Připravujeme se na riziko ruské agrese na Ukrajině, řekl Fiala. Ukrajinský generál podepsal v Praze dvě smlouvy

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj a náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec podepsali smlouvu o daru dělostřelecké munice Ukrajině. Česká vláda jej schválila koncem ledna. Podepsali také dlouhodobě připravovanou dohodu, podle které bude možné v Česku léčit zraněné ukrajinské vojáky. O ruském hromadění jednotek u hranic jednala také Bezpečnostní rada státu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) sice Česko doufá v diplomatické řešení, ale připravuje se i na riziko ruské agrese na Ukrajině.

„Bezpečnostní rada státu vyjádřila podporu intenzivnímu úsilí nalezení diplomatického řešení. Současně považujeme za nutné a zodpovědné připravit Českou republiku na dopady, které by měla násilná agrese Ruska vůči Ukrajině,“ řekl premiér Petr Fiala po jednání Bezpečnostní rady státu.

Meziresortní pracovní skupina podle něj vyhodnocuje možná rizika v oblastech kybernetických útoků, činnosti zahraničních tajných služeb, migrace, zvýšení cen nebo zastavení dodávek surovin nebo ochrany občanů, krajanů a majetku České republiky na Ukrajině. 

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zdůraznil, že již existují „typové scénáře pro existenci takové hrozby“, které nyní podstupují revizi, aby bylo možné je velmi rychle zavést. Ministerstvo vnitra by podle něj kromě záležitostí souvisejících s vnitřní bezpečnostní koordinovalo také humanitární pomoc Ukrajině, pokud by byla třeba. Dodal, že čeští policisté jsou připraveni vyrazit na pomoc s hlídáním slovensko-ukrajinských hranic, kdyby o to požádala Bratislava.

Podepsáno: Ukrajina dostane 4000 dělostřeleckých granátů

Fiala a také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) upozornili, že v době, kdy jednala rada, byla podepsána smlouva, podle které pošle Česko na Ukrajinu čtyři tisíce dělostřeleckých granátů ráže 152 milimetrů. Určeny byly pro samohybné houfnice Dana. Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany upřesnil, že Ukrajina si přepravu munice zajistí vlastními silami.

Vláda se rozhodla Ukrajinu podpořit v době, kdy Rusko u jejích hranic a na okupovaném Krymu soustředilo podle odhadů spojenců asi sto tisíc vojáků. Západní země se proto obávají nové invaze, Moskva takové plány popírá.

Valerij Zalužnyj a Aleš Opata na Vítkově
Zdroj: Michaela Říhová/ČTK

Druhá dohoda, kterou ukrajinský generál Zalužnyj a český náměstek Blažkovec podepsali, umožní spolupráci „v oblasti poskytování léčebné péče raněnému vojenskému personálu Ukrajiny“. Podle Fajnora se podpis dokumentu připravoval řadu měsíců a nesouvisí s aktuální krizí.

„Předmětem je ochota České republiky přijmout lidi na léčení. Už v minulosti k některým případům, kdy jsme pomáhali zemím postiženým například živelními katastrofami, docházelo,“ doplnila ministryně Černochová.

Podle Blažkovce mají smlouvy pomoci Ukrajině posílit svoji obranychopnost a zároveň prohloubit spolupráci obou států. „Věřím, že konkrétní dar munice může být naším přispěním k postupné deeskalaci situace,“ uvedl náměstek.

Zalužnyj je v Praze na dvoudenní návštěvě, která byla domluvena již dlouho, ale několikrát ji odložil kvůli špatné epidemické situaci. Tentokrát přijel, na Vítkově se setkal s náčelníkem českého generálního štábu Alešem Opatou. Společně pak jednali na generálním štábu o prohloubení spolupráce, bezpečností situaci v regionu, společných výcvikových aktivitách a posilování vojenských schopností, ale i bezpečnostní situaci na Ukrajině.

„Ukrajina je partnerem Aliance, kterého chceme podporovat v reformě ozbrojených sil a rozvoji vojenských schopností, zejména v oblasti logistiky, vojenské policie a zdravotnického zabezpečení,“ poznamenal Opata.

Další žádosti z Ukrajiny nepřišly, tvrdí ministři

S žádnou další materiální podporou Ukrajiny vláda momentálně nepočítá. „Žádný nový konkrétní požadavek na dodání něčeho nebo vyslání vojáků není vznesen. Jsme připraveni, ale žádné požadavky nemáme,“ ujistila Černochová.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) upozornil, že se chystá Ukrajinu navštívit. Případné další žádosti by mohly zaznít při té příležitosti. „Bytostným zájmem České republiky je udržení míru a bezpečnosti ve východní Evropě. Odmítáme jakékoli použití síly k dosažení cílů ze strany Ruska a považujeme to za neakceptovatelné,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
Právě teď

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 6 mminutami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 1 hhodinou

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 2 hhodinami

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.