Rusku se podařilo NATO spojit a Moskva nemá pocit, že by mohla Alianci rozklížit, míní analytik

5 minut
Horizont ČT24: Ovlivnila rusko-ukrajinská krize jednotu NATO?
Zdroj: ČT24

Severoatlantická aliance je v současné krizi kolem Ukrajiny jednotnější než dříve, Rusko ale zřejmě nevěří, že by se mu NATO podařilo rozklížit. V Horizontu ČT24 to řekl bezpečnostní analytik Jan Ludvík. Komentoval tak pochybnosti, které o jednotě Aliance vzbuzují některé kroky Maďarska či Německa.

„Je trochu otázka, jestli (ruský) prezident (Vladimir) Putin spoléhal na to, že NATO nebude jednotné. Když se podíváme na ruské požadavky, na to, co Rusko dělá, tak se nezdá, že by si dělalo nějakou zásadní iluzi v tom, že se mu podařilo Alianci rozklížit a že se může spolehnout na nejednotnost reakce NATO,“ míní analytik z Pražského centra pro výzkum míru na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Moskva vidí členy NATO trochu jako americké loutky a přeceňuje míru kontroly, kterou nad členskými státy Američané mají. Takže je otázka, jak moc oni (Rusové) spoléhají na to, že se jim může podařit vybudovat nějakou nejednotu ve chvíli, kdy si myslí, že ti důležití jsou Američané,“ dodal Ludvík.

„Určitě se Rusku podařilo NATO spojit více, než bylo předtím,“ pokračoval analytik. „(Ale Rusové) nemají pocit, že se nás podaří rozklížit, oni mají pocit, že my jednotní budeme a oni si musejí poradit, i proti jednotné Alianci.“

Pomoc Ukrajině je na jednotlivých členských zemích

Aliance se podle něj shodne na tom, že bude bránit členské státy v případě napadení a že Ukrajinu naopak vojensky bránit nebude. Pokud jde o různé formy pomoci Ukrajině, v tomto ohledu Aliance jako celek moc dělat nemůže, protože na to není stavěná, a záleží proto na jednotlivých členských zemích.

„NATO má nějaká velitelství, která plánují nasazení členských sil tak, aby je koordinovala. NATO má něco málo prostředků včasné výstrahy, ale ta pomoc, která proudí na Ukrajinu, to je pomoc z členských zemí,“ uzavřel Ludvík.

Vojáky poslaly USA, slíbila je i Francie

Spojené státy oznámily, že do Polska a Rumunska přesunou tří tisíce svých vojáků, další nabízí Francie. V Jaderském moři cvičí se spojenci americká letadlová loď Harry S. Truman, jejíž námořní skupina je tak poprvé od konce studené války pod přímým velením NATO. 

Posily pro východní Evropu jsou americké, nikoliv ze sil rychlého nasazení NATO, neboť získat souhlas všech třiceti členů by trvalo týdny. Třeba Maďarsko má k Moskvě blíž než ostatní a nejistý byl i postoj Německa, které odmítlo poslat Ukrajině zbraně, blokovalo dodávku od jiného člena NATO a dlouho váhalo se zahrnutím plynovodu Nord Stream 2 do balíku možných protiruských sankcí.

Kancléř Olaf Scholz, který se má brzy sejít s prezidenty USA i Ruska, ale nálepku nespolehlivosti odmítá a tvrdí, že „Německo je země, která Ukrajině v posledních letech pomohla nejvíc. Téměř dvěma miliardami eur.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Suvajdy vstoupily vládní síly, hlášených zabitých během násilí je přes dvě stě

Do syrského města Suvajda, kde žije menšina drúzů, v úterý ráno vstoupily vládní vojenské jednotky. Po prvních střetech při vstupu do města vládní úřady vyhlásily klid zbraní, informovala agentura AFP. Podle místních zdrojů ve městě vypukly násilnosti. V oblasti se v uplynulých dvou dnech odehrály střety mezi drúzy a sunnitskými beduíny. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při násilí zemřelo dosud 203 lidí. Podle syrských médií na město navíc podniká údery Izrael, který tvrdí, že cílí na vládní jednotky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump se ptal Zelenského, zda by Ukrajina dokázala udeřit na Moskvu, píší FT

Americký prezident Donald Trump se v soukromém rozhovoru ptal svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla schopná udeřit na Moskvu, pokud by Spojené státy Kyjevu poskytly zbraně dlouhého doletu, píše list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovorem. Šéf Bílého domu podle nich vybízel Ukrajinu, aby zesílila údery v hloubi ruského území. Bílý dům informace listu o podněcování útoků na Rusko popřel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Slovensko chce výjimku na ruský plyn

Evropská unie v úterý neschválila osmnáctý balík sankcí proti Rusku, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání s ministry zahraničí EU. Evropská komise (EK) reagovala na požadavky Slovenska, nyní je míč na druhé straně, sdělila. Očekává, že ke schválení dojde ve středu. Před tiskovou konferencí Kallasové slovenský premiér Robert Fico (Smer) oznámil, že slovenský zástupce požádal o odklad hlasování o balíku sankcí. Bratislava chce podle něj výjimku na dovoz ruského plynu do roku 2034.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Česko se dle Fialy nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev

Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to v úterý řekl premiér Petr Fiala (ODS). Česko se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Kyjevu pomoci. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA budou zemím NATO prodávat moderní zbraně, přičemž Aliance bude tyto dodávky koordinovat.
před 10 hhodinami

Ministři zahraničí EU se neshodli na pozastavení asociační dohody s Izraelem

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se neshodli na pozastavení asociační dohody s Izraelem, oznámila po úterním společném jednání ministrů sedmadvacítky šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Izrael podle ní musí prokázat, že dělá více konkrétních kroků, aby zlepšil situaci Palestinců v Pásmu Gazy. EU bude vývoj bedlivě sledovat, prohlásila Kallasová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA se vrací k roli obránce Kyjeva, tvrdí expert

Spojené státy jednají se spojenci o novém balíku zbraní pro Ukrajinu. Nová vojenská podpora pro Kyjev bude vůbec první od začátku ruské plnohodnotné války, kterou schválí současný šéf Bílého domu Donald Trump. Ten nově souhlasil, že nákup amerických zbraní zaplatí evropští členové NATO. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy se USA znovu přibližují pozici obránce Kyjeva, podle politologa Jakuba Dopierally Trump hledá způsob, jak Ukrajinu podpořit, ale zachovat si tvář před domácími podporovateli.
před 12 hhodinami

Mise na Slovensku odhalila dle Zdechovského selhání i oslabení právního státu

Květnová mise europoslanců na Slovensku odhalila administrativní selhání i oslabení právního státu, uvedl český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z frakce Evropské lidové strany (EPP). Kolegům z Výboru pro rozpočtovou kontrolu v úterý představil závěrečnou zprávu z parlamentní mise, kterou vedl. Cílem cesty na Slovensko bylo zejména prověřit ochranu finančních zájmů EU, ale také celkový stav právního státu a fungování kontrolních institucí.
před 13 hhodinami

Čeští hasiči v Texasu našli dvě oběti záplav, dál pátrají po pohřešovaných

Šestnáct hasičů z Česka absolvovalo v pondělí první nasazení v masivními povodněmi zasaženém Texasu. Konkrétně propátrávali oblast podél koryta řeky Guadalupe u města Center Point, informovalo v úterý generální ředitelství tuzemských hasičů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...