Kabinet v demisi schválil návrh na vyslání až 150 vojáků na 180 dní na pomoc Polsku kvůli migrační krizi na hranicích s Běloruskem. Mandát nyní musí odsouhlasit poslanci i senátoři. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) očekává, že parlament misi schválí do konce příštího týdne. V tom dalším by první vojáci mohli vyjet. Akce bude stát zhruba 86 milionů korun z rozpočtu ministerstva obrany. Metnar to řekl na tiskové konferenci po jednání vlády. Jeho resort už předtím potvrdil, že Česko pošle především ženijní specialisty. Deník N upozornil na to, že součástí jednotky budou i průzkumníci.
Společný návrh ministerstev obrany a zahraničních věcí na vyslání až 150 vojáků na 180 dní na pomoc Polsku na hranici s Běloruskem ve středu schválila vláda v demisi, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO). Mandát nyní musí být projednán ve sněmovním výboru pro obranu a senátním výboru pro zahraniční věci a bezpečnost, následně pak v obou parlamentních komorách.
Ministr obrany v demisi Lubomír Metnar (za ANO) předpokládá, že by ke schválení mohlo dojít do konce příštího týdne. V dalším týdnu by první vojáci mohli vyjet. Podporu plánu už dříve vyjádřili politici nastupující koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN.
Metnar uvedl, že mise by měla mít platnost ode dne schválení do 31. července příštího roku. Část vojáků na místo působení pojede po vlastní ose, část po železnici, zejména kvůli těžké ženijní technice. Působiště se ještě upřesňuje. Vyjet by měli ženisté z Bechyně, vojáci z 53. pluku elektronického boje, 102. průzkumného praporu a 533. praporu bezpilotních prostředků.
Evropské sankce
Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které Evropská unie na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.
Podobně návrh na vyslání ve vládním materiálu, který má ČTK k dispozici, zdůvodňuje i ministerstvo obrany. Běloruské politické vedení se podle něj snaží organizací migrace narušit jednotu EU. Pomoc Polsku tak má v důsledku posílit i ochranu ČR a dalších zemí, míní resort. „Nebudeme bránit jenom polskou hranici, ale budeme bránit naši společnou - schengenskou,“ řekl šéf diplomacie Jakub Kulhánek (ČSSD).
Řekl také, že Česko nechce diskutovat o tom, jestli Polsku může pomoci, nebo ne, ale o tom, jak mu může pomoci efektivně. „Stále se tam nachází sedm tisíc migrantů, které může Lukašenkův režim pustit do Evropy,“ uvedl Kulhánek. Dodal, že běloruský režim cynicky zneužívá migranty a je „více než toxický“. Nevyloučil, že sankce vůči Bělorusku ze strany Evropské unie budou ještě zpřísněny.
Česká jednotka by měla mít v sousední zemi za úkol podporovat polské síly, monitorovat hranici a zajistit ženijní práce na hranici. Vojáci by tak mohli stavět nebo opravovat hraniční bariéry nebo budovat komunikace. „Nebudou bezprostředně v kontaktu s migranty, nebudou plnit úkoly jako vytlačování, zadržování. To plní vojáci a pohraniční stráž Polska. Naši vojáci budou vyzbrojeni zbraněmi pouze pro svou ochranu,“ přiblížil Metnar.
Podle schváleného materiálu polská pohraniční stráž od začátku roku eviduje asi čtyřicet tisíc pokusů o nelegální překročení polsko-běloruské hranice. Na pomoc stráži a policii na 400 kilometrů dlouhou hranici polská vláda poslala asi patnáct tisíc vojáků.
„Pokusy o její nelegální překročení často probíhají za přímé účasti běloruských silových složek, což situaci dále eskaluje. Migrantům mimo jiné poskytují vybavení k poškození a překonání plotu či je na polské území přímo silou vytlačují,“ píše se v dokumentu.
Do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna mají plnit ženijní a průzkumné úkoly. Česko pomoc nabídlo opakovaně, naposledy tak dopisem učinil prezident Miloš Zeman. V reakci na něj Polsko nabídku odsouhlasilo.
