Biden považuje evakuační misi za úspěšnou. Do bezpečí dostali dvakrát více lidí, než se čekalo

27 minut
Prezident Spojených států Biden o odchodu armády z Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Prezident Joe Biden vystoupil před Američany s proslovem o Afghánistánu. Vysvětloval, proč se rozhodl termín stažení jednotek posunout z původního prvního května na konec srpna. Zdůvodnil to tím, že situace byla extrémně složitá a také měl k dispozici jiné informace, ze kterých vycházel. Z těch vyplývalo, že afghánská armáda bude moci dlouhodobě bojovat s hnutím Taliban, proto Američané nemusí spěchat. Prezident za chaotický odchod přijal plnou zodpovědnost.

Biden v úvodu projevu vyzdvihl úspěšnost evakuační akce, kdy se během sedmnácti dní podařilo dostat 125 tisíc lidí do bezpečí. Dle prezidenta je to dvakrát více, než si experti mysleli, že je vůbec možné.

„Žádný národ v historii nikdy nic takového nezvládl. Jenom Spojené státy měly kapacitu a schopnost něco takového udělat. Za neuvěřitelným úspěchem této mise stojí statečnost a profesionalita diplomatů a vojáků. Celé týdny riskovali své životy, aby dostali zpět Američany, Afghánce, naše spojence a jejich pracovníky,“ řekl.

Připomněl, že třináct příslušníků zemřelo během evakuace, vojáci jim zařídili důstojné převezení do vlasti. Vyzdvihl také to, že do žádného z evakuačních letadel se nedostal ozbrojenec, či sebevražedný atentátník.

„V dubnu jsem se rozhodl, že ukončím tuto válku a jako datum jsme stanovili 31. srpen. Tři sta tisíc afghánských bojovníků bylo vycvičeno a byli jsme si jisti, že budou důstojným protivníkem proti postupujícímu Talibanu. Naše odhady ohledně stahování sil nebyly přesné. Vojáci se nepostavili Talibanu, tak jak jsme očekávali. Lidé sledovali, jak jejich vláda zkolabovala, jak prezident utekl ze země, jak se korupce zase rozšířila a jak činnost Talibanu ohrozila naše i jejich životy. Museli jsme evakuovat náš personál, naše spojence, kteří stáli po našem boku,“ řekl prezident.

Ukončení této mise také předznamenává konec éry velkých vojenských operací, které měly za cíl zásadně měnit dění v cizích zemích, prohlásil prezident s tím, že ochrana lidských práv ale zůstává jedním z cílů americké politiky. Další působení USA v Afghánistánu by podle něj nijak výrazně nezvýšilo bezpečnost USA před teroristickými útoky a znamenalo by nutnost vynakládat miliardy dolarů a riskovat životy amerických vojáků. Zároveň Biden varoval teroristickou organizaci Islámský stát, autora úterního útoku na kábulské letiště, při kterém zemřelo přes sto lidí, že „s nimi ještě neskončil“.

Kdo chtěl, mohl odejít

Vládě USA se od března podařilo s Američany v Afghánistánu devatenáctkrát spojit. Ti byli mnohokrát varováni a již na jaře jim byla nabídnuta pomoct ze země odletět. Asi pět tisíc Američanů tehdy chtělo v Afghánistánu zůstat, nyní se ale rozhodli zemi opustit. Dle prezidenta se všem pomoci dostalo. 

V zemi podle informací zpravodajců zůstává ještě asi sto až dvě stě Američanů, kteří se tam rozhodli zůstat. Mnozí z nich na místě založili rodinu a mají silné vazby. Pokud by však změnili názor a rozhodli se z Afghánistánu odejít, Spojené státy jim vždy pomůžou, ujistil je prezident. Mezi evakuovanými bylo pět a půl tisíce Američanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 20 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 24 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 52 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...