Americký prezident Joe Biden ve středu schválil vyslání dalších vojáků do východní Evropy. Podle mluvčího Pentagonu by jich měly být dva tisíce. Kromě toho USA přesunou tisíc svých vojáků, kteří jsou nyní v Německu, do Rumunska. Krok Spojených států uvítal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, Rusko označilo jednání USA za neopodstatněné a ničivé. Spojené státy také sdělily Rusku, že jsou s ním ochotny diskutovat o oboustranných bezpečnostních opatřeních.
Američané vyšlou do východní Evropy další vojáky. Ničivé jednání, reagovala Moskva
Rozhodnutí o vyslání dodatečného kontingentu souvisí s napětím kolem Ukrajiny. Rusko u svých hranic s Ukrajinou, v Bělorusku, v Podněstří či na ukrajinských územích, která od roku 2014 okupuje, soustředilo na sto tisíc svých vojáků. Podle Západu je to známka připravované invaze, což Moskva popírá.
Biden řekl, že jeho rozhodnutí je „zcela v souladu“ s tím, co po celou dobu říkal ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. „Dokud se bude chovat agresivně, uděláme vše proto, abychom mohli naše spojence v NATO a východní Evropě ujistit, že jsme s nimi.“
Mluvčí Pentagonu John Kirby řekl, že většina z dvou tisíc vojáků bude směřovat do Polska a že nejde o permanentní krok, ale o reakci na ruské aktivity. Agentura Reuters napsala, že do Rumunska odjede tisíc vojáků z jednotky, která je nyní v německém Vilsecku, do Polska zamíří sedmnáct set vojáků ze základny Fort Bragg v Severní Karolíně a z téže základy bude tři sta vojáků přesunuto do Německa.
Mluvčí Pentagonu zdůraznil, že jde o snahu zvýšit odstrašující sílu a prezentovat připravenost k obraně ve východní Evropě a že žádní američtí vojáci nebudou posláni na Ukrajinu. „Je důležité, že panu (šéfovi Kremlu Vladimiru) Putinovi a světu důrazně ukážeme, že Spojeným státům a spojencům na NATO záleží,“ prohlásil Kirby. Dodal, že v případě potřeby mohou USA rozhodnout o dalších přesunech. K tomu mluvčí sdělil, že „nedokáže přesně předpovědět, jak se věci budou vyvíjet“. „A právě proto, že to nemůžeme předvídat, chceme být připraveni.“
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško prohlásil, že „tyto ničím neopodstatněné ničivé kroky pouze přispějí k vojenskému napětí a zúží pole pro politická rozhodnutí“. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se znovu snažil mírnit obavy z hrozícího ruského útoku, ale řekl také, že pokud Rusko udělá něco, co bude naznačovat bezprostředně hrozící invazi, Ukrajina bude schopná reagovat, jak bude nezbytné.
Jednotky, jež USA nově posílají do Evropy, nepatří k osmi a půl tisícům vojáků, které Pentagon uvedl na Bidenův příkaz minulý týden do pohotovosti. Tato skupina je připravena k rychlému přesunu do Evropy v případě potřeby.
Stoltenberg: Toto rozmístění sil je obranné a přiměřené
Stoltenberg rozmístění Američanů v Polsku, Rumunsku a Německu ocenil. „Je to důrazný projev amerického odhodlání a dodatek k jiným nedávným příspěvkům Spojených států k naší sdílené bezpečnosti - k čemuž patří osm a půl tisíce vojáků uvedených do pohotovosti pro případné zapojení do jednotky rychlé reakce NATO a rovněž přítomnost letadlové lodi USS Harry Truman, která je pod velením NATO ve Středozemním moři.“ Také on zdůraznil, že „toto rozmístění sil je obranné a přiměřené a dává jasně najevo, že NATO učiní k obraně svých spojenců cokoli bude nezbytné“.
Vyslání dalších amerických vojáků do Evropy přivítal mimo jiné polský premiér Mateusz Morawiecki a další polští představitelé, uvedla polská tisková agentura PAP. Rozhodnutí Bidenovy administrativy Morawiecki označil za „další důležitý symbol jednoty a spolupráce demokratických států a odrazení Vladimira Putina od další vojenské akce“. Mluvčí polské vlády sdělil, že jde o dobrou zprávu pro Polsko, Ukrajinu a celou Evropu.
CNN oznámila, že vojáci budou operovat na základě bilaterálních dohod s hostitelskými zeměmi, protože NATO zatím neaktivovalo mnohonárodnostní jednotku.
USA mají své vojáky v Evropě i mimo krizové časy, v Německu je 35 tisíc amerických vojáků, v Polsku dalších čtyři tisíce a v Rumunsku devět set.
Ilustrační foto
Jak kontrolovat střely s plochou dráhou letu
Spojené státy také sdělily Rusku, že jsou s ním ochotny diskutovat o oboustranných bezpečnostních opatřeních, včetně možnosti dohodnout způsob, jak by si Moskva mohla ověřit, že se na základnách NATO v Rumunsku a Polsku nenacházejí střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Informovaly o tom agentura Bloomberg a list El País, který se údajně dostal k celému znění písemných odpovědí USA a NATO na bezpečnostní požadavky Moskvy. Publikované dokumenty podmiňují pokrok jednání zmírněním napětí na ukrajinských hranicích.
