Připravujeme se na riziko ruské agrese na Ukrajině, řekl Fiala. Ukrajinský generál podepsal v Praze dvě smlouvy

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj a náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec podepsali smlouvu o daru dělostřelecké munice Ukrajině. Česká vláda jej schválila koncem ledna. Podepsali také dlouhodobě připravovanou dohodu, podle které bude možné v Česku léčit zraněné ukrajinské vojáky. O ruském hromadění jednotek u hranic jednala také Bezpečnostní rada státu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) sice Česko doufá v diplomatické řešení, ale připravuje se i na riziko ruské agrese na Ukrajině.

„Bezpečnostní rada státu vyjádřila podporu intenzivnímu úsilí nalezení diplomatického řešení. Současně považujeme za nutné a zodpovědné připravit Českou republiku na dopady, které by měla násilná agrese Ruska vůči Ukrajině,“ řekl premiér Petr Fiala po jednání Bezpečnostní rady státu.

Meziresortní pracovní skupina podle něj vyhodnocuje možná rizika v oblastech kybernetických útoků, činnosti zahraničních tajných služeb, migrace, zvýšení cen nebo zastavení dodávek surovin nebo ochrany občanů, krajanů a majetku České republiky na Ukrajině. 

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zdůraznil, že již existují „typové scénáře pro existenci takové hrozby“, které nyní podstupují revizi, aby bylo možné je velmi rychle zavést. Ministerstvo vnitra by podle něj kromě záležitostí souvisejících s vnitřní bezpečnostní koordinovalo také humanitární pomoc Ukrajině, pokud by byla třeba. Dodal, že čeští policisté jsou připraveni vyrazit na pomoc s hlídáním slovensko-ukrajinských hranic, kdyby o to požádala Bratislava.

Podepsáno: Ukrajina dostane 4000 dělostřeleckých granátů

Fiala a také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) upozornili, že v době, kdy jednala rada, byla podepsána smlouva, podle které pošle Česko na Ukrajinu čtyři tisíce dělostřeleckých granátů ráže 152 milimetrů. Určeny byly pro samohybné houfnice Dana. Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany upřesnil, že Ukrajina si přepravu munice zajistí vlastními silami.

Vláda se rozhodla Ukrajinu podpořit v době, kdy Rusko u jejích hranic a na okupovaném Krymu soustředilo podle odhadů spojenců asi sto tisíc vojáků. Západní země se proto obávají nové invaze, Moskva takové plány popírá.

Valerij Zalužnyj a Aleš Opata na Vítkově
Zdroj: Michaela Říhová/ČTK

Druhá dohoda, kterou ukrajinský generál Zalužnyj a český náměstek Blažkovec podepsali, umožní spolupráci „v oblasti poskytování léčebné péče raněnému vojenskému personálu Ukrajiny“. Podle Fajnora se podpis dokumentu připravoval řadu měsíců a nesouvisí s aktuální krizí.

„Předmětem je ochota České republiky přijmout lidi na léčení. Už v minulosti k některým případům, kdy jsme pomáhali zemím postiženým například živelními katastrofami, docházelo,“ doplnila ministryně Černochová.

Podle Blažkovce mají smlouvy pomoci Ukrajině posílit svoji obranychopnost a zároveň prohloubit spolupráci obou států. „Věřím, že konkrétní dar munice může být naším přispěním k postupné deeskalaci situace,“ uvedl náměstek.

Zalužnyj je v Praze na dvoudenní návštěvě, která byla domluvena již dlouho, ale několikrát ji odložil kvůli špatné epidemické situaci. Tentokrát přijel, na Vítkově se setkal s náčelníkem českého generálního štábu Alešem Opatou. Společně pak jednali na generálním štábu o prohloubení spolupráce, bezpečností situaci v regionu, společných výcvikových aktivitách a posilování vojenských schopností, ale i bezpečnostní situaci na Ukrajině.

„Ukrajina je partnerem Aliance, kterého chceme podporovat v reformě ozbrojených sil a rozvoji vojenských schopností, zejména v oblasti logistiky, vojenské policie a zdravotnického zabezpečení,“ poznamenal Opata.

Další žádosti z Ukrajiny nepřišly, tvrdí ministři

S žádnou další materiální podporou Ukrajiny vláda momentálně nepočítá. „Žádný nový konkrétní požadavek na dodání něčeho nebo vyslání vojáků není vznesen. Jsme připraveni, ale žádné požadavky nemáme,“ ujistila Černochová.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) upozornil, že se chystá Ukrajinu navštívit. Případné další žádosti by mohly zaznít při té příležitosti. „Bytostným zájmem České republiky je udržení míru a bezpečnosti ve východní Evropě. Odmítáme jakékoli použití síly k dosažení cílů ze strany Ruska a považujeme to za neakceptovatelné,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 5 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 10 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 11 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 12 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 12 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...