Biden považuje evakuační misi za úspěšnou. Do bezpečí dostali dvakrát více lidí, než se čekalo

27 minut
Prezident Spojených států Biden o odchodu armády z Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Prezident Joe Biden vystoupil před Američany s proslovem o Afghánistánu. Vysvětloval, proč se rozhodl termín stažení jednotek posunout z původního prvního května na konec srpna. Zdůvodnil to tím, že situace byla extrémně složitá a také měl k dispozici jiné informace, ze kterých vycházel. Z těch vyplývalo, že afghánská armáda bude moci dlouhodobě bojovat s hnutím Taliban, proto Američané nemusí spěchat. Prezident za chaotický odchod přijal plnou zodpovědnost.

Biden v úvodu projevu vyzdvihl úspěšnost evakuační akce, kdy se během sedmnácti dní podařilo dostat 125 tisíc lidí do bezpečí. Dle prezidenta je to dvakrát více, než si experti mysleli, že je vůbec možné.

„Žádný národ v historii nikdy nic takového nezvládl. Jenom Spojené státy měly kapacitu a schopnost něco takového udělat. Za neuvěřitelným úspěchem této mise stojí statečnost a profesionalita diplomatů a vojáků. Celé týdny riskovali své životy, aby dostali zpět Američany, Afghánce, naše spojence a jejich pracovníky,“ řekl.

Připomněl, že třináct příslušníků zemřelo během evakuace, vojáci jim zařídili důstojné převezení do vlasti. Vyzdvihl také to, že do žádného z evakuačních letadel se nedostal ozbrojenec, či sebevražedný atentátník.

„V dubnu jsem se rozhodl, že ukončím tuto válku a jako datum jsme stanovili 31. srpen. Tři sta tisíc afghánských bojovníků bylo vycvičeno a byli jsme si jisti, že budou důstojným protivníkem proti postupujícímu Talibanu. Naše odhady ohledně stahování sil nebyly přesné. Vojáci se nepostavili Talibanu, tak jak jsme očekávali. Lidé sledovali, jak jejich vláda zkolabovala, jak prezident utekl ze země, jak se korupce zase rozšířila a jak činnost Talibanu ohrozila naše i jejich životy. Museli jsme evakuovat náš personál, naše spojence, kteří stáli po našem boku,“ řekl prezident.

Ukončení této mise také předznamenává konec éry velkých vojenských operací, které měly za cíl zásadně měnit dění v cizích zemích, prohlásil prezident s tím, že ochrana lidských práv ale zůstává jedním z cílů americké politiky. Další působení USA v Afghánistánu by podle něj nijak výrazně nezvýšilo bezpečnost USA před teroristickými útoky a znamenalo by nutnost vynakládat miliardy dolarů a riskovat životy amerických vojáků. Zároveň Biden varoval teroristickou organizaci Islámský stát, autora úterního útoku na kábulské letiště, při kterém zemřelo přes sto lidí, že „s nimi ještě neskončil“.

Kdo chtěl, mohl odejít

Vládě USA se od března podařilo s Američany v Afghánistánu devatenáctkrát spojit. Ti byli mnohokrát varováni a již na jaře jim byla nabídnuta pomoct ze země odletět. Asi pět tisíc Američanů tehdy chtělo v Afghánistánu zůstat, nyní se ale rozhodli zemi opustit. Dle prezidenta se všem pomoci dostalo. 

V zemi podle informací zpravodajců zůstává ještě asi sto až dvě stě Američanů, kteří se tam rozhodli zůstat. Mnozí z nich na místě založili rodinu a mají silné vazby. Pokud by však změnili názor a rozhodli se z Afghánistánu odejít, Spojené státy jim vždy pomůžou, ujistil je prezident. Mezi evakuovanými bylo pět a půl tisíce Američanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 22 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 1 hhodinou

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 2 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 3 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 9 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...