Španělský deník uvádí, že oba vzkazy odmítají některé z hlavních ruských návrhů, jak ostatně západní činitelé jasně dali najevo i veřejně. Zejména jde o požadavek, aby spojenci poskytli Moskvě záruku, že do NATO nikdy nevstoupí Ukrajina. Washington i Aliance nicméně navrhují Putinovi jednání o odzbrojování a opatřeních na posílení vzájemné důvěry, plyne z materiálů El País.
„Spojené státy jsou ochotny projednat… reciproční opatření pro transparentnost a reciproční závazky od Spojených států i od Ruska, aby se zdržely nasazení útočných pozemních raketových systémů a trvalých sil s bojovou misí na území Ukrajiny,“ píše se například v údajné americké odpovědi. Washington podle ní chce případné diskuse konzultovat s Kyjevem.
O americkém návrhu jednat o vzájemných kontrolách raketových základen nejdříve informovala agentura Bloomberg, podle níž je cílem rozptýlit obavy Moskvy, že by odpalovací zařízení na východě Evropy mohly být použita proti Rusku. Jakákoliv dohoda by však byla možná teprve po diskusi se spojenci, zejména s Polskem a Rumunskem, uvedl jeden ze zdrojů.
Předpokladem je reciprocita
V příslušné pasáži dokumentu zveřejněného deníkem El País se píše o možných diskusích o „mechanismu transparentnosti“ s předpokladem, že Rusko umožní dohled nad dvěma svými základnami, které si zvolí NATO.
Na základnách v Polsku a Rumunsku nejsou útočné rakety, nicméně ruský prezident Putin opakovaně naznačoval, že USA a NATO by mohly využít systémy protiraketové obrany Aegis Ashore k odpálení střel Tomahawk, protože oba druhy zbraní používají stejná odpalovací zařízení, píše Bloomberg. Severoatlantická aliance tvrdí, že Aegis slouží k čistě obranným účelům.
Rumunsko podle agentury trvá na tom, že je otevřeno inspekci ruských úředníků v zařízení na svém území, pokud Moskva splní podmínku reciprocity. Představitel obeznámený s postojem Polska Bloombergu řekl, že Varšava by mohla souhlasit s podobnou kontrolou výměnou za inspekce v ruské enklávě Kaliningrad, která sousedí s Polskem.
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
Odpovědi USA a Aliance na požadavky Ruska se liší
Spojené státy a NATO Rusku odpověděly na jeho požadavky ohledně bezpečnostních záruk. Od počátku bylo jasné, že hlavní ruské požadavky jsou pro Západ nepřijatelné. Moskva varuje, že v případě jejich ignorování přijdou blíže nespecifikované kroky, zatímco u hranic s Ukrajinou shromažďuje desetitisíce vojáků.
USA a NATO své odpovědi konzultovaly, podle El País jsou nicméně mezi dvěma dokumenty jisté rozdíly. „Hlavním rozdílem mezi dvěma texty je to, že Washington je připraven diskutovat o konceptu 'nerozdělitelnosti bezpečnosti', který OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) schválila na summitu v kazachstánském Nur-Sultanu v roce 2010,“ píše list.
Bílý dům ani americké ministerstvo zahraničí se ihned ke zprávám o návrzích adresovaných Moskvě nevyjádřily. Nicméně zdroj obeznámený se situací podle agentury Reuters uvedl, že Spojené státy nabídly pouze jednání o různých obavách Ruska, například o kontrole zbrojení.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulý týden označil americkou reakci za lepší než tu, která přišla od NATO. O situaci v úterý znovu hovořil s americkým protějškem Blinkenem, který podle mluvčího americké diplomacie vyjádřil ochotu pokračovat ve výměně bezpečnostních návrhů. USA i NATO nicméně ve svých písemných stanoviscích z minulého týdne uvádí, že pro jakýkoli úspěch těchto rozhovorů je klíčové, aby Rusko upustilo od agresivních kroků vůči Ukrajině.
Předsedové obou komor českého parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se ve středu shodli s generálním tajemníkem NATO Stoltenbergem, že členské země NATO musí nadále postupovat pevně a jednotně vůči ruským požadavkům týkajícím se Ukrajiny, které jsou pro spojenecké země včetně Česka nepřijatelné. Pekarová Adamová a Vystrčil hovořili se Stoltenbergem i o tom, že česká vláda hodlá plnit své spojenecké závazky a k členství v NATO jako záruce své bezpečnosti nevidí alternativu.
Kreml nebude stav jednání s USA a NATO komentovat
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Kreml nebude v tuto chvíli veřejně komentovat průběh jednání s USA a NATO. Dodal, že se zatím neplánuje další jednání prezidentů Vladimira Putina a Joea Bidena. „Vždy je dobře, když prezidenti spolu hovoří, vždy je to dobrý impuls pro dvoustranné vztahy. Ale hovoří spolu, když to považují za účelné,“ řekl Peskov podle agentury TASS.
Oba prezidenti spolu telefonicky mluvili v závěru loňského roku. Putin tehdy varoval Bidena, že další sankce by vedly ke zhroucení vztahů. Biden naopak varoval Moskvu, že případná ruská invaze na Ukrajinu by vedla k dosud nevídaným sankcím a globálním následkům.
S Putinem ve středu telefonicky hovořil britský premiér Boris Johnson, který vyjádřil znepokojení nad ruskou „nepřátelskou“ aktivitou u ukrajinských hranic. Oba lídři se ale shodli, že prohloubení závažnosti situace není v ničím zájmu, uvedla premiérova kancelář.