Organizace Člověk v tísni vyhlásila sbírku pro Afghánistán, kde se humanitární krize prohloubila poté, co se moci ujal Taliban. Města v zemi jsou zaplavena prchajícími z venkova a obrovské množství obyvatel se snaží utéct do okolních států. Téměř každé druhé dítě do pěti let trpí podvýživou. Humanitární pomoc potřebuje až polovina obyvatel. Podle koordinátora projektů v Afghánistánu z Člověka v tísni Jana Šindeláře se naplňují nejčernější scénáře, o kterých organizace uvažovala.
Velká část afghánských rodin jí jen jedno jídlo denně. Člověk v Tísni vyhlásil sbírku
Humanitární krize v Afghánistánu se prohlubuje (zdroj: ČT24)
Převzetí moci v Afghánistánu Talibanem má podle Šindeláře silné ekonomické dopady. „Modely předpokládají, že tím, jak se ekonomika v zásadě zastavuje, je možné, že se HDP sníží až o dvanáct procent,“ uvedl. To by podle něj znamenalo, že téměř 97 procent populace, tedy asi 40 milionů obyvatel, by žilo na hranici chudoby.
Jako velký problém označil Šindelář i to, že Taliban zakázal v Afghánistánu používat americké dolary jako místní měnu. „Banky jsou v zásadě zavřené, takže vzniká další problém, jak vůbec na ty potřeby reagovat,“ dodal.
Jan Šindelář z Člověka v tísni o humanitární pomoci v Afghánistánu (zdroj: ČT24)
Komplikuje se také samotná humanitární pomoc v zemi. Podle Šindeláře se změnilo hlavně to, že ji nyní potřebuje mnohem více lidí a je nutná v intenzivnější míře. Připomněl, že humanitární krize v Afghánistánu byla výrazná už v květnu, od té doby se však výrazně prohloubila: „Teď přichází zima. Čím dál víc lidí přichází o přístřeší a nyní je důležité ještě více napnout síly, abychom humanitární pomoc zvládli poskytnout.“
Nejdůležitější je v tuto chvíli jídlo a voda
Podle Šindeláře je teď nejakutnější, aby se k potřebným dostaly potraviny a pitná voda. „Mám informace, že velká část rodin má jenom jedno jídlo denně,“ upozornil. Další důležitou věcí je bydlení: „Aby nebydleli ve stanu, který je z koberce.“ Pomoc se má zaměřit také na základní zdravotnické potřeby.
Číslo účtu sbírky SOS Afghánistán 956595651/0300
Koordinátor projektů v Afghánistánu tvrdí, že pomoc se daří dostávat do všech regionů, nikoli jenom do hlavního města Kábulu. „Například my se zaměřujeme pouze na severní část Afghánistánu a Kábul,“ řekl. Přiznal ale, že v poslední době se pokrývání země humanitární pomocí změnilo, jelikož je nyní problematičtější se do některých regionů a k některým rodinám dostat.
Šindelář nechtěl hovořit o tom, zda by se měly prohloubit diplomatické vztahy s Afghánistánem a talibanskou vládou. Pro práci humanitárních pracovníků je podle něj důležité, aby začal systém fungovat, to znamená, aby fungovalo zdravotnictví, banky nebo aby se lidé mohli vrátit do práce a dostávat výplatu.
Organizace Člověk v tísni už ve sbírce pro lidi v Afghánistánu shromáždila téměř čtyři miliony korun. Vybrané peníze mají jít přímo k lidem na pokrytí jejich základních potřeb. „Mnoho lidí žije za méně než 40 korun českých na den, zároveň například cena kuchyňského oleje stoupla na čtyřicet korun za litr,“ řekla ředitelka organizace Člověk v tísni pro Afghánistán Klára Mičkalová.
Pomoc v zemi je momentálně pomalejší, než je běžné. Navíc výrazně stoupá kriminalita, a to kvůli nedostatku peněz v oběhu. „Musíme se také dívat na to, aby lidé, kteří dostanou pomoc, nebyli okradeni,“ dodala Mičkalová. Další sbírku na pomoc pro tamní lidi pořádá také česká pobočka UNICEF, 75 milionů korun poslala na pomoc i česká vláda.