Taliban spustil rozsáhlou ofenzivu proti údolí Pándžšír, kde se opevnila Fronta národního odporu. Hnutí tvrdí, že oblast ovládlo, odpůrci to ale popírají. Evropská unie je připravena při splnění konkrétních podmínek s Talibanem jednat, dle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella to ale neznamená, že by se chystala uznat vládu islamistů. V jejím čele by měl podle zdrojů agentury Reuters stanout Abdul Ghaní Baradar.
Taliban a jeho odpůrci tvrdě bojují o údolí Pándžšír. Obě strany proklamují vítězství
V provincii Pándžšír a tamním stejnojmenném údolí, které zůstává poslední baštou odporu proti Talibanu, se stupňují boje. Taliban tvrdí, že povstalcům přivodil těžké ztráty a ovládl celou zemi. „Díky milosrdenství Alláha držíme celý Afghánistán. Porazili jsme rebely a Pandžšír je nyní pod naším velením,“ cituje Reuters jednoho z velitelů jednotek Talibanu.
Fronta národního odporu (FNO) to ale odmítá a zdůrazňuje, že islamisty odrazila. „Talibanská propaganda opakuje, že Pándžšír padl. Za uplynulý týden jsme viděli, že pravdou je opak. Je to Fronta národního odporu, která je donutila se stáhnout,“ cituje BBC mluvčího FNO.
Podle BBC mají urputné boje o údolí stovky obětí.
V Pándžšíru dál zůstává i bývalý viceprezident Amrulláh Sálih, který podporuje vůdce Pándžšíru Ahmada Masúda. Na sociálních sítích zveřejnil video, kde popírá zprávy o tom, že uprchl, a potvrzuje urputné boje o údolí. „Bezpochyby jsme v obtížné situaci. Čelíme invazi Talibanu. Na jejich straně jsou oběti, my také máme mrtvé… Nevzdáme se. Budeme bojovat za Afghánistán,“ prohlásil Sálih.
Masúd dříve uvedl, že je připraven s Talibanem jednat, a vyzval k vytvoření vlády v Kábulu, která by zahrnovala všechny afghánské etnické skupiny. Varoval ale, že pokud se bojovníci Talibanu pokusí vstoupit do údolí Pandžšír, postaví se jim jeho síly na odpor.
Mluvčí Talibanu Zabiulláh Mudžáhid sdělil, že bojovníci hnutí se k údolí přemístili poté, co rozhovory se silami odporu selhaly. Mluvčí Národní fronty odporu Fahím Daští řekl BBC, že jednání nebyla úspěšná kvůli zcela rozdílným názorům obou stran.
- Jedna z nejmenších afghánských provincií, nachází se severně od Kábulu a je domovem asi sto padesáti až dvou set tisíc lidí z různých etnických skupin, převážně Tádžiků.
- Tamní údolí řeky Pándžšír je vklíněno mezi horské vrcholky dosahující tří tisíc metrů a historicky je známé jako naleziště drahokamů a dalších nerostných surovin.
- Dosud nikdy nedobyté údolí Pandžšír ovládá Ahmad Masúd, syn legendárního vůdce afghánské opozice proti Talibanu a předtím proti sovětské okupaci Ahmada Šáha Masúda, který zahynul v roce 2001 při atentátu spáchaném teroristickou sítí al-Káida.
- V posledních dvaceti letech zaznamenal region rychlý ekonomický rozvoj, byly zde vystavěny vodní a větrné elektrárny, nové silnice či vysílač.
- Zdroj: ČTK
Horizont ČT24: Břetislav Tureček k vývoji v Afghánistánu (zdroj: ČT24)
Analytik Břetislav Tureček, který byl hostem pořadu Horizont ČT24, uvedl, že pándžšírské údolí má vysokou symbolickou hodnotu. „Je to místo, odkud i v 90. letech byla vedena válka proti Talibanu. Tehdy se to území ubránilo, ovšem bylo daleko větší, takzvaná Severní aliance ovládala celý severovýchod Afghánistánu, nejenom Pándžšír. Tentokrát je to území procentuálně zanedbatelné a upřímně řečeno, Taliban by se obešel i bez něj,“ řekl.
EU: Spolupráci se nelze vyhnout, uznání to neznamená
O situaci v zemi jednali i představitelé EU. „Abychom mohli podporovat afghánské obyvatelstvo, budeme muset spolupracovat s Talibanem, což neznamená uznání (jeho vlády). Je to pracovní dohoda,“ prohlásil Borrell po setkání šéfů diplomacií.
Země EU se podle něj shodly na tom, že spolupráci s Talibanem se nelze vyhnout, její intenzita ovšem bude záviset na tom, jak islamistické hnutí přistoupí ke svému vládnutí a k unijním požadavkům.
Evropský blok mimo jiné chce, aby Taliban respektoval vládu práva a dodržoval lidská práva, umožnil další evakuace ze země či vznik přechodné vlády otevřené i dalším subjektům. Země by se pod jeho vedením rovněž neměla stát útočištěm pro teroristy. EU také požaduje, aby do země mohla proudit humanitární pomoc, která by zlepšila situaci nejchudších skupin obyvatel a pomohla předejít masové emigraci.
Pokud to bezpečnostní okolnosti dovolí, chce Unie situaci přímo na místě monitorovat prostřednictvím stálé mise v Kábulu, dodal Borrell.
