Kábul strana 4 z 5

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová řekla, že dostala věrohodné zprávy o porušování lidských práv islamistickým hnutím Taliban v Afghánistánu. A to včetně mimosoudních vražd civilistů a omezování práv žen a protestů namířených proti vládě Talibanu. USA chtějí dokončit evakuce ze země do 31. srpna, prezident Joe Biden rozhodl, že do tohoto data se stáhnou i poslední američtí vojáci. Dohodu o prodloužení termínu nepřineslo ani setkání skupiny G7. Další setrvání zahraničních vojsk v zemi odmítl i Taliban.

Velká Británie vyzve Spojené státy, aby pokračovaly v evakuacích z Afghánistánu i po 31. srpnu, což je termín stanovený pro odchod amerických vojáků z afghánského území. Uvedl to náměstek britského ministra obrany James Heappey. Více času na dokončení evakuací žádá také Francie. Pro prodloužení pobytu zahraničních jednotek v Afghánistánu ale bude zapotřebí i souhlas Talibanu. Hnutí přitom prohlásilo, že lhůtu pro odchod západních sil z Afghánistánu, stanovenou na konec srpna, neprodlouží. Podle zdrojů Reuters z řad Talibanu o to žádná ze západních vlád nepožádala.

Blonďatá Helena opouští Česko a s manželem Nazirem se vydává do Kábulu, kde poznává zcela novou realitu. Příběh dle knihy novinářky Petry Procházkové převedla do animovaného filmu režisérka Michaela Pavlátová. Snímek má v pondělí premiéru na filmovém festivalu v Karlových Varech.

Velitelé hnutí Taliban se v příštích dnech setkají s bývalými guvernéry a vysokými činiteli většiny afghánských provincií. Podle vyjádření jednoho z radikálů, které cituje agentura Reuters, s nimi chce hnutí navázat spolupráci. Na kábulském letišti ovšem souběžně dál probíhá evakuace lidí, kteří se bojí talibanské msty, a dění v zemi komentuje i Moskva. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že afghánský konflikt dopadá na ruskou bezpečnost a má potenciál ji ohrožovat.

Prezident Miloš Zeman označil Severoatlantickou alianci za „servisní organizaci Spojených států“. V rozhovoru pro deník Blesk současně vyzval, aby NATO tuto pozici opustilo, reformovalo se a jako svého nepřítele definovalo mezinárodní terorismus. Za kritikou Aliance stojí prezidentova nespokojenost se situací v Afghánistánu, kde se po odchodu západních vojsk vrátil k moci radikální Taliban.

Do Kábulu v sobotu přijel Abdul Ghaní Baradar, druhý nejvýznamnější muž Talibanu, o kterém se spekuluje také jako o novém vůdci celého Afghánistánu. Taliban nad státem převzal moc minulý týden a za tu dobu už zemi ve spěšné evakuaci opustilo dvanáct tisíc cizinců a jejich místních spolupracovníků.

Situace v Afghánistánu připravila o střechu nad hlavou statisíce lidí. OSN varuje, že většina tamních obyvatel není kvůli nestabilní situaci schopna opustit zemi. Apeluje proto na okolní státy, aby otevřely své hranice. Pro přijímání pomocníků tuzemské armády na území Česka se v pátečních Událostech, komentářích vyjádřil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Podle místopředsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) má pomoc směřovat do konkrétních míst, nikoliv řešit problém na území České republiky.

Americký prezident Joe Biden se v pátek zavázal, že každý Američan, který bude chtít, bude evakuován z Afghánistánu ovládaného Talibanem. Toto radikální islamistické hnutí uvedlo, že nemá v plánu rozhodnout o příští afghánské vládě před 31. srpnem. Do tohoto data mají z Afghánistánu odejít poslední Američané, i když Biden nevyloučil, že pokud nebude dokončena evakuace, zůstanou déle. Ministři zahraničí zemí NATO vyzvali k ukončení násilí v zemi. Příští týden se k diskusi o situaci v zemi sejde skupina G7.

