Ministerstvo zahraničí USA uvedlo, že od Ruska obdrželo odpověď na svůj dopis z minulého týdne, v němž mimo jiné navrhlo možnosti zmírnění současné krize kolem Ukrajiny. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško to však popřel s tím, že Moskva poslala jen doplňující dotazy a odpověď stále chystá. USA mezitím nařídily rodinám vládních pracovníků opustit Bělorusko. Polsko slíbilo Kyjevu munici, protiletecké střely a drony, municí přispěje i Česko. K tématu se vyjádřil i ruský prezident Vladimir Putin nebo britský premiér Boris Johnson po návštěvě Kyjeva.
Diplomaté Ruska a USA intenzivně jednají. Polsko zatím slíbilo Ukrajině protiletecké střely
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý řekl, že Moskva postrádá v písemném vyjádření USA z ledna uspokojivou odpověď ohledně ruského požadavku, že NATO se nebude rozšiřovat, upustí od umisťování zbraňových systémů poblíž ruských hranic a navrátí se k vojenské podobě bloku z roku 1997, uvedla agentura TASS.
Šéf Kremlu si položil také otázku, co by se stalo, kdyby Ukrajina vstoupila do NATO a pokusila se získat silou zpět poloostrov Krym, který v roce 2014 anektovalo Rusko. „A co my bychom měli dělat? Válčit s blokem NATO?“ uvedl Putin po setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Moskvě.
Opačné vidění nastínil britský premiér Johnson s tím, že Putin „drží Ukrajině u hlavy zbraň, aby nás donutil změnit evropskou bezpečnostní architekturu“.
Dialog Moskvy a Západu pokračuje
Obavy z možné invaze na Ukrajinu v posledních týdnech vedly ke zvýšení napětí mezi Moskvou a Západem. Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou, na ukrajinských územích, která okupuje, a také v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kreml ale popírá, že by měl v úmyslu Ukrajinu znovu vojensky napadnout. Požaduje na druhé straně od USA a NATO určité záruky, a to včetně závazku, že se Ukrajina nestane členem Severoatlantické aliance.
„Můžeme potvrdit, že jsme od Ruska obdrželi písemnou odpověď. Domníváme se, že by nebylo produktivní jednat na veřejnosti, takže necháme na Rusku, zda bude chtít o své odpovědi mluvit veřejně,“ uvedla mluvčí amerického ministerstva zahraničí. „Jsme i nadále plně odhodláni vést dialog o řešení těchto otázek a budeme pokračovat v úzkých konzultacích s našimi spojenci a partnery, včetně Ukrajiny,“ dodala.
Ruská agentura RIA Novosti ale s odkazem na zdroj z diplomacie uvedla, že ruský dopis zaslaný Spojeným státům i ostatním zemím NATO obsahoval otázky ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova ohledně toho, jak západní země chápou princip „nedělitelnosti bezpečnosti“.
USA a NATO klíčové ruské požadavky v dopisech z minulé středy odmítly. Washington si ale ponechal otevřené dveře pro jednání o dalších otázkách, jako je rozmístění raket a vzájemné omezení vojenských cvičení. Podle Lavrova byla americká odpověď „vzorem diplomatické slušnosti“, kdežto od NATO byla „ideologická“.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken v úterním telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem vyzval Rusko, aby volilo v krizi kolem Ukrajiny diplomacii. Mluvil také o nutnosti okamžitého stažení ruských vojáků a vojenské techniky od ukrajinské hranice. Lavrov řekl, že USA souhlasí s dalším jednáním o bezpečnostních otázkách, jež znepokojují Rusko.
USA nařídily rodinám amerických vládních pracovníků opustit Bělorusko
Spojené státy nařídily rodinným příslušníkům amerických vládních pracovníků v Bělorusku, aby opustili zemi. Všem svým občanům rovněž nedoporučily cestovat do Běloruska. „Necestujte do Běloruska kvůli svévolnému vymáhání zákonů, riziku zadržení a neobvyklému hromadění ruských vojsk podél hranic Běloruska s Ukrajinou,“ uvedlo v pondělním prohlášení americké ministerstvo zahraničí. Současně nařídilo rodinám amerických vládních zaměstnanců v Bělorusku, aby opustily zemi.
Moskva vyslala v uplynulých dnech vojáky do Běloruska, aby se tam začátkem tohoto měsíce zapojili do společného armádního cvičení. Manévry se budou konat v blízkosti západní hranice Běloruska s Polskem a Litvou – členskými státy NATO – a také u jižních hranic s Ukrajinou. USA tvrdí, že Moskva chce do Běloruska vyslat přes třicet tisíc vojáků, nyní jich je tam podle informací Washingtonu zhruba pět tisíc.
Již v polovině ledna americká vláda kvůli hrozící ruské invazi dala možnost postradatelným zaměstnancům diplomatické mise USA na Ukrajině, aby ze země odjeli. Rodiny zaměstnanců dostaly nařízeno zemi opustit.
Morawiecki přislíbil Kyjevu munici, protiletecké střely a drony
Polsko je připraveno předat Ukrajině dělostřeleckou munici, přenosné protiletadlové střely, lehké minomety a pozorovací drony, uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki, který je na návštěvě v Kyjevě. Svrchovaná a demokratická Ukrajina je v zájmu celé Evropy, alternativou je Bělorusko, prohlásil Morawiecki v narážce na autoritářský režim v Minsku, který je spojencem Ruska.
