Velká část afghánských rodin jí jen jedno jídlo denně. Člověk v Tísni vyhlásil sbírku

Nahrávám video
Humanitární krize v Afghánistánu se prohlubuje
Zdroj: ČT24

Organizace Člověk v tísni vyhlásila sbírku pro Afghánistán, kde se humanitární krize prohloubila poté, co se moci ujal Taliban. Města v zemi jsou zaplavena prchajícími z venkova a obrovské množství obyvatel se snaží utéct do okolních států. Téměř každé druhé dítě do pěti let trpí podvýživou. Humanitární pomoc potřebuje až polovina obyvatel. Podle koordinátora projektů v Afghánistánu z Člověka v tísni Jana Šindeláře se naplňují nejčernější scénáře, o kterých organizace uvažovala.

Převzetí moci v Afghánistánu Talibanem má podle Šindeláře silné ekonomické dopady. „Modely předpokládají, že tím, jak se ekonomika v zásadě zastavuje, je možné, že se HDP sníží až o dvanáct procent,“ uvedl. To by podle něj znamenalo, že téměř 97 procent populace, tedy asi 40 milionů obyvatel, by žilo na hranici chudoby. 

Jako velký problém označil Šindelář i to, že Taliban zakázal v Afghánistánu používat americké dolary jako místní měnu. „Banky jsou v zásadě zavřené, takže vzniká další problém, jak vůbec na ty potřeby reagovat,“ dodal. 

Nahrávám video
Jan Šindelář z Člověka v tísni o humanitární pomoci v Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Komplikuje se také samotná humanitární pomoc v zemi. Podle Šindeláře se změnilo hlavně to, že ji nyní potřebuje mnohem více lidí a je nutná v intenzivnější míře. Připomněl, že humanitární krize v Afghánistánu byla výrazná už v květnu, od té doby se však výrazně prohloubila: „Teď přichází zima. Čím dál víc lidí přichází o přístřeší a nyní je důležité ještě více napnout síly, abychom humanitární pomoc zvládli poskytnout.“

Nejdůležitější je v tuto chvíli jídlo a voda

Podle Šindeláře je teď nejakutnější, aby se k potřebným dostaly potraviny a pitná voda. „Mám informace, že velká část rodin má jenom jedno jídlo denně,“ upozornil. Další důležitou věcí je bydlení: „Aby nebydleli ve stanu, který je z koberce.“ Pomoc se má zaměřit také na základní zdravotnické potřeby.

Číslo účtu sbírky SOS Afghánistán 956595651/0300

Koordinátor projektů v Afghánistánu tvrdí, že pomoc se daří dostávat do všech regionů, nikoli jenom do hlavního města Kábulu. „Například my se zaměřujeme pouze na severní část Afghánistánu a Kábul,“ řekl. Přiznal ale, že v poslední době se pokrývání země humanitární pomocí změnilo, jelikož je nyní problematičtější se do některých regionů a k některým rodinám dostat.

Šindelář nechtěl hovořit o tom, zda by se měly prohloubit diplomatické vztahy s Afghánistánem a talibanskou vládou. Pro práci humanitárních pracovníků je podle něj důležité, aby začal systém fungovat, to znamená, aby fungovalo zdravotnictví, banky nebo aby se lidé mohli vrátit do práce a dostávat výplatu. 

Organizace Člověk v tísni už ve sbírce pro lidi v Afghánistánu shromáždila téměř čtyři miliony korun. Vybrané peníze mají jít přímo k lidem na pokrytí jejich základních potřeb. „Mnoho lidí žije za méně než 40 korun českých na den, zároveň například cena kuchyňského oleje stoupla na čtyřicet korun za litr,“ řekla ředitelka organizace Člověk v tísni pro Afghánistán Klára Mičkalová. 

Pomoc v zemi je momentálně pomalejší, než je běžné. Navíc výrazně stoupá kriminalita, a to kvůli nedostatku peněz v oběhu. „Musíme se také dívat na to, aby lidé, kteří dostanou pomoc, nebyli okradeni,“ dodala Mičkalová. Další sbírku na pomoc pro tamní lidi pořádá také česká pobočka UNICEF, 75 milionů korun poslala na pomoc i česká vláda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Typ Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, po poledni už byla cena nad 82 dolary za barel.
09:46Aktualizovánopřed 28 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 33 mminutami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 45 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 2 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...