Taliban čelí útokům organizace Islámský stát. Používá stejné taktiky jako vládnoucí hnutí, píše Reuters

Noví afghánští vůdci z řad Talibanu před více než měsícem svrhli vládu v Kábulu podporovanou Západem, nyní ale v zemi čelí vnitřnímu nepříteli. Takzvaný Islámský stát (IS) od nich přitom převzal mnoho strategií, kterými se vyznačovalo jejich vlastní úspěšné partyzánské vojenské tažení. Jednou z nich je takzvaná městská válka, napsala agentura Reuters.

Srpnový smrtící atentát na kábulském letišti a série bombových explozí ve městě Dželálábád na východě země, tedy útoky, ke kterým se přihlásila místní odnož Islámského státu, podtrhují bezpečnostní hrozbu ze strany militantních uskupení majících s Talibanem rivalské vztahy.

Zatímco mluvčí Talibanu Zabíhulláh Mudžáhid hrozbu zlehčuje a tvrdí, že IS není v Afghánistánu fakticky přítomen, velitelé v terénu nebezpečí nepodceňují.

Podle dvou nejmenovaných členů zpravodajských služeb hnutí, kteří vyšetřovali některé z nedávných útoků v Dželálábádu, použité taktiky ukazují, že uskupení nadále představuje nebezpečí, přestože nemá dost členů a prostředků, aby se mohlo zmocnit určitého území.

IS používá „talibanské lepivé bomby“

Uskupení zaútočilo na členy Talibanu pomocí „lepivých bomb“, tedy magnetických výbušnin přichycených na spodní část aut, úplně stejným způsobem, jakým Taliban dříve útočil na veřejné činitele a představitele občanské společnosti, aby narušil stabilitu bývalé vlády.

„Ty lepivé bomby, které jsme dříve sami používali k zacílení našich nepřátel v Kábulu, nám dělají starosti. Máme obavy o členy našeho vedení, protože by se na ně mohli zaměřit,“ řekl Reuters jeden z představitelů zpravodajské služby Talibanu.

Organizace Islámský stát-Chorásán, jejíž jméno odkazuje k historickému území, které zahrnovalo i dnešní Afghánistán, se poprvé objevila na konci roku 2014, ale kolem roku 2018 už začala upadat po sérii těžkých ztrát způsobených Talibanem a americkými silami.

Posílí návrat Talibanu al-Káidu a IS?

Bezpečnostní síly Talibanu v provincii Nangarhár, kde leží Dželálábád, uvedly, že ve středu v noci usmrtily tři členy této odnože IS. Talibanští zpravodajci ale tvrdí, že hnutí má stále možnosti, jak působit problémy cestou menších útoků.„Jejich hlavní struktura je rozbitá a jsou rozděleni do malých skupinek, které provádějí útoky,“ řekl jeden z nich.

Taliban opakovaně uvedl, že nedovolí, aby se Afghánistán stal výchozím bodem pro provádění útoků na jiné země. Někteří západní analytici se ale domnívají, že návrat islamistického hnutí k moci vlil novou krev do žil uskupením jako Islámský stát-Chorásán nebo al-Káida, která si během minulé vlády Talibanu udělala ze země svoji základnu.

„Návrat Talibanu v Afghánistánu je velkým vítězstvím islamistů,“ myslí si Rohan Gunaratna, který se specializuje na mezinárodní terorismus a vyučuje bezpečnostní studia na Technologické univerzitě Nanyang (NTU) v Singapuru. „Návrat Talibanu oslavovali, takže se domnívám, že Afghánistán je jejich novou scénou,“ dodal.

Gunaratna má se za to, že Islámský stát-Chorásán přebral mnoho bojovníků z řad Talibanu nebo pákistánské verze tohoto hnutí, známé jako Tehríke Taliban (TTP). Ví se ale málo o tom, jakým způsobem funguje.

Islamistické skupiny se neshodnou ve svých cílech

Islámský stát-Chorásán bojoval s Talibanem kvůli pašeráckým trasám a dalším ekonomickým zájmům. Na rozdíl od Talibanu, který tvrdí, že mu jde jen o Afghánistán, podporuje tato organizace přidružená k Islámskému státu myšlenku světového chalífátu řízeného islámským právem.

Většina analytiků a OSN odhadují sílu Islámského státu-Chorásán na méně než dva tisíce bojovníků, zatímco Taliban jich má k dispozici až sto tisíc. Řady této odnože Islámského státu se však rozšířily díky vězňům, které Taliban osvobodil z věznic během svého tažení napříč zemí.

Podle červnové zprávy Rady bezpečnosti OSN se finanční a logistické vazby Islámského státu-Chorásánu na jeho mateřskou organizaci IS a její jádro v Sýrii oslabily, přestože některé komunikační kanály přetrvávají. „Předpokládá se, že finanční podpora pro odnož Chorásán ze strany jádrové organizace fakticky skončila,“ uvádí se ve zprávě.

Dokument ale podotýká, že známky rozkolu uvnitř Talibanu, které se už začaly objevovat s tím, jak se válečné povstalecké hnutí snaží přetvořit do mírové administrativy, by mohly další bojovníky motivovat k přeběhnutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem.
15:09AktualizovánoPrávě teď

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 11 mminutami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 24 mminutami

VideoMagyar má šanci vyhrát maďarské volby, shodují se Vondra, Telička a Joch

Hosté Nedělní debaty shodně předpokládají, že maďarské volby spíše vyhraje opoziční lídr Péter Magyar, a mohl by tak po šestnácti letech vystřídat ve vedení země Viktora Orbána, byť „politickou revoluci“ čekat nelze. Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra, bývalý eurokomisař Pavel Telička a ředitel Občanského institutu Roman Joch mluvili v debatě také o tom, zda považují současné Maďarsko za autoritářský stát a jak by se pod premiérem Magyarem mohla změnit zahraniční politika země.
před 1 hhodinou

Maďaři volí parlament. Rýsuje se rekordní účast

O svém nadcházejícím vítězství v maďarských parlamentních volbách v neděli ve volebních místnostech shodně hovořili premiér Viktor Orbán i opoziční lídr Péter Magyar. Účast ve 13:00 přesáhla 54 procent, před čtyřmi lety to bylo čtyřicet procent.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoFalešná videa v maďarské kampani bavila i děsila

V Maďarsku se před volbami šířila videa vytvořená umělou inteligencí. Falešné nahrávky mají pobavit, dojmout, znejistit i vyvolat obavy. Fidesz premiéra Viktora Orbána straší Bruselem či Ukrajinou, opozice vytáhla třeba nízké důchody. Dlouho bylo tématem i možné kompromitující video na lídra opoziční Tiszy Pétera Magyara. Z TikToku zmizely v poslední době desítky falešných účtů politiků – včetně videí, které zhlédly tisíce lidí.
před 8 hhodinami

Nejméně 30 mrtvých si vyžádala tlačenice v haitské pevnosti Citadelle Laferrière

Nejméně 30 lidí zemřelo při sobotní tlačenici v historické pevnosti Citadelle Laferrière na severu Haiti. Podle agentury AP to oznámily místní úřady, které upozornily, že počet obětí by se ještě mohl zvýšit. Podle AP patří památka z počátku 19. století, kdy karibská země získala nezávislost na Francii, mezi nejoblíbenější turistické atrakce na Haiti.
05:04Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...