„Polsko stojí po boku ukrajinského státu, aby pomohlo při jeho obraně, při obraně bezpečí, ohroženého ruským sousedem,“ prohlásil Morawiecki na společné tiskové konferenci s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Ten polskému kolegovi a Polsku poděkoval, že „stojí na straně ukrajinské svobody, demokracie, bezpečí a práva Ukrajinců suverénně rozhodovat o osudu národa“. Poděkoval také za podporu územní celistvosti Ukrajiny a jejího směřování do NATO a Evropské unie.
„Dějiny učí, že musíme zastavit ruského prezidenta Vladimira Putina, dokud není příliš pozdě,“ řekl Morawiecki ještě před cestou do ukrajinské metropole. Za klíčové označil posílení obranyschopnosti ukrajinských sil – a v této souvislosti kritizoval postoj Německa, které se zdráhá dodávat Ukrajině zbraně. Plynovod Nord Stream 2, který má přivádět z Ruska do Německa po dně Baltského moře zemní plyn, přirovnal k nabíjení Putinovy pistole.
V Kyjevě polský host podle agentury Unian uvedl, že se Varšava chystá i na nejhorší scénář, jakkoli doufá, že na něj nedojde. Ale v případě nové ruské invaze je připravena přijímat raněné Ukrajince a přijmout i část ukrajinské populace.
Morawiecki je na své první návštěvě v Kyjevě od nástupu čela vlády v roce 2017. Očekává se, že z jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s polským premiérem a britským předsedou vlády Borisem Johnsonem, který má také dorazit do ukrajinské metropole, vzejde domluva na novém formátu trojstranné spolupráce s cílem posílit regionální bezpečnost.
Česko a Ukrajina podepsaly smlouvu o munici a zdravotní pomoci
Zástupci České republiky a Ukrajiny v úterý podepsali smlouvu o daru dělostřelecké munice, který minulý týden schválila vláda. Uzavřeli i delší dobu chystané ujednání, které umožní v Česku léčit raněné ukrajinské vojáky. Využit k tomu bude program, v němž se v minulosti Česko postaralo o několik raněných Kurdů. Dohody podepsal náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec a vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj.
Blažkovec se Zalužným podepsali smlouvu, na základě které ČR na Ukrajinu pošle čtyři tisíce dělostřeleckých granátů. Česká vláda se tak rozhodla zemi podpořit v souvislosti se zvýšeným napětím s Ruskem, které na hranicích Ukrajiny soustředilo podle odhadů spojenců asi sto tisíc vojáků. Západní země se proto obávají invaze na Ukrajinu, Rusko takové plány popírá. Podle Fajnora si Ukrajina zajistí přepravu munice vlastními silami.
Náměstek s generálem zároveň uzavřeli mezinárodní ujednání, které umožní spolupráci „v oblasti poskytování léčebné péče raněnému vojenskému personálu Ukrajiny“. Podle Fajnora se podpis dokumentu připravoval řadu měsíců. Nejde tak o reakci na aktuální krizi. Dokument umožní, aby mohl být využit již před několika lety schválený léčebný program. V něm se ČR může ročně postarat až o 30 raněných vojáků spojeneckých nebo partnerských zemí.
Čaputová: Slováci nesmí být slabým článkem NATO
Slovensko nesmí být slabým článkem NATO a ruské požadavky ohrožují i jeho svobodu. V projevu k současné krizi kolem Ukrajiny to v úterý řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Upozornila, že případný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by pocítilo i Slovensko, třeba v podobě migrační vlny z Ukrajiny. Mezi Západem a Moskvou panuje v posledních týdnech velké napětí kvůli tomu, že Rusko u hranic s Ukrajinou shromáždilo desetitisíce vojáků.
„Nedělejme kompromis v tom, co je principiální, tedy že každá země, včetně Ukrajiny, má právo se rozhodnout, kam chce patřit,“ vyzvala prezidentka. „Když jednou toto právo upřeme Ukrajině, kde je záruka, že o něj nepřijdeme sami?“ podotkla.
Upozornila, že ruské požadavky vůči NATO jdou nad rámec Ukrajiny a týkají se také Slovenska a dalších postkomunistických zemí, jako je i Česko. Moskva podle Čaputové chce, aby „závazek aliance, že nám přijde na pomoc v případě krize, zůstal jen na papíře“. Prezidentka si rovněž myslí, že Slovensko si nemůže dovolit vystupovat jako slabý článek aliance. V jeho vlastním zájmu je přispívat ke společné bezpečnosti i to, aby spojenecké jednotky posílily obranu slovenské východní hranice a celé východní křídlo NATO.
Putin chce docílit změny bezpečnostní architektury v Evropě, řekl Johnson
Britský premiér Boris Johnson se při úterní návštěvě Kyjeva shodl s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, že jakákoli ruská invaze na Ukrajinu by byla obrovskou chybou. Ruský prezident Vladimir Putin podle Johnsona „drží Ukrajině u hlavy zbraň, aby nás donutil změnit evropskou bezpečnostní architekturu“.
Podle agentury Reuters britský premiér a ukrajinský prezident hovořili mimo jiné o tom, jak Rusko zastrašit. Johnson přiletěl na Ukrajinu s cílem podpořit její vedení v situaci, kdy Rusko u ukrajinských hranic shromáždilo přes 100 tisc vojáků. „Oba lídři varovali, že další ruská invaze na Ukrajinu by byla obrovskou strategickou chybou a nesla by s sebou jasné humanitární následky,“ cituje agentura Reuters z prohlášení vydaného po schůzce.
Johnson řekl, že je potřeba „vysvětlit ruské veřejnosti, že Ukrajina se bude bránit“. Ruské matky si podle něho musejí uvědomit, že Ukrajina se postaví na „urputný a krvavý odpor“.