Polsko spolu s Litvou a Lotyšskem zvažuje kvůli krizi na hranicích s Běloruskem aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, řekl agentuře PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. Skupina pěti desítek běženců v noci na neděli podle polské policie hranici překonala, bezpečnostní složky očekávají v noci další pokusy o zdolání hranic. Varšava se také snaží vyvrátit zvěsti, podle kterých se dohodla na přesunu migrantů do Německa. Podle Polska, Litvy, Lotyšska i EU je situace výsledkem hybridní války.
Aktivace článku čtyři je krok, který byl v dějinách NATO použit jen několikrát, poznamenala agentura AP.
„Diskutujeme s Lotyšskem a zejména s Litvou, zda nemáme využít čtvrtého článku (smlouvy o NATO),“ uvedl Morawiecki a připomněl, že článek předpokládá vzájemné konzultace, pokud podle názoru kterékoliv členské země bude ohrožena její územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost.
„Zdá se mi, že je to čím dál více potřebné. Protože už jen nestačí, abychom veřejně vyjadřovali své znepokojení, teď jsou zapotřebí již konkrétní kroky a zapojení celé Aliance,“ dodal Morawiecki, který v sobotu jednal se šéfy lotyšské a litevské vlády.
Polsko, Litva a Lotyšsko čelí přílivu migrantů, pokoušejících se o nelegální překročení hranic. Varšava, Vilnius, Riga i Brusel obviňují Minsk, že migranty používá jako nástroj v hybridní válce proti Evropské unii v odvetě za sankce, které EU přijala kvůli porušování lidských práv při potlačování protestů proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka. Minsk to odmítá.
Morawiecki: Vytváří se alternativní realita
Morawiecki uvedl, že běloruský režim používá v hybridní válce proti EU nejen migranty, ale také dezinformace o dění na hranici, které se dostávají i do západních médií. „Vytváří se alternativní realita, která očišťuje viníky a vinu vrhá na Polsko,“ postěžoval si.
Polské ministerstvo vnitra dřive uvedlo, že se snaží zastavit zvěsti šířící se mezi migranty, podle kterých se Polsko dohodlo na pondělním přesunu migrantů do Německa. Na mobilní telefony v oblasti proto posílá vysvětlující zprávy v angličtině. „Je to naprostá lež a nesmysl! Polsko bude dál chránit svou hranici s Běloruskem,“ cituje agentura AP z těchto zpráv.
Situaci běženců, živořících na hranicích, by podle Morawieckého zlepšilo, kdyby Bělorusko přestalo bránit polským transportům s humanitární pomocí v cestě k migrantům. Vláda podle něj vytvořila zvláštní informační portál, aby na Lukašenkovu dezinformační ofenzivu odpověděla.
Nicméně na dotaz, zda umožní přístup novinářů do polského pohraničního pásma, kam nyní nesmějí, protože tam platí výjimečný stav, odpověděl záporně. „Situace je natolik napjatá, že v případě protržení pohraničního kordonu by novináři byli přímo ohrožení na zdraví a životě,“ prohlásil.
Morawiecki ocenil, že v EU roste pochopení, že krize není věcí jen Litvy, Lotyšska a Polska, ale celého společenství. Příští summit EU by měl podle něj jednat o dalších sankcích proti Minsku i o úplném uzavření hranic s Běloruskem, což by Lukašenka hospodářsky poškodilo. Morawiecki také usoudil, že celá Unie „by se měla solidárně složit“ na vybudování pět metrů vysoké zábrany na polsko-běloruských hranicích za miliardu až 1,5 miliardy zlotých (asi 5,4 až 8,1 miliardy korun).
Pět desítek lidí hranici překonalo
Skupina zhruba padesáti migrantů v sobotu večer překonala polskou bariéru na hranici s Běloruskem a dostala se do Polska. Informovala o tom polská policie s tím, že následně bylo zadrženo 22 Iráčanů.
Na jiném místě se podle policie o přechod pokusila větší skupina migrantů, ale neúspěšně. Migranti házeli na policisty kameny a jednoho z nich zasáhli do helmy. Podle policie byl zásah tak silný, že helmu poškodil. Agentura DPA uvedla, že policista utrpěl lehké zranění.
Polská policie v pohraničí v sobotu zadržela rovněž čtyři osoby podezřelé z převaděčství, které se pohybovaly společně s migranty. Šlo o dva Gruzínce, jednoho Poláka a jednoho Syřana, napsala DPA.
Celkově polská pohraniční stráž za sobotu podle agentury Reuters zaznamenala 223 pokusů o ilegální překročení hranice. Informace je těžké ověřit, v polském příhraničním pásmu platí nouzový stav a nesmí tam novináři ani humanitární pracovníci. To platí i pro pohraniční oblast na běloruské straně.
Další pokusy o zdolání hranic se čekají
Polská pohraniční stráž viní Bělorusko z příprav velkého pokusu o zdolání hranice skupinami migrantů, ke kterému by mohlo dojít ještě v neděli. Přípravy jsou podle pohraničníků již v plném proudu, uvedl zpravodajský server Onet.
Náměstek polského ministra vnitra Maciej Wąsik ohlásil, že k hranicím míří v Bělorusku další skupiny migrantů. Pochod většího množství migrantů k hranici s Polskem hlásí i nezávislá běloruská média. „Čeká nás neklidná noc,“ předpověděl na základě hlášení pohraničníků náměstek ministra zahraničí Piotr Wawrzyk.
„Vypadá to jako přípravy na násilné překročení našich hranic. Jsou dováženy obrovské dřevěné klády, které dozajista mají snížit výšku (polského) oplocení. Vidíme osoby, které dávají pokyny cizincům a zjevně je instruují o krocích, které mají být podniknuty. Máme informace, že vše se má odehrát dnes,“ uvedla v neděli mluvčí pohraniční stráže Katarzyna Zdanowiczová podle televize TVN 24. V táborech migrantů podle mluvčí roste počet běloruských vojáků a pohraničníků.
Mluvčí ministra pověřeného koordinací polských zpravodajských služeb Stanislaw Žaryn uvedl, že u hranic může tábořit okolo čtyř až pěti tisíc migrantů. „V posledních hodinách došlo u hranic ke koncentraci větších sil z běloruské strany. Máme co do činění také s tím, že (Bělorusové) přivádějí další skupiny migrantů do bezprostřední blízkosti naší hranice,“ řekl TVN.
O situaci jednal Kulhánek s šéfem polské diplomacie
O napjaté situaci na polsko-běloruských hranicích hovořil v neděli český ministr zahraničí v demisi Jakub Kulhánek (ČSSD) se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem. Polsku vyjádřil podporu a zdůraznil připravenost pomoci.
„Diskutovali jsme o hrozné situaci na polsko-běloruské hranici. Vyjádřil jsem Polsku podporu a zopakoval naši připravenost k bilaterální pomoci, pokud bude potřeba,“ uvedl Kulhánek.
V pondělí budou téma probírat ministři zahraničí EU a také šéfové diplomacií Visegrádské skupiny.
