Taliban čelí útokům organizace Islámský stát. Používá stejné taktiky jako vládnoucí hnutí, píše Reuters

Noví afghánští vůdci z řad Talibanu před více než měsícem svrhli vládu v Kábulu podporovanou Západem, nyní ale v zemi čelí vnitřnímu nepříteli. Takzvaný Islámský stát (IS) od nich přitom převzal mnoho strategií, kterými se vyznačovalo jejich vlastní úspěšné partyzánské vojenské tažení. Jednou z nich je takzvaná městská válka, napsala agentura Reuters.

Srpnový smrtící atentát na kábulském letišti a série bombových explozí ve městě Dželálábád na východě země, tedy útoky, ke kterým se přihlásila místní odnož Islámského státu, podtrhují bezpečnostní hrozbu ze strany militantních uskupení majících s Talibanem rivalské vztahy.

Zatímco mluvčí Talibanu Zabíhulláh Mudžáhid hrozbu zlehčuje a tvrdí, že IS není v Afghánistánu fakticky přítomen, velitelé v terénu nebezpečí nepodceňují.

Podle dvou nejmenovaných členů zpravodajských služeb hnutí, kteří vyšetřovali některé z nedávných útoků v Dželálábádu, použité taktiky ukazují, že uskupení nadále představuje nebezpečí, přestože nemá dost členů a prostředků, aby se mohlo zmocnit určitého území.

IS používá „talibanské lepivé bomby“

Uskupení zaútočilo na členy Talibanu pomocí „lepivých bomb“, tedy magnetických výbušnin přichycených na spodní část aut, úplně stejným způsobem, jakým Taliban dříve útočil na veřejné činitele a představitele občanské společnosti, aby narušil stabilitu bývalé vlády.

„Ty lepivé bomby, které jsme dříve sami používali k zacílení našich nepřátel v Kábulu, nám dělají starosti. Máme obavy o členy našeho vedení, protože by se na ně mohli zaměřit,“ řekl Reuters jeden z představitelů zpravodajské služby Talibanu.

Organizace Islámský stát-Chorásán, jejíž jméno odkazuje k historickému území, které zahrnovalo i dnešní Afghánistán, se poprvé objevila na konci roku 2014, ale kolem roku 2018 už začala upadat po sérii těžkých ztrát způsobených Talibanem a americkými silami.

Posílí návrat Talibanu al-Káidu a IS?

Bezpečnostní síly Talibanu v provincii Nangarhár, kde leží Dželálábád, uvedly, že ve středu v noci usmrtily tři členy této odnože IS. Talibanští zpravodajci ale tvrdí, že hnutí má stále možnosti, jak působit problémy cestou menších útoků.„Jejich hlavní struktura je rozbitá a jsou rozděleni do malých skupinek, které provádějí útoky,“ řekl jeden z nich.

Taliban opakovaně uvedl, že nedovolí, aby se Afghánistán stal výchozím bodem pro provádění útoků na jiné země. Někteří západní analytici se ale domnívají, že návrat islamistického hnutí k moci vlil novou krev do žil uskupením jako Islámský stát-Chorásán nebo al-Káida, která si během minulé vlády Talibanu udělala ze země svoji základnu.

„Návrat Talibanu v Afghánistánu je velkým vítězstvím islamistů,“ myslí si Rohan Gunaratna, který se specializuje na mezinárodní terorismus a vyučuje bezpečnostní studia na Technologické univerzitě Nanyang (NTU) v Singapuru. „Návrat Talibanu oslavovali, takže se domnívám, že Afghánistán je jejich novou scénou,“ dodal.

Gunaratna má se za to, že Islámský stát-Chorásán přebral mnoho bojovníků z řad Talibanu nebo pákistánské verze tohoto hnutí, známé jako Tehríke Taliban (TTP). Ví se ale málo o tom, jakým způsobem funguje.

Islamistické skupiny se neshodnou ve svých cílech

Islámský stát-Chorásán bojoval s Talibanem kvůli pašeráckým trasám a dalším ekonomickým zájmům. Na rozdíl od Talibanu, který tvrdí, že mu jde jen o Afghánistán, podporuje tato organizace přidružená k Islámskému státu myšlenku světového chalífátu řízeného islámským právem.

Většina analytiků a OSN odhadují sílu Islámského státu-Chorásán na méně než dva tisíce bojovníků, zatímco Taliban jich má k dispozici až sto tisíc. Řady této odnože Islámského státu se však rozšířily díky vězňům, které Taliban osvobodil z věznic během svého tažení napříč zemí.

Podle červnové zprávy Rady bezpečnosti OSN se finanční a logistické vazby Islámského státu-Chorásánu na jeho mateřskou organizaci IS a její jádro v Sýrii oslabily, přestože některé komunikační kanály přetrvávají. „Předpokládá se, že finanční podpora pro odnož Chorásán ze strany jádrové organizace fakticky skončila,“ uvádí se ve zprávě.

Dokument ale podotýká, že známky rozkolu uvnitř Talibanu, které se už začaly objevovat s tím, jak se válečné povstalecké hnutí snaží přetvořit do mírové administrativy, by mohly další bojovníky motivovat k přeběhnutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 50 mminutami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 54 mminutami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 4 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 11 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...