Události: EU bude jednat s Talibanem, uznání vlády to neznamená (zdroj: ČT24)
„Operační kontakt s Talibanem je nutný, abychom mohli dostat lidi ven,“ nechal se slyšet generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle nějž v zemi zůstávají tisíce Afghánců ohrožených kvůli předchozí spolupráci se spojeneckými silami. Stoltenberg také varoval před uspěchaností – spojenci by se podle něj neměli spokojit se sliby Talibanu. „Musíme je soudit podle činů, ne na základě slov,“ zdůraznil.
Ruský prezident Vladimir Putin k vládě Talibanu v Afghánistánu v pátek poznamenal, že čím dříve islamistické hnutí vejde do rodiny civilizovaných národů, tím snadnější s ním bude navázat kontakty, klást otázky a požadavky. „V rámci civilizovaných vztahů se musí dodržovat jistá civilizovaná pravidla,“ konstatoval prezident země, kde je Taliban zakázán jako teroristická organizace. Případnou legalizaci by dle Putina mělo mezinárodní společenství řešit společně.
V čele nové afghánské vlády bude zřejmě dvojka Talibanu
Agentura Reuters s odvoláním na nejméně tři zdroje z Talibanu informovala, že šéfem nové afghánské vlády bude druhý nejvýznamnější muž hnutí Abdul Ghaní Baradar. Vysoké funkce v novém kabinetu zaujmou podle Reuters také mulla Muhammad Jakúb, syn zesnulého zakladatele Talibanu mully Muhammada Umara, a Šer Muhammad Stanikzáí, který doposud působil jako zástupce šéfa politické kanceláře hnutí Baradara.
„Všichni nejvyšší vůdci dorazili do Kábulu, kde probíhají poslední přípravy na oznámení nové vlády,“ řekl Reuters jeden ze zdrojů pod podmínkou anonymity. Podle některých médií se oznámení nové vlády očekávalo již v pátek po poledních modlitbách. Mluvčí Talibanu ale agentuře AFP řekl, že nové vedení bude známo nejdříve v sobotu. „Žádné oznámení či ceremoniál související s novou vládou nejsou na pátek plánovány.“
Nejvýše postaveným mužem v Afghánistánu má být podle dřívějších zpráv vůdce islamistického hnutí mulla Hajbatulláh Achúndzáda, který se soustředí především na náboženské otázky. Předseda vlády mu bude podřízen.
Za předchozího režimu Talibanu v letech 1996 až 2001 byl v čele Afghánistánu mulla Umar, označovaný titulem vůdce věřících. Vládu tvořila nevolená rada, která vládla autokraticky a prosazovala radikální formu islámského práva šaría, dokud nebyla svržena za pomoci invaze zahraničních vojsk.
Taliban po svém srpnovém nástupu k moci slíbil, že do vlády přizve více stran. Hnutí se také snaží vystupovat umírněněji než dříve, mnozí Afghánci mu ale nevěří. Ve vládě nebudou mít zastoupení ženy, které zatím marně volají po rovnoprávnosti.
Do řízení země chce promlouvat také několik bývalých politiků, kteří neuprchli. Například exministr financí Omar Zachílvál přisuzuje rychlé vítězství islamistů vedení uprchlého prezidenta Ašrafa Gháního, které prý lidé nesnášeli. „Jsme zřejmě jedni z mála lidí, kteří tu společně jednají s Talibanem. Jsem optimista. Bude to snadné? Nikoliv,“ prohlásil Zachílvál.
Spory uvnitř Talibanu
Analytici v posledních dnech upozorňují, že Taliban není zdaleka tak jednotný jako pod vedením mully Umara v devadesátých letech, jenž měl absolutní moc. Zdroje z hnutí agentuře Reuters řekly, že Taliban tvoří různé skupiny, jejichž zájmy a priority se při jednání o vládě musí vzít v úvahu.
Podle indického listu Hindustan Times představuje jednu z frakcí klan Hakkání, který v minulých týdnech významně posílil svou pozici tím, že stál za obsazením Kábulu, včetně prezidentského paláce či ministerstva obrany. Klan má silné vazby na Pákistán a byl v posledních letech jednou z nejmocnějších a nejobávanějších povstaleckých skupin. Na svědomí má řadu útoků na afghánské a zahraniční vojáky.
Tradičním sídlem Talibanu je Kandahár, kde má své stoupence syn zakladatele hnutí mulla Muhammad Jakúb. „Kandahárská frakce byla v minulosti v rozhodovacím procesu vlivnější, ale síť Hakkání nyní posílila, protože se ujala kontroly nad Kábulem,“ řekl Reuters jeden z velitelů islamistů, který si nepřál být jmenován.
Rozpory údajně nepanují jen mezi klanem Hakkání a stoupenci mully Jakúba. Mulla Jakúb se snaží přivést do vlády spíš vojenské prvky na rozdíl od druhého nejvyššího muže Talibanu mully Baradara, který staví na prvcích politických, píše list Hindustan Times. Mulla Jakúb, který je rovněž členem vojenské komise Talibanu, podle indického deníku prohlásil, že ti, kteří žili v luxusu v katarské metropoli Dauhá, nemohou diktovat podmínky těm, kteří vedli svatou válku proti americkým okupačním silám.