USA provedly v Kábulu útok na atentátníky, potvrdil mluvčí americké armády

Nahrávám video
Události: Dění v Afghánistánu
Zdroj: ČT

Spojené státy provedly v Kábulu letecký útok na vozidlo, při němž eliminovaly hrozbu sebevražedného útoku na mezinárodní letiště. Podle agentury AP to povrdil mluvčí americké armády. O cíleném útoku, jehož terčem byli atentátníci z řad teroristické organizace Islámský stát (IS), dříve podle agentur informovali nejmenovaní američtí činitelé i radikální islamistické hnutí Taliban, které před dvěma týdny Afghánistán ovládlo.

Armádní mluvčí William Urban označil letecký útok z bezpilotního letounu za akt sebeobrany. Úřady zjišťují, zda při něm zemřeli civilisté. Tuto možnost ale podle mluvčího zatím nic nenaznačuje. „Jsme přesvědčeni, že jsme úspěšně zasáhli cíl,“ uvedl Urban.

„Výrazná druhotná exploze z vozidla naznačuje, že v něm bylo velké množství výbušniny,“ dodal mluvčí.

Některá média hlásí civilní oběti

Afghánská policie dříve sdělila, že čtvrť severozápadně od kábulského letiště v neděli zasáhla raketa a zabila jedno dítě. Nejmenovaný afghánský činitel později hovořil o třech mrtvých dětech zabitých při útoku bezpilotního letounu, uvedla agentura AP. Místní představitelé podle ní nejprve uváděli, že šlo o dva různé incidenty, to se však nepotvrdilo.

Afghánská televize ArianaNews s odvoláním na očité svědky informovala o šesti mrtvých, z toho o čtyřech dětěch, po výbuchu minometného granátu v domě nedaleko kábulského letiště. Není jasné, zda ve skutečnosti nepopisovala americký letecký úder.

USA varovaly před dalším útokem

V Kábulu vládne napjatá situace po čtvrtečním sebevražedném atentátu, který si podle místních médií vyžádal životy nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Pentagon v sobotu oznámil, že americký bezpilotní letoun zabil dva osnovatele tohoto útoku z organizace IS.

Západní země na letišti dokončují evakuační operace, které byly zahájeny po nástupu islamistického hnutí Taliban k moci v polovině srpna. Do bezpečí se dopravují hlavně cizinci a jejich afghánští spolupracovníci. Američtí vojáci se mají z Afghánistánu stáhnout k 31. srpnu.

Prezident Biden vzdal hold vojákům, kteří zahynuli při sebevražedném útoku v Kábulu
Zdroj: Tom Brenner/Reuters

Americký prezident Joe Biden v neděli na letecké základně Dover ve státě Delaware vzdal hold vojákům, kteří zahynuli při čtvrtečním sebevražedném útoku v Kábulu. Učinil tak u příležitosti návratu jejich tělesných pozůstatků do vlasti.

Sešel se také s příbuznými obětí, informovala agentura AP.

Americké velvyslanectví už dříve varovalo občany USA, že má k dispozici důvěryhodné informace o hrozbě dalšího teroristického útoku u letiště v Kábulu, a důrazně jim proto doporučilo, aby tuto oblast okamžitě opustili. 

Diplomaté ve svém varování hovořili o „specifické hrozbě“, a jejich výzva k opatrnosti tak byla podle agentury DPA ještě naléhavější než sobotní vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena. Ten řekl, že další útok je během následujících 24 až 36 hodin „velmi pravděpodobný“.

„Vzhledem ke konkrétní, důvěryhodné hrozbě by všichni američtí občané v blízkosti kábulského letiště… měli oblast letiště okamžitě opustit,“ uvedl zastupitelský úřad s odkazem na varování ministerstva zahraničí ve Washingtonu.

Podle agentury Reuters se po varování podstatně ztenčilo množství lidí, kteří se přes brány snaží na letiště dostat. S odvoláním na nejmenovaného západního činitele v noci na neděli SELČ uvedla, že na letišti se v té době nacházela asi tisícovka civilistů, kteří ještě čekali na leteckou evakuaci. 

USA pokračují v evakuacích

Spojené státy dál pokračují s leteckými evakuacemi svých občanů a afghánských spolupracovníků z Kábulu poté, co moc v zemi převzalo hnutí Taliban. Bílý dům uvedl, že v sobotu se podařilo za dvanáct hodin dostat do bezpečí dalších dva tisíce lidí, celkem se tak za uplynulé dva týdny podařilo evakuovat na 113 a půl tisíce lidí.

Většina států už evakuační operace ukončila, v sobotu vypravila poslední evakuační letadlo z Kábulu Velká Británie. Všechny zahraniční jednotky se podle dohody s Talibanem mají z Afghánistánu stáhnout do konce srpna.

Pentagon v sobotu oznámil, že armáda USA zahájila stahování z letiště. Počet amerických vojáků se snížil na méně než čtyři tisíce z původních pěti tisíc osmi set.

Zástupce Talibanu agentuře Reuters sdělil, že hnutí chce kontrolu nad letištěm od Američanů převzít rychle a že má dostatek technicky proškolených lidí, kteří budou schopni letecký přístav provozovat. „Čekáme na definitivní svolení od Američanů a pak zajistíme plnou kontrolu nad letištěm v Kábulu,“ řekl.

