Minsk se snaží destabilizovat Evropu, varuje Morawiecki. Zvažuje tvrdé sankce i zavření hranice

Polsko zvažuje možnost uvalit na Bělorusko vážné sankce. V estonském Tallinnu to prohlásil předseda polské vlády Mateusz Morawiecki. Polská pohraniční stráž v neděli ráno informovala o dalších zmařených pokusech migrantů proniknout ilegálně z Běloruska do Polska. Podle běloruské pohraniční stráže polská strana projevila zájem o konstruktivní dialog.

„Zvažujeme kroky v podobě stále vážnějších ekonomických sankcí, včetně uzavření polsko-běloruské hranice,“ předeslal Morawiecki na společné tiskové konferenci s estonskou kolegyní Kajou Kallasovou. Vše bude podle něj záviset na krocích běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. „Chceme dát Lukašenkovi šanci ustoupit a poslat migranty zpět do zemí jejich původu,“ dodal.

Polský premiér hodlá v neděli postupně navštívit hlavní města Estonska, Litvy a Lotyšska. V Tallinnu, Vilniusu a Rize chce jednat o aktuální krizi, kterou podle Varšavy, pobaltských republik i Evropské unie záměrně vyvolal Lukašenko jako mstu za sankce vůči jeho režimu.

Mluvčí běloruské pohraniční stráže Anton Byčkouski podle státní agentury BelTA řekl, že polští pohraničníci projevili zájem o aktivizaci vztahů „na principu konstruktivního dialogu“. „Polská strana přišla s iniciativou hledat adekvátní řešení, včetně přihlédnutí k zájmům běženců, kteří se ocitli v kritické situaci,“ nechal se slyšet mluvčí.

O takové „pozitivní tendenci“ se zmínil i náčelník brestského pohraničního útvaru Sjarhej Kazlouski. „Doslova včera (v sobotu) večer jsme si z iniciativy polské strany vyměnili informace o situaci s frontami u přechodu pro nákladní dopravu Kazlovičy-Kukuryki,“ vylíčil.

Polská pohraniční stráž informovala o pokračujících pokusech skupin migrantů proniknout na polské území. K hranici je údajně přivážejí běloruské služby. Během soboty pohraničníci zmařili 208 pokusů, včetně některých agresivních, konstatovala stráž.

Politická, ne migrační krize, zopakoval polský premiér

Morawiecki dal v Tallinnu podle agentury DPA rovněž najevo, že polská vláda je připravená financovat návrat migrantů do zemí jejich původu. Poznamenal v této souvislosti, že kabinet podnikl diplomatické aktivity v Iráku a v dalších blízkovýchodních zemích.

V anglicky namluveném videu polský premiér prohlásil, že události na hranici nejsou „běžnou migrační krizí“, ale krizí politickou, která byla spuštěna se zvláštním záměrem. Takto charakterizoval dění na hranici už v minulosti. „Jejím cílem je destabilizovat Evropu poprvé od konce studené války před třiceti lety,“ varoval Morawiecki.

Nouzový stav na východní hranici Polska
Zdroj: tvn24.pl

Několik tisíc migrantů, převážně z Blízkého východu, se utábořilo v mrazivých teplotách na běloruské straně hranice s Polskem v naději, že se dostanou do Evropské unie. Od té doby se skupiny běženců snaží prorazit si cestu na polské území, v čemž jim tamní bezpečnostní síly brání.

V úterý na přechodu Kuźnica-Bruzhi vojáci a policisté za použití vodního děla a slzného plynu odrazili stovku utečenců, kteří na ně házeli kamení a další předměty včetně zábleskových granátů, jež podle běloruské opoziční televize Nexta byly české výroby. Minsk na druhé straně polské síly obviňuje, že proti uprchlíkům použily nepřípustné brutální násilí.

Informace o dění na hranici je obtížné ověřit z nezávislých zdrojů, protože kvůli výjimečnému stavu v polském pohraničním pásmu nemají do oblasti přístup novináři či humanitární organizace. Ochránci lidských práv viní Varšavu, že migranty, kterým se podaří proniknout do Polska, bezpečnostní složky zatlačují zpět přes hranici a neumožní jim požádat o azyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 4 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...