Běloruské úřady vyklidily provizorní tábory u hranice s Polskem, v nichž v uplynulých týdnech přebývaly tisíce migrantů z krizových oblastí snažící se dostat do Evropské unie. Uvedla to mluvčí polské pohraniční stráže a podle agentury Reuters to potvrdila i běloruská strana. Polský premiér Mateusz Morawiecki ještě předtím varoval před migrační krizí, pokud by Varšava a EU důrazně nezakročily. Běloruský režim navrhuje, aby EU přijala dva tisíce ze sedmi tisíc migrantů, kteří jsou podle jeho informací na jeho území.
Členové běloruských bezpečnostních sil migranty z táborů přemístili do logistického centra nedaleko hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica. „Nevíme, co s nimi mají v úmyslu udělat. Nevíme, jestli tito lidé budou převezeni zpět do zemí, odkud pocházejí, nebo jestli se znovu objeví na hranici,“ citoval portál onet.pl mluvčí polské hraniční stráže Annu Michalskou.
Běloruští pohraničníci uvedli, že všichni migranti se z tábořiště do haly přesunuli dobrovolně kvůli zhoršujícímu se počasí. Nicméně na Twitteru se objevují videa, z nichž vyplývá, že logistické centrum, do kterého lidé přicházejí od úterka, je už přeplněné. „První den byla situace dobrá. Dostali jsme za den třikrát najíst. Ale jak z lesa přicházelo stále více lidí, bylo stále více plno. Kvůli tomu jsme včera (ve středu) nedostali večeři a dnes oběd,“ řekl agentuře AP mladý irácký Kurd, který si ve strachu z odplaty nepřál zveřejnit jméno. „Už to není jen tak najít tu místo, kde by se dalo spát,“ uvedl. „Ale je to lepší než zůstat v lese,“ dodal.
Pokus stovky lidí
V noci na čtvrtek polské bezpečnostní složky zadržely asi sto migrantů, kteří se u obce Dubicze Cerkiewne pokusili nelegálně překročit hranici z Běloruska. Na Twitteru to uvedlo polské ministerstvo obrany, které zároveň tvrdí, že násilný pokus o překročení hranice inspirovaly běloruské síly. Minsk dříve podobná obvinění popíral, poznamenala agentura Reuters.
Pět cizinců ze zadržené skupiny – včetně tří dětí – bylo převezeno do nemocnice. Podle polské pohraniční stráže je jejich zdravotní stav dobrý. Nevládní organizace Medyczny Zespól Ratunkowy PCPM (Zdravotnický záchranný tým PCPM), která se snaží pomáhat zraněným a vyčerpaným migrantům na polské straně hranic, uvedla, že zdravotnickou pomoc poskytli mimo jiné syrským manželům. Ošetřovaná žena plakala a mluvila o tom, že v lese zemřelo její roční dítě, napsali zdravotníci na sociálních sítích.
„Běloruské síly nejprve provedly průzkum. S největší pravděpodobností poškodily plot. Poté přinutili migranty házet kameny na polské vojáky, aby odpoutali jejich pozornost. O několik set metrů dál se odehrál pokus o překročení hranice,“ napsalo ministerstvo obrany.
Pohraniční stráž mezitím uvedla, že o násilné překročení hranic se pokusilo několik velkých skupin běženců. Jedna z nich čítala asi pět set lidí, tvrdí ostraha polských hranic s tím, že za celou středu zaregistrovala 501 pokusů o překročení hranice.
- Od začátku roku zaznamenala polská pohraniční stráž více než 33 tisíc pokusů o nelegální překročení bělorusko-polské hranice, uvedl polský zpravodajský server Onet. Z toho 5500 jich eviduje v listopadu, téměř 17 300 v říjnu, necelých 7700 v září a přes 3500 v srpnu.
Humanitární koridor
V Bělorusku je asi sedm tisíc migrantů, prohlásila ve čtvrtek mluvčí vůdce běloruského režimu Alexandra Lukašenka. Minsk podle ní navrhuje, aby Evropská unie vytvořila humanitární koridor do Německa pro dva tisíce těch, kteří jsou u hranic s Polskem.
Dalších pět tisíc migrantů se prý běloruský režim bude snažit poslat zpět do jejich vlasti. Lukašenko tento návrh projednal v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, dodala mluvčí podle běloruské agentury BelTA.
„Evropská unie vytvoří humanitární koridor pro 2000 běženců, kteří se nacházejí v táboře (u hranic s Polskem). My se zavážeme pomoci (v rámci možností a pokud si to budou přát) zbývajícím 5000 k návratu do jejich vlastí,“ popsala mluvčí Natallja Ejsmantová Lukašenkův návrh Merkelové. Šéfka německé vlády podle ní souhlasila, že s představiteli EU návrh projedná. A to včetně „organizace humanitárního koridoru do Německa“.
Německo se s Lukašenkem nedohodlo na řešení migrační krize na polsko-běloruských hranicích, řekl podle Reuters zdroj z německé vlády. Není ani jasné, zda by tento Lukašenkův plán mohl být pro unijní sedmadvacítku přijatelný. Zejména, pokud je návrat 5000 migrantů podmíněn.
Západ obviňuje autoritářský režim Alexandra Lukašenka, že láká utečence do země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se prý tak mstí za sankce, které Unie uvalila na jeho režim kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.
Z Minsku odletělo do Bagdádu první repatriační letadlo
K evakuaci z oblasti běloruské hranice se přihlásilo několik stovek Iráčanů. Oznámilo to irácké ministerstvo zahraničí. Z Minsku odletělo ve čtvrtek do Bagdádu první repatriační letadlo s iráckými běženci, uvedla stanice RFE/RL. K letu se podle irácké diplomacie odbavilo 431 lidí.
