Polské úřady získaly podle listu The New York Times (NYT) důležité svědectví ohledně vynuceného přistání letadla Ryanairu v Minsku letos v květnu. Poskytl ho běloruský dispečer, který stroj s opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem na palubě k přistání přiměl. Dispečer později utekl do Polska a tamním vyšetřovatelům vypověděl, že celou operaci řídil důstojník běloruské tajné služby KGB, uvedl list NYT na svém webu. Běloruské úřady odmítly tvrzení amerického deníku jako dezinformaci.
„Letos v létě, kdy polští pohraničníci odráželi migranty snažící se překročit východní hranice Polska s Běloruskem, jeden muž tajně vklouzl do Polska, kde se mu dostalo vřelého, ale přísně tajného přivítání,“ píše NYT.
„Na rozdíl od zoufalých lidí z Iráku a odjinud, toužících po lepším životě v Evropě, dotyčný muž nabízel bravurní zpravodajský kousek: interní informace o vynuceném přistání letu společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu v Minsku, ke kterému došlo jen o pár týdnů dříve. Mezi cestujícími byl i prominentní odpůrce běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, disidentský novinář Raman Pratasevič, kterého po přistání v Minsku zadrželi i s jeho ruskou přítelkyní Sofijí Sapegaovou,“ dodal.
Podle zdrojů listu z řad evropských zpravodajců je uprchlíkem Gruzínec Oleg Galegov, který se oženil s Běloruskou a pracoval na letišti v Minsku jako kontrolor letecké dopravy. Po přeběhnutí poskytl polským úřadům, vyšetřujícím vynucené přistání v Minsku, solidní důkazy o tom, že šlo o součást operace běloruské tajné služby s cílem zmocnit se Prataseviče.
Právě Galegov sdělil pilotům letadla, že podle informace od zvláštních služeb mají na palubě bombu a že by měli kvůli bezpečnosti přerušit let do Vilniusu a přistát v Minsku. Na řídicí věži letiště v Minsku se ale celou dobu nacházel důstojník KGB, jenž v klíčovém okamžiku převzal kontrolu. Celou dobu byl v telefonickém kontaktu s osobou, které hlásil, co se s letadlem děje.
Příkaz vyslat stíhačku, aby letoun doprovodila a „přiměla letadlo otočit se a přistát“, vydal podle své tiskové služby osobně Lukašenko, připomněl NYT.
Mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb Stanislaw Žaryn řekl, že na palubě letadla žádná bomba nebyla a přistání v Minsku bylo „následkem vydírání a teroru vůči pilotovi“. Podle polských vyšetřovatelů dostal pilot informaci o údajné bombě na palubě letadla ještě dříve, než byl odeslán e-mail s varováním o výbušnině. Dění na letišti v Minsku, včetně činnosti tamních záchranářů, nenasvědčovalo tomu, že by hrozil výbuch bomby.
V Polsku se incidentem zabývá kontrarozvědka ABW, která například jako svědky vyslechla cestující v letadle, zaměstnance Ryanairu, prohledala letadlo i záznamy z něj.
Podezření se nemění, ale svědectví pomohlo polským prokurátorům
Výpověď přeběhlíka o tom, co se stalo, podle NYT nijak zásadně nemění dosavadní podezření. Ale svědectví člověka, který byl do věci přímo zapojen, pomohlo polským prokurátorům vybudovat solidní právní případ proti běloruským představitelům, jakkoli se zdá nepravděpodobné, že by v budoucnu stanuli před soudem.
Polské úřady případ vyšetřují proto, že letoun Boeing 737, který se ocitl v centru dramatu, byl registrován v Polsku a provozovala jej polská větev irských aerolinek Ryanair.
Tyto skutečnosti podle listu také pomáhají vysvětlit, proč se polsko-běloruské vztahy staly tak napjatými. Zatímco Lukašenko obviňuje západního souseda ze spiknutí, které mělo vyvolat povstání a svrhnout jej, Polsko obviňuje Minsk, že v hybridní válce přesouvá k hranicím migranty z třetích zemí.
Vynucené přistání letadla s asi sto sedmdesáti lidmi na palubě v Minsku odsoudila řada států jako porušení mezinárodního práva, státní terorismus, pirátství a únos. Spojené státy a Evropská unie následně rozšířily sankce proti běloruskému režimu.
Minsk mluví o dezinformaci, bomba se ale na palubě letadla nenašla
Běloruské úřady podle státních médií odmítly tvrzení amerického deníku jako dezinformaci. „Informace listu The New York Times jsou určeny veřejnosti, obyčejným lidem, kteří se nevyznají ve specifikách civilního letectví. Pro nás jako profesionály jde o informace nesmyslné až směšné,“ řekl běloruské státní agentuře ředitel odboru letectví běloruského ministerstva dopravy Arcjom Sikorski.
Podle něj o přistání v Minsku rozhodl kapitán letadla. „Dispečer podle všech mezinárodních pravidel a norem nemůže ovlivnit rozhodování, zvláště při ohrožení bezpečnosti,“ prohlásil.
Nestátní ruská agentura Interfax však podotkla, že žádná bomba, o které hovořili dispečeři z Minsku, se po přistání na palubě letadla nenašla – jen opoziční novinář a jeho přítelkyně, kterým nyní v Bělorusku hrozí šest let vězení.
