Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj a náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec podepsali smlouvu o daru dělostřelecké munice Ukrajině. Česká vláda jej schválila koncem ledna. Podepsali také dlouhodobě připravovanou dohodu, podle které bude možné v Česku léčit zraněné ukrajinské vojáky. O ruském hromadění jednotek u hranic jednala také Bezpečnostní rada státu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) sice Česko doufá v diplomatické řešení, ale připravuje se i na riziko ruské agrese na Ukrajině.
Připravujeme se na riziko ruské agrese na Ukrajině, řekl Fiala. Ukrajinský generál podepsal v Praze dvě smlouvy
„Bezpečnostní rada státu vyjádřila podporu intenzivnímu úsilí nalezení diplomatického řešení. Současně považujeme za nutné a zodpovědné připravit Českou republiku na dopady, které by měla násilná agrese Ruska vůči Ukrajině,“ řekl premiér Petr Fiala po jednání Bezpečnostní rady státu.
Meziresortní pracovní skupina podle něj vyhodnocuje možná rizika v oblastech kybernetických útoků, činnosti zahraničních tajných služeb, migrace, zvýšení cen nebo zastavení dodávek surovin nebo ochrany občanů, krajanů a majetku České republiky na Ukrajině.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zdůraznil, že již existují „typové scénáře pro existenci takové hrozby“, které nyní podstupují revizi, aby bylo možné je velmi rychle zavést. Ministerstvo vnitra by podle něj kromě záležitostí souvisejících s vnitřní bezpečnostní koordinovalo také humanitární pomoc Ukrajině, pokud by byla třeba. Dodal, že čeští policisté jsou připraveni vyrazit na pomoc s hlídáním slovensko-ukrajinských hranic, kdyby o to požádala Bratislava.
Podepsáno: Ukrajina dostane 4000 dělostřeleckých granátů
Fiala a také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) upozornili, že v době, kdy jednala rada, byla podepsána smlouva, podle které pošle Česko na Ukrajinu čtyři tisíce dělostřeleckých granátů ráže 152 milimetrů. Určeny byly pro samohybné houfnice Dana. Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany upřesnil, že Ukrajina si přepravu munice zajistí vlastními silami.
Vláda se rozhodla Ukrajinu podpořit v době, kdy Rusko u jejích hranic a na okupovaném Krymu soustředilo podle odhadů spojenců asi sto tisíc vojáků. Západní země se proto obávají nové invaze, Moskva takové plány popírá.
Druhá dohoda, kterou ukrajinský generál Zalužnyj a český náměstek Blažkovec podepsali, umožní spolupráci „v oblasti poskytování léčebné péče raněnému vojenskému personálu Ukrajiny“. Podle Fajnora se podpis dokumentu připravoval řadu měsíců a nesouvisí s aktuální krizí.
„Předmětem je ochota České republiky přijmout lidi na léčení. Už v minulosti k některým případům, kdy jsme pomáhali zemím postiženým například živelními katastrofami, docházelo,“ doplnila ministryně Černochová.
Podle Blažkovce mají smlouvy pomoci Ukrajině posílit svoji obranychopnost a zároveň prohloubit spolupráci obou států. „Věřím, že konkrétní dar munice může být naším přispěním k postupné deeskalaci situace,“ uvedl náměstek.
Zalužnyj je v Praze na dvoudenní návštěvě, která byla domluvena již dlouho, ale několikrát ji odložil kvůli špatné epidemické situaci. Tentokrát přijel, na Vítkově se setkal s náčelníkem českého generálního štábu Alešem Opatou. Společně pak jednali na generálním štábu o prohloubení spolupráce, bezpečností situaci v regionu, společných výcvikových aktivitách a posilování vojenských schopností, ale i bezpečnostní situaci na Ukrajině.
„Ukrajina je partnerem Aliance, kterého chceme podporovat v reformě ozbrojených sil a rozvoji vojenských schopností, zejména v oblasti logistiky, vojenské policie a zdravotnického zabezpečení,“ poznamenal Opata.
Další žádosti z Ukrajiny nepřišly, tvrdí ministři
S žádnou další materiální podporou Ukrajiny vláda momentálně nepočítá. „Žádný nový konkrétní požadavek na dodání něčeho nebo vyslání vojáků není vznesen. Jsme připraveni, ale žádné požadavky nemáme,“ ujistila Černochová.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) upozornil, že se chystá Ukrajinu navštívit. Případné další žádosti by mohly zaznít při té příležitosti. „Bytostným zájmem České republiky je udržení míru a bezpečnosti ve východní Evropě. Odmítáme jakékoli použití síly k dosažení cílů ze strany Ruska a považujeme to za neakceptovatelné,“ řekl.