Polské ministerstvo zahraničí si v úterý předvolalo běloruského chargé d'affaires ve Varšavě, aby protestovalo proti vniknutí „uniformovaných ozbrojených osob“ z Běloruska na polské území. S odvoláním na polskou diplomacii o tom informovaly agentury AP a PAP. Polsko v poslední době čelí náporu migrantů, kteří se do Evropské unie snaží dostat přes Bělorusko ovládané autoritářským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Varšava si kvůli incidentu na hranici předvolala běloruského diplomata. Nebylo to poprvé
Polští vojáci si všimli na polském území tří uniformovaných lidí s dlouhými zbraněmi, uvedl na Twitteru mluvčí ministra pověřeného koordinováním tajných služeb Stanislaw Žaryn. „Poté, co se polská hlídka pokusila navázat kontakt, neznámé osoby znovu nabily zbraně a vzdálily se směrem do Běloruska,“ napsal mluvčí.
Incident, jenž se podle něj odehrál v noci na úterý, označil za další běloruskou provokaci. Agentuře AP Žaryn později řekl, že k incidentu došlo na polském území zhruba tři sta metrů od hranice s Běloruskem. „To je dost na to, aby šlo předpokládat, že to nebyl omyl,“ dodal.
Ministerstvo zahraničí si proto v úterý předvolalo běloruského chargé d'affaires Alaksandra Časnouského, od kterého náměstek šéfa polské diplomacie Piotr Wawrzyk požadoval vysvětlení. Prohlásil, že kroky běloruských úřadů v posledních týdnech „nesou stále jasnější známky záměrné eskalace“ situace.
„Náměstek šéfa polské diplomacie poznamenal, že takové jednání je pro polskou stranu nepřijatelné a nebude ho tolerovat. Zdůraznil, že Polsko je odhodláno chránit své vlastní hranice a také vnější hranice Evropské unie,“ uvedlo podle televize TVN24 ministerstvo zahraničí v prohlášení.
Už potřetí za měsíc
Bělorusko se zatím k incidentu nevyjádřilo, poznamenala agentura AP. Podle agentury Reuters byl Časnouský předvolán na polské ministerstvo zahraničí kvůli situaci na hranicích už potřetí za měsíc.
Podle Žaryna se v poslední době na hranicích odehrála „série incidentů a provokací organizovaných Bělorusy“. Ten poslední označil za dosud „nejvíce nebezpečný a nejzávažnější“. Během těch předešlých podle něj běloruské síly při setkání s polskými vojáky a členy pohraniční stráže mířily zbraněmi do vzduchu či střílely slepými náboji. V jiných případech podle Žaryna zničili Bělorusové zábranu ze žiletkového drátu na hranici, nebo k tomu vybízeli migranty.
Polsko se poslední měsíce potýká s příchodem většího množství migrantů, zejména z Blízkého východu a Afriky, kteří se pokoušejí dostat do země nelegálně přes Bělorusko. Pohraniční stráž eviduje několik stovek pokusů o nelegální překročení hranic denně. Vyššímu počtu příchozích migrantů z Běloruska čelí rovněž Litva a Lotyšsko.
Varšava, Vilnius a Riga viní Minsk z toho, že migranty na jejich území posílá záměrně. Činí tak podle nich ve snaze destabilizovat EU a pomstít se jí za sankce, které Unie uvalila na běloruský autoritářský režim kvůli porušování lidských práv a brutálnímu potlačování běloruské opozice.
Trojice zemí kvůli přílivu migrantů zesilují ochranu hranic a budují na nich bariéry, které mají migrantům v překračování bránit. Polsko rovněž v pohraničním pásmu vyhlásilo výjimečný stav. Opozice a nevládní organizace za tento krok vládu kritizují, jelikož na místo se nemohou dostat ani novináři či humanitární pracovníci. Obhájci lidských práv kabinet premiéra Mateusze Morawieckého kritizují také za zacházení s migranty.
