Varšava si kvůli incidentu na hranici předvolala běloruského diplomata. Nebylo to poprvé

Polské ministerstvo zahraničí si v úterý předvolalo běloruského chargé d'affaires ve Varšavě, aby protestovalo proti vniknutí „uniformovaných ozbrojených osob“ z Běloruska na polské území. S odvoláním na polskou diplomacii o tom informovaly agentury AP a PAP. Polsko v poslední době čelí náporu migrantů, kteří se do Evropské unie snaží dostat přes Bělorusko ovládané autoritářským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.

Polští vojáci si všimli na polském území tří uniformovaných lidí s dlouhými zbraněmi, uvedl na Twitteru mluvčí ministra pověřeného koordinováním tajných služeb Stanislaw Žaryn. „Poté, co se polská hlídka pokusila navázat kontakt, neznámé osoby znovu nabily zbraně a vzdálily se směrem do Běloruska,“ napsal mluvčí.

Incident, jenž se podle něj odehrál v noci na úterý, označil za další běloruskou provokaci. Agentuře AP Žaryn později řekl, že k incidentu došlo na polském území zhruba tři sta metrů od hranice s Běloruskem. „To je dost na to, aby šlo předpokládat, že to nebyl omyl,“ dodal.

Ministerstvo zahraničí si proto v úterý předvolalo běloruského chargé d'affaires Alaksandra Časnouského, od kterého náměstek šéfa polské diplomacie Piotr Wawrzyk požadoval vysvětlení. Prohlásil, že kroky běloruských úřadů v posledních týdnech „nesou stále jasnější známky záměrné eskalace“ situace.

„Náměstek šéfa polské diplomacie poznamenal, že takové jednání je pro polskou stranu nepřijatelné a nebude ho tolerovat. Zdůraznil, že Polsko je odhodláno chránit své vlastní hranice a také vnější hranice Evropské unie,“ uvedlo podle televize TVN24 ministerstvo zahraničí v prohlášení.

Už potřetí za měsíc

Bělorusko se zatím k incidentu nevyjádřilo, poznamenala agentura AP. Podle agentury Reuters byl Časnouský předvolán na polské ministerstvo zahraničí kvůli situaci na hranicích už potřetí za měsíc.

Podle Žaryna se v poslední době na hranicích odehrála „série incidentů a provokací organizovaných Bělorusy“. Ten poslední označil za dosud „nejvíce nebezpečný a nejzávažnější“. Během těch předešlých podle něj běloruské síly při setkání s polskými vojáky a členy pohraniční stráže mířily zbraněmi do vzduchu či střílely slepými náboji. V jiných případech podle Žaryna zničili Bělorusové zábranu ze žiletkového drátu na hranici, nebo k tomu vybízeli migranty.

Polsko se poslední měsíce potýká s příchodem většího množství migrantů, zejména z Blízkého východu a Afriky, kteří se pokoušejí dostat do země nelegálně přes Bělorusko. Pohraniční stráž eviduje několik stovek pokusů o nelegální překročení hranic denně. Vyššímu počtu příchozích migrantů z Běloruska čelí rovněž Litva a Lotyšsko.

Varšava, Vilnius a Riga viní Minsk z toho, že migranty na jejich území posílá záměrně. Činí tak podle nich ve snaze destabilizovat EU a pomstít se jí za sankce, které Unie uvalila na běloruský autoritářský režim kvůli porušování lidských práv a brutálnímu potlačování běloruské opozice.

Trojice zemí kvůli přílivu migrantů zesilují ochranu hranic a budují na nich bariéry, které mají migrantům v překračování bránit. Polsko rovněž v pohraničním pásmu vyhlásilo výjimečný stav. Opozice a nevládní organizace za tento krok vládu kritizují, jelikož na místo se nemohou dostat ani novináři či humanitární pracovníci. Obhájci lidských práv kabinet premiéra Mateusze Morawieckého kritizují také za zacházení s migranty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o čtyřech zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
05:45Aktualizovánopřed 45 mminutami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. V noci na úterý o tom informovala agentura AFP s tím, že nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu.
07:39Aktualizovánopřed 49 mminutami

Soudní dvůr EU: Itálie má právo nařídit Metě odškodnit média za použití částí článků

Italský úřad pro dohled nad komunikacemi (AGCOM) měl právo nařídit americké technologické společnosti Meta Platforms, aby odškodnila vydavatele za používání úryvků jejich článků, rozhodl Soudní dvůr EU. Meta provozuje mimo jiné platformy Facebook a Instagram. Rozhodnutí je precedentem, na jehož základě by mohly podobné poplatky platformám stanovit i orgány v dalších zemích.
10:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Keni navrací do místních lesů vzácný druh antilopy, zásadně přispělo Česko

Bongo horský se stal duchem lesa. Toto kriticky ohrožené zvíře ochránci přírody v Keni pomalu navracejí zpět do volné přírody ve snaze zvýšit počty této vzácné antilopy, která je původním druhem místních lesů, informuje agentura AP.
před 1 hhodinou

Oběťmi sexuálního násilí ze strany Hamásu byly i děti, tvrdí izraelská komise

Teroristické hnutí Hamás a další palestinské skupiny se dopustily systematického a rozsáhlého sexuálního násilí při útoku na Izrael 7. října 2023 i později, kdy ho páchaly na rukojmích unesených do Pásma Gazy. Uvádí to dle agentury AFP a stanice CNN zpráva izraelské vyšetřovací komise. Autoři třísetstránkového dokumentu uvádějí, že obětmi těchto činů byli muži, ženy i děti. Izraelský parlament schválil zákon o ustavení zvláštního tribunálu, jenž má útočníky soudit.
09:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vysoký představitel pro Bosnu Schmidt rezignuje. Údajně po tlaku USA

Vysoký představitel mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu Christian Schmidt rezignoval. Ve funkci byl od roku 2021. Podle bosenských zpravodajských a investigativních serverů může za jeho odstoupení mimo jiné tlak ze Spojených států – od podnikatelů blízkých prezidentu Donaldu Trumpovi.
před 4 hhodinami

Skrytá hrozba. Írán může v Hormuzu „zlomit páteř“ globální komunikace

Hormuzský průliv není jen ropnou tepnou, ale tvoří i klíčovou součást páteře globální komunikace s masivními finančními toky v řádech bilionů dolarů denně. Na dně úžiny totiž leží optické kabely, jež propojují Evropu s Asií, přičemž jejich význam rychle roste v době rozšiřování datových center. V případě sabotáže by přitom cesta k nápravě byla složitá a drahá.
před 6 hhodinami

Spojené arabské emiráty podnikaly útoky na Írán, píše WSJ

Spojené arabské emiráty (SAE) podnikaly vojenské útoky na Írán, mimo jiné na rafinerii na ostrově Láván. V noci na úterý o tom s odvoláním na své zdroje informoval deník The Wall Street Journal (WSJ). Údery na ropné objekty jsou v probíhajícím konfliktu na Blízkém východě častým jevem.
před 11 hhodinami
Načítání...