Vynucené přistání letadla s novinářem Pratasevičem řídila KGB, vypověděl podle NYT přeběhlík

3 minuty
Události: Dispečer vypovídal o okolnostech únosu letadla s Romanem Pratasevičem
Zdroj: ČT24

Polské úřady získaly podle listu The New York Times (NYT) důležité svědectví ohledně vynuceného přistání letadla Ryanairu v Minsku letos v květnu. Poskytl ho běloruský dispečer, který stroj s opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem na palubě k přistání přiměl. Dispečer později utekl do Polska a tamním vyšetřovatelům vypověděl, že celou operaci řídil důstojník běloruské tajné služby KGB, uvedl list NYT na svém webu. Běloruské úřady odmítly tvrzení amerického deníku jako dezinformaci.

„Letos v létě, kdy polští pohraničníci odráželi migranty snažící se překročit východní hranice Polska s Běloruskem, jeden muž tajně vklouzl do Polska, kde se mu dostalo vřelého, ale přísně tajného přivítání,“ píše NYT.

„Na rozdíl od zoufalých lidí z Iráku a odjinud, toužících po lepším životě v Evropě, dotyčný muž nabízel bravurní zpravodajský kousek: interní informace o vynuceném přistání letu společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu v Minsku, ke kterému došlo jen o pár týdnů dříve. Mezi cestujícími byl i prominentní odpůrce běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, disidentský novinář Raman Pratasevič, kterého po přistání v Minsku zadrželi i s jeho ruskou přítelkyní Sofijí Sapegaovou,“ dodal.

Podle zdrojů listu z řad evropských zpravodajců je uprchlíkem Gruzínec Oleg Galegov, který se oženil s Běloruskou a pracoval na letišti v Minsku jako kontrolor letecké dopravy. Po přeběhnutí poskytl polským úřadům, vyšetřujícím vynucené přistání v Minsku, solidní důkazy o tom, že šlo o součást operace běloruské tajné služby s cílem zmocnit se Prataseviče.

Právě Galegov sdělil pilotům letadla, že podle informace od zvláštních služeb mají na palubě bombu a že by měli kvůli bezpečnosti přerušit let do Vilniusu a přistát v Minsku. Na řídicí věži letiště v Minsku se ale celou dobu nacházel důstojník KGB, jenž v klíčovém okamžiku převzal kontrolu. Celou dobu byl v telefonickém kontaktu s osobou, které hlásil, co se s letadlem děje.

Příkaz vyslat stíhačku, aby letoun doprovodila a „přiměla letadlo otočit se a přistát“, vydal podle své tiskové služby osobně Lukašenko, připomněl NYT.

5 minut
Zpravodaj ČT Mathé o okolnostech přistání letu s Ramanem Pratasevičem
Zdroj: ČT24

Mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb Stanislaw Žaryn řekl, že na palubě letadla žádná bomba nebyla a přistání v Minsku bylo „následkem vydírání a teroru vůči pilotovi“. Podle polských vyšetřovatelů dostal pilot informaci o údajné bombě na palubě letadla ještě dříve, než byl odeslán e-mail s varováním o výbušnině. Dění na letišti v Minsku, včetně činnosti tamních záchranářů, nenasvědčovalo tomu, že by hrozil výbuch bomby.

V Polsku se incidentem zabývá kontrarozvědka ABW, která například jako svědky vyslechla cestující v letadle, zaměstnance Ryanairu, prohledala letadlo i záznamy z něj.

Podezření se nemění, ale svědectví pomohlo polským prokurátorům

Výpověď přeběhlíka o tom, co se stalo, podle NYT nijak zásadně nemění dosavadní podezření. Ale svědectví člověka, který byl do věci přímo zapojen, pomohlo polským prokurátorům vybudovat solidní právní případ proti běloruským představitelům, jakkoli se zdá nepravděpodobné, že by v budoucnu stanuli před soudem.

Polské úřady případ vyšetřují proto, že letoun Boeing 737, který se ocitl v centru dramatu, byl registrován v Polsku a provozovala jej polská větev irských aerolinek Ryanair.

Tyto skutečnosti podle listu také pomáhají vysvětlit, proč se polsko-běloruské vztahy staly tak napjatými. Zatímco Lukašenko obviňuje západního souseda ze spiknutí, které mělo vyvolat povstání a svrhnout jej, Polsko obviňuje Minsk, že v hybridní válce přesouvá k hranicím migranty z třetích zemí.

Vynucené přistání letadla s asi sto sedmdesáti lidmi na palubě v Minsku odsoudila řada států jako porušení mezinárodního práva, státní terorismus, pirátství a únos. Spojené státy a Evropská unie následně rozšířily sankce proti běloruskému režimu.

Minsk mluví o dezinformaci, bomba se ale na palubě letadla nenašla

Běloruské úřady podle státních médií odmítly tvrzení amerického deníku jako dezinformaci. „Informace listu The New York Times jsou určeny veřejnosti, obyčejným lidem, kteří se nevyznají ve specifikách civilního letectví. Pro nás jako profesionály jde o informace nesmyslné až směšné,“ řekl běloruské státní agentuře ředitel odboru letectví běloruského ministerstva dopravy Arcjom Sikorski.

Podle něj o přistání v Minsku rozhodl kapitán letadla. „Dispečer podle všech mezinárodních pravidel a norem nemůže ovlivnit rozhodování, zvláště při ohrožení bezpečnosti,“ prohlásil.

Nestátní ruská agentura Interfax však podotkla, že žádná bomba, o které hovořili dispečeři z Minsku, se po přistání na palubě letadla nenašla – jen opoziční novinář a jeho přítelkyně, kterým nyní v Bělorusku hrozí šest let vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část zemí je připravena po konci ruské války vyslat na Ukrajinu mírové síly, řekl Macron

Některé evropské země jsou připraveny po případném podpisu mírové smlouvy s Ruskem vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Macron zároveň zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír.
20:16Aktualizovánopřed 30 mminutami

USA a Rusko hlasovaly v OSN proti ukrajinsko-evropské rezoluci podporující Kyjev

Valné shromáždění OSN přijalo v pondělí rezoluci navrženou Ukrajinou a evropskými státy, která podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a Rusko nazývá agresorem. Proti byly podle agentury Reuters Rusko, USA, Izrael či Maďarsko, zdržely se Čína či Indie. Ruská agrese proti Ukrajině trvá už téměř jedenáct let, přesně před třemi lety ji Moskva vyeskalovala plnohodnotnou pozemní invazí.
18:43Aktualizovánopřed 55 mminutami

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali. Federální zaměstnanci už podali žalobu, podle jejich advokátů Musk požadavkem porušil zákon.
14:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 4 hhodinami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 4 hhodinami

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...