentury TASS v reakci uvedl, že pokud by Washington vážně uvažoval o dodávce systému, šance na diplomatické řešení sporu kolem Ukrajiny by se snížily. V případě rozmístění amerického protiraketového systému u ukrajinského Charkova by dle ruského ministerstva zahraničí šlo o provokaci, uvedla agentura RIA Novosti.
Španělsko vyšle do Bulharska stíhačky a vojáky
Bulharské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že Španělsko do země vyšle čtyři stíhačky Eurofighter a 130 vojáků. Budou pomáhat střežit bulharský vzdušný prostor. První letouny by měly na základně Graf Ignatievo poblíž Plovdivu přistát do konce týdne.
„Mise je součástí kroků k zajištění bezpečnosti členských států NATO na východním křídle a bude probíhat v souladu s plány a postupy integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO,“ uvedlo ministerstvo.
Španělsko je další z řady členských zemí NATO, které v souvislosti s napětím kolem Ukrajiny posílá do východního křídla Aliance své vojáky a techniku. Dva moderní letouny F-35 se do Bulharska chystá přesunout také Nizozemsko. Střežit bulharský vzdušný prostor by měly v dubnu a květnu.
Macron: Hlavní je zabránit válce
Vojenské aktivity se konají na pozadí intenzivních jednání na diplomatickém poli. Francouzský prezident Emmanuel Macron probíral v takzvaném výmarském trojúhelníku spolu s představiteli Polska a Německa výsledky svých rozhovorů s ruským prezidentem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Zelenským.
„V následujících týdnech budeme v našem úsilí pokračovat. To hlavní je, abychom se vyhnuli válce. Mír a stabilita v Evropě jsou opravdovým pokladem a my musíme udělat všechno, abychom je zachovali,“ uvedl francouzský prezident po jednání.
Zabránit válce je jedním ze tří bodů Macronovy strategie. Druhým je udržení jednoty spojeneckých zemí a třetím pak obhajoba zásad, které Evropa za posledních třicet let rozvinula. S Dudou a Scholzem nalezli shodu.
„Naším společným cílem je vyhnout se válce. Posilování ruských jednotek na ukrajinských hranicích je velkým důvodem k obavám a naše hodnocení situace je jednotné, stejně jako naše pozice – každý útok na územní integritu a suverenitu Ukrajiny je neakceptovatelný a bude mít pro Rusko ekonomické, politické a geostrategické důsledky,“ uvedl německý kancléř Olaf Scholz.
„Musíme najít řešení, jak se vyhnout válce. To je náš základní úkol. Nejdůležitější je dnes jednota a solidarita. Musíme ukázat, že mluvíme jedním hlasem a že se nedáme zlomit,“ řekl polský prezident Andrzej Duda.
Kuleba: Macron nevybízel Kyjev, aby neusiloval o vstup do NATO
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba popřel, že by se Macron pokoušel Ukrajinu přemluvit, aby se vzdala svých snah o integraci do západních struktur. Prezidenti Macron a Volodymyr Zelenskyj při svém úterním jednání podle ministra ani neposuzovali případné postavení Ukrajiny mimo vojenské bloky Západu a Východu. „Nedošlo tu k žádné zradě,“ ujistil Kuleba podle agentury Reuters.
Ukrajinský ministr zjevně reagoval na spekulace tisku, že se Macron při pondělní návštěvě Moskvy údajně domluvil s Putinem a ve snaze o snížení napětí na východě Evropy prý vyšel vstříc hlavnímu ruskému požadavku. „Otázka, aby se Ukrajina zřekla euroatlantických snah, nebyla na setkání Zelenského a Macrona nastolena,“ řekl ministr podle agentury TASS. Macron podle něj přednesl pouze své názory, žádné podobné návrhy prý nezazněly.
Macron podle listu The New York Times při pondělním letu do Moskvy hovořil před novináři o „finlandizaci Ukrajiny“ jako jednom z modelů, jak uklidnit napjaté vztahy s Ruskem. V úterý v Kyjevě už Macron popřel tuto zmínku, která by znamenala spor nejen s Ukrajinci, ale i USA, napsal ve středu list Ukrajinska pravda.
Termín „finlandizace“ vycházel z přísné neutrality Finska za studené války. Dohoda s Moskvou z roku 1948 Finsku zaručovala, že nebude čelit sovětskému útoku, ale země se zavázala, že nevstoupí do NATO. Současné Finsko ale s NATO spolupracuje a jeho politika je plně slučitelná se Západem, i když přihlášku do NATO se nechystá podat, poznamenal ukrajinský deník.
Scholz: Sankce připravíme společně
Německý kancléř Scholz ve středu po jednání s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou v Berlíně prohlásil, že pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu, bude čelit tvrdým sankcím, které Evropská unie a státy NATO připraví společně. Na přímý dotaz novinářů ale výslovně nezmínil, zda součástí případného postihu Moskvy bude i německo-ruský plynovod Nord Stream 2.
„Jasné a klíčové poselství je, že jsme jednotní,“ řekl o ukrajinské krizi Scholz. „Jsme jednotní i v tom, že sankce připravíme společně,“ uvedl. Na dotaz novinářů, zda se sankce budou týkat i plynovodu Nord Stream 2, který je hotový, ale zatím neschválený pro provoz, však neodpověděl. „Sankce budou velmi účinné. Připraven máme celý soubor,“ prohlásil Scholz s tím, že je dobrý důvod, proč podrobnosti nezveřejňovat.
Diplomatická jednání ohledně Ukrajiny budou dál pokračovat. Kancléř Scholz se v příštím týdnu chystá do Moskvy, Macron by měl zase o situaci diskutovat s americkým prezidentem Joe Bidenem. Ve čtvrtek se pak v Berlíně opět sejdou zástupci Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny a v budoucnu by mohlo následovat setkání takzvané normandské čtyřky i za účasti prezidentů a premiérů.
Nevyhrožujte sankcemi, zní z Ruska
Ve čtvrtek se chystají na diplomatická jednání i zástupci Spojeného království, kteří míří do Moskvy. Ruský velvyslanec v Británii vyzval britské představitele, aby během své návštěvy upustili od vyhrožování sankcemi. V opačném případě bude podle něj jednání krátké, uvedla ruská tisková agentura TASS.
Britský premiér Boris Johnson v článku pro deník The Times varoval, že pokud by Rusko zaútočilo na Ukrajinu, britské sankce budou připravené.
„Pokud se chystají do Ruska, aby nám ještě jednou pohrozili sankcemi, tak je to zbytečné – my všichni čteme, vidíme, víme a slyšíme. V takovém případě bude náš dialog a rozhovor v Moskvě nejspíš poměrně krátký,“ sdělil ruský velvyslanec Andrej Kelin. Na oficiální návštěvu Ruska zamíří šéfka britské diplomacie Liz Trussová a ministr obrany Ben Wallace.