„Všechno fungovalo, ale najednou se stát vrátil o tisíc let zpět. Nejsou žádná práva, lidi ovládají zločinci, kteří se dostali z věznic a vyřizují si své účty,“ popisuje současnou situaci v Afghánistánu prezident Česko-afghánské smíšené obchodní komory Fawad Nadri. Z Kábulu stihl odletět jen pár dní předtím, než se moci chopil Taliban. I když radikálové slibují, že budou umírněnější, realita tomu podle Nadriho absolutně neodpovídá a zem má nakročeno k nové občanské válce.

Česko třetím letem ukončilo evakuaci svých lidí z Afghánistánu, nad kterým získalo kontrolu radikální hnutí Taliban. Do bezpečí se dostalo 195 osob včetně sto sedmdesáti afghánských spolupracovníků. Do Česka se vrátil i velvyslanec v Kábulu Jiří Baloun. Jak sám uvedl, měl obavy, zda zvládne jeho tým dostat lidi na letiště, s Talibanci sám nemluvil. Zda se do Kábulu ještě někdy vrátí, ale teď neví. Je to otázka dalšího vývoje, řekl Baloun v Událostech, komentářích.

V afghánském Asadábádu, kde lidé s vlajkami vyšli do ulic u příležitosti Dne nezávislosti, zemřelo několik lidí. Podle svědků zde Taliban střílel do davu, není však jasné, kolik lidí zabila střelba a kolik lidí bylo ušlapáno davem. Taliban mezitím oznámil, že některým členům bývalých vlád nabídne místa ve vznikajícím kabinetu. Jeho mluvčí vydal k výročí nezávislosti deklaraci, v níž použil název Islámský emirát Afghánistán. Z kábulského letiště pokračují evakuace.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) Česko evakuovalo z Afghánistánu všechny spolupracovníky české armády, které evakuovat mělo. Řekli to na společné tiskové konferenci. Zatím se neplánuje další let do Afghánistánu, řekl Radiožurnálu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle Miroslavy Paškové ze spolku Vlčí máky ale v Kábulu před letištěm ještě zůstávají tamní spolupracovníci české armády. K případnému transportu dalších lidí by bylo možné podle Hamáčka využít pomoc spojenců.

Česko se bude podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) snažit o užší spolupráci se zeměmi, které mají kontakty na Taliban. Jeho vůdci už zahájili jednání o vládě mimo jiné se zástupci bývalého kabinetu. Mezitím se ale tisíce lidí snaží ze země uprchnout a dál obléhají kábulské letiště. O situaci v zemi diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalí ministři zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Třetí evakuační let české armády z Kábulu přistál po desáté večer na letišti v pražských Kbelích. Podle šéfa resortu obrany Lubomíra Metnara (za ANO) bylo na palubě 62 pasažérů. Let měl mezipřistání v ázerbájdžánském Baku kvůli tankování. Při předchozích dvou cestách dopravil speciál do Česka 133 lidí.

Na palubě letadla z Kábulu jsou i Afghánci, kteří mají trvalý pobyt v České republice. Mezi nimi jednadvacetiletý Atta. V Afghánistánu byl po roce navštívit rodinu. Podobně tam odjeli i jeho kamarádi. Těm se zatím na kábulské letiště nepodařilo dostat.

Opatření určující to, že žáci, kteří se na začátku školního roku neotestují na koronavirus, by museli mít po celou dobu ve škole zakrytá ústa a nos, podle předsedy Asociace krajů a hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby fungovat nebude. Na testování PRC metodou ve školách podle něj nejsou dostatečné kapacity. Řekl to v úterním Interview ČT24.