USA nebudou mít v Kábulu ambasádu

Bezpečnostní poradce Bílého domu Jack Sullivan uvedl, že Spojené státy nebudou mít od 1. září velvyslanectví v Kábulu. Řekl to v rozhovoru, který v neděli odvysílá stanice CBS.

Taliban podle Sullivana v jednáních uvedl, že i po konci srpna umožní bezpečně vycestovat americkým občanům, lidem s pobytem v USA a také Afgháncům, kteří spolupracovali s koaličními vojsky. Podle ministra zahraničí Antonyho Blinkena čeká v zemi na evakuaci zhruba tři sta amerických občanů. Neuvedl ale, kolik zbývá k evakuaci Afghánců.

Mluvčí americké diplomacie Ned Price tento týden uvedl, že si Taliban přeje, aby v Kábulu americká diplomatická mise zůstala. Americké ministerstvo zahraničí zvažovalo, zda v Kábulu misi ponechá, dodalo ale, že USA vládu Talibanu neuznají.

Sullivan stanici CBS také řekl, že Spojené státy mohou v Afghánistánu bojovat proti terorismu, aniž by v zemi měly stálou vojenskou přítomnost. Podle něj hlavní teroristické skupiny v zemi nejsou dostatečně silné a zorganizované, aby páchaly atentáty v zahraničí.

Macron: Francie a Británie chtějí bezpečnou zónu

Francie a Velká Británie v pondělí vyzvou na zasedání Rady bezpečnosti OSN, aby byla v Kábulu vytvořena bezpečná zóna. Ta by měla mezinárodnímu společenství umožnit pokračovat v humanitárních operacích a v evakuacích a zároveň by mu umožnila dál vyvíjet tlak na Taliban. V rozhovoru s listem Le Journal du Dimanche to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. 

Macron také řekl, že už byly zahájeny rozhovory s Talibanem o ochraně a evakuaci zranitelných Afghánců po 31. srpnu. Paříž spoléhá na pomoc Kataru, který má s Talibanem dobré vztahy. Podle předchozích informací je Katar také jednou ze zemí, na kterou se Taliban obrátil se žádostí o technickou pomoc při zajištění provozu kábulského letiště.

S Talibanem jednají i turecké tajné služby. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nevyloučil, že dohoda o kábulském letišti vznikne, jestliže Taliban dá Turecku nějaký návrh. „Taliban k letišti říká: ‚Vy zajistíte provoz, my bezpečnost.‘Jak bychom jim mohli svěřit bezpečnost? Jak bychom vysvětlili světu další krveprolití? To není tak snadné,“ prohlásil Erdogan. 

Kmenoví váleční vůdci chtějí jednat s Talibanem o vládě

Taliban získal v polovině srpna pod kontrolu prakticky celý Afghánistán a tvrdí, že je připraven do vlády přizvat zástupce různých stran. Skupina válečných vůdců, mezi nimiž je i velitel uzbeckých milicí Abdul Rašíd Dóstum a prominentní tádžický vůdce Atta Muhammad Núr, je připravena o vládě s Talibanem jednat. Agentuře Reuters to řekl Núrův syn Chálid.

Núr nicméně připustil, že existuje velké riziko selhání rozhovorů a skupina odpůrců se proto připravuje na ozbrojený boj vůči Talibanu.

Ochotu jednat s islamistickým hnutím o budoucí vládě vyjádřil minulý týden rovněž Ahmad Masúd, vůdce poslední bašty odporu proti Talibanu, který soustředil své bojovníky v dosud nikdy nedobytém údolí Pandžšír.

Při přestřelce na hranici s Afghánistánem zemřeli dva pákistánští vojáci

Na hranici s Afghánistánem v neděli při přestřelce zemřeli dva pákistánští vojáci, na které ozbrojenci zaútočili z afghánského území. Informovala o tom armáda, podle které se jí podařilo dva nebo tři útočníky zabít a další zranit. Podle agentury Reuters jde o první takový incident od doby, kdy sousední Afghánistán ovládlo radikální hnutí Taliban.

Střet se stal v příhraniční oblasti Badžaur, kterou ovládají místní kmeny. Oblast sloužila dlouho dobu jako úkryt pro členy ozbrojených a teroristických organizací z Afghánistánu. Podle pákistánských úřadů se ale ozbrojenci v poslední době vrátili do sousední země a vytvořili si tam úkryty.

Čína vyzvala mezinárodní společenství, aby pozitivně vedlo Taliban

Mezinárodní společenství by mělo spolupracovat s afghánským vládnoucím hnutím Taliban a pozitivně ho vést. Podle čínského ministerstva zahraničí to v nedělním telefonickém rozhovoru řekl šéf čínské diplomacie Wang I svému americkému protějšku Antonymu Blinkenovi.

Washington by podle Pekingu měl nadále spolupracovat s mezinárodním společenstvím na poskytování hospodářské a humanitární pomoci Afghánistánu, podporovat nový vládnoucí režim v jeho snaze udržet v chodu vládní instituce, zachovat sociální stabilitu a zamezit znehodnocování afghánské měny i růstu cen, uvedl Wang v prohlášení.

„Spojené státy by měly při respektování suverenity Afghánistánu podniknout konkrétní kroky na pomoc Afghánistánu v boji proti terorismu,“ uvedl čínský ministr zahraničí. Varoval přitom, že „uspěchané stažení“ západních vojsk by mohlo teroristickým skupinám umožnit přeskupit se a vrátit se ještě silnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 22 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...