Libanon mezitím podle agentury Reuters nařídil aerolinkám létajícím z této blízkovýchodní země do Běloruska, aby na paluby letadel pouštěly pouze pasažéry, kteří mají běloruské občanství, povolení k pobytu nebo víza.
Už dříve k podobnému kroku přistoupilo například Turecko nebo Spojené arabské emiráty, které zakázaly přepravu občanů některých blízkovýchodních zemí do Běloruska.
Morawiecki zkritizoval i ocenil Merkelovou
Polsko na pomezí s Běloruskem brání hranice celé Evropské unie, pokud by důrazně nezakročilo a pokud by EU selhala, mohly by se pokusit do Evropy přijít až stovky milionů migrantů. V rozhovoru s německým bulvárním deníkem Bild to prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki.
Německá kancléřka Angela Merkelová tento týden dvakrát telefonicky jednala s běloruským autoritářským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. „Pro mě je jedno jisté. V této krizi nemůže být žádné rozhodnutí bez našeho vědomí. Pokud šlo v telefonátu o to, jak dostat migranty z Běloruska zpět do jejich vlasti, pak má pro Polsko každá taková iniciativa smysl,“ odpověděl premiér na dotaz, zda Merkelová s Lukašenkem mluvila proti vůli Varšavy.
Připomněl také rok 2015, kdy podle něj Merkelové rozhodnutí umožnilo statisícům běženců dostat se do Evropy. Morawiecki to označil za selhání. „Ohrozila suverenitu mnoha evropských států a vytvořila umělý multikulturalismus. To byla nebezpečná politika pro Evropu a pro svět,“ tvrdí.
Nyní podle něj stojí Evropská unie opět před krizí, pokud by Polsko nebránilo svou hranici, která je zároveň vnější hranicí Unie. „Pokud nebudeme naše hranice v Evropě rozhodně chránit a bránit, pokusí se stovky milionů lidí z Afriky a Blízkého východu dostat do Evropy, obzvláště pak do Německa. V Německu žije přes 80 milionů lidí. Dovolili byste přijít dalším 50 milionům?“ uvedl Morawiecki a odpověděl si, že Němci by rádi nebyli, protože si chtějí udržet svou kulturu a životní standard.
Polský premiér nicméně v rozhovoru s Bildem kancléřku a také jejího předpokládaného nástupce Olafa Scholze ocenil, že spolu s ostatními představiteli zemí NATO vyslovili jeho zemi podporu. Jedním z kroků by podle ministerského předsedy mohla být i aktivace článku čtyři alianční smlouvy. Ten počítá s konzultacemi mezi členskými státy, pokud některá ze členských zemí cítí, že je ohrožena její územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost.
Polští vývozci se obávají ztrát, pokud se úplně zavřou hranice do Běloruska
Polské firmy se obávají, že pokud se úplně zavřou hranice s Běloruskem, bude to pro ně znamenat vysoké ztráty. Polský ekonomický institut (PIE), který funguje jako poradní orgán vlády, odhaduje ztráty na tržbách na 1,6 miliardy eur (40,3 miliardy korun). Informovala o tom ve čtvrtek agentura PAP.
Polský institut naznačil, že pokud se zcela uzavřou silniční i železniční přechody do Běloruska, pocítí dopady hlavně vývozci železničních dopravních prostředků a jablek. Ze zprávy PAP ale není jasné, za jaké období uvedená částka 1,6 miliardy eur je.
„Bělorusko také hraje důležitou úlohu v tom, že Polsku dodává překližky, hnojiva a cement,“ dodávají experti z PIE. Nepříznivé dopady může podle nich pociťovat polský obchod i s dalšími zeměmi, jako je Čína, Rusko nebo Kazachstán. Přes Bělorusko totiž vede tranzit do těchto zemí.
Skupina G7 odsoudila běloruský přístup
Ministři zahraničí ekonomicky rozvinutých zemí sdružených ve skupině G7 odsoudili přístup Běloruska k migrační krizi na polsko-běloruské hranici. Minsk vyzvali k „okamžitému zastavení agresivní a vykořisťovatelské kampaně“.
Životy migrantů usilujících touto nelegální cestou o vstup do Evropské unie jsou zbytečně ohrožovány, uvedla skupina G7 ve společném prohlášení. Ministři také žádají povolení vstupu do pohraniční oblasti pro humanitární pracovníky a konvoje s pomocí.
Nexta: Migranti použili zábleskové granáty z Česka
Běženci, kteří se v pondělí zapojili do potyček u přechodu Bruzgi-Kuźnice, z běloruské strany na polské policisty kromě kamenů a dalších předmětů házeli i zábleskové granáty vyrobené českou firmou Zeveta Bojkovice. Tvrdí to běloruská opoziční televize Nexta.
Na Twitteru zveřejnila příspěvek, podle nějž jde o „zásahové výbušky P1“. O nich Zeveta na internetu uvádí, že se používají pro speciální účely ozbrojených složek a pro výcvik bezpečnostních složek. Tato firma loni v létě odmítla tvrzení, že její zásahové výbušky běloruská policie použila proti demonstrantům, a uvedla, že nikdy žádný vojenský materiál do Běloruska nevyvezla.
Zákaz vývozu zbraní nebo vybavení, které by mohlo být použito k represím, do Běloruska přijala EU v roce 2011 kvůli porušování lidských práv. Od té doby jej každoročně prodlužuje.