Mluvčí Talibanu Zabíhulláh Mudžáhid slíbil, že hnutí se nebude nikomu mstít a že Američanům ani nikomu jinému z mezinárodního společenství se nic nestane. Na své první tiskové konferenci po převzetí moci v Afghánistánu rovněž řekl, že ženy budou mít svá práva a budou se moci zapojit do vzdělávání, zdravotnictví a dalších oblastí života, ovšem v rámci islámského práva šaría. Do země se mezitím vrátil druhý nejvyšší představitel hnutí, mulla Abdul Ghaní Baradar, který bude zřejmě jmenován novým prezidentem.

Český armádní evakuační letoun z Kábulu přiletěl v úterý pozdě večer zpět do Prahy. Z Afghánistánu přivezl další Čechy, místní spolupracovníky, velvyslance Jiřího Balouna a dva Poláky. Na palubě bylo celkem 87 lidí.

Taliban převzal moc v Afghánistánu. Radikálové obsadili devadesát procent vládních budov a válku prohlásili za skončenou. Ze země se snaží utéct tisíce lidí, západní státy evakuují svoje občany a spolupracovníky. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Jiřího Šedivého situaci napomohlo tříštění spojeneckých sil nebo afghánská morálka. Do budoucna by se vyhnul demokratickému přetváření země. Byl hostem pořadu Události, komentáře.

Předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková v pořadu 90' ČT24 řekla, že bojovníci Talibanu aktivně hledají spolupracovníky cizích vojáků. Uvedla, že v Kábulu je momentálně osm rodin, o kterých spolek ví, že potřebují pomoc. Dostat se na kábulské letiště je prý stále větší problém. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Ondřeje Veselého (ČSSD) by měla Česká republika zachránit zhruba stovku lidí.

Poté, co Taliban obsadil metropoli Kábul a vyhlásil konec války v Afghánistánu, se množí obavy o osud žen a dívek pod vládou tohoto radikálního islamistického hnutí. Agentura Reuters informovala o incidentu v Kandaháru, kde talibanští bojovníci propustili zaměstnankyně banky a nařídili jim, ať do práce pošlou své mužské příbuzné. Další afghánské ženy do médií uvedly, že přišly o své sny a netuší, co nastane. Generální tajemník OSN António Guterres i západní politici vyzvali Taliban, aby práva žen respektoval.

Letiště v afghánském Kábulu je opět v provozu. Příletům letadel několik hodin bránily davy Afghánců na přistávací ploše, které se snažily za každou cenu opustit zem. Otevření letiště na tiskové konferenci oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby. V Praze ráno přistálo první letadlo, které přivezlo 46 Čechů a místní spolupracovníky. Radikální islamististické hnutí Taliban, které přebírá vládu nad Afghánistánem, uvedlo, že nechce být izolováno a přeje si udržovat vztahy s mezinárodním společenstvím.

Američané by neměli bojovat a umírat ve válce, ve které ani samy afghánské síly nechtějí bojovat, uvedl americký prezident Joe Biden. Spojené státy utratily za válku v Afghánistánu přes bilion dolarů, daly tamním vládním jednotkám všechny prostředky, aby mohly vyhrát boj o svou budoucnost. „Jediné, co jsme jim dát nemohli, je vůle bojovat,“ uvedl šéf Bílého domu ve svém mimořádném projevu věnovaném vývoji v Afghánistánu. Pokud však budou Američané a jejich partneři v zemi napadeni, odpověď USA bude rychlá a tvrdá, varoval.

V roce 2001 Američané společně se svými spojenci podnikli v reakci na útoky na New York a Washington invazi do Afghánistánu a svrhli zdejší radikální hnutí Taliban. Zahraniční vojáci zůstali v zemi dvacet let, během kterých ovšem radikálové dokázali znovu nabrat vojenskou sílu, a pokročit i diplomaticky – podepsat mírovou smlouvu s USA. Ještě před definitivních odchodem posledních amerických vojáků, ke kterému mělo dojít symbolicky 11. září 2021, pak Taliban dokázal znovu dobýt celou zemi a začít přebírat moc.