Prezident Joe Biden vystoupil před Američany s proslovem o Afghánistánu. Vysvětloval, proč se rozhodl termín stažení jednotek posunout z původního prvního května na konec srpna. Zdůvodnil to tím, že situace byla extrémně složitá a také měl k dispozici jiné informace, ze kterých vycházel. Z těch vyplývalo, že afghánská armáda bude moci dlouhodobě bojovat s hnutím Taliban, proto Američané nemusí spěchat. Prezident za chaotický odchod přijal plnou zodpovědnost.
Biden považuje evakuační misi za úspěšnou. Do bezpečí dostali dvakrát více lidí, než se čekalo
Biden v úvodu projevu vyzdvihl úspěšnost evakuační akce, kdy se během sedmnácti dní podařilo dostat 125 tisíc lidí do bezpečí. Dle prezidenta je to dvakrát více, než si experti mysleli, že je vůbec možné.
„Žádný národ v historii nikdy nic takového nezvládl. Jenom Spojené státy měly kapacitu a schopnost něco takového udělat. Za neuvěřitelným úspěchem této mise stojí statečnost a profesionalita diplomatů a vojáků. Celé týdny riskovali své životy, aby dostali zpět Američany, Afghánce, naše spojence a jejich pracovníky,“ řekl.
Připomněl, že třináct příslušníků zemřelo během evakuace, vojáci jim zařídili důstojné převezení do vlasti. Vyzdvihl také to, že do žádného z evakuačních letadel se nedostal ozbrojenec, či sebevražedný atentátník.
„V dubnu jsem se rozhodl, že ukončím tuto válku a jako datum jsme stanovili 31. srpen. Tři sta tisíc afghánských bojovníků bylo vycvičeno a byli jsme si jisti, že budou důstojným protivníkem proti postupujícímu Talibanu. Naše odhady ohledně stahování sil nebyly přesné. Vojáci se nepostavili Talibanu, tak jak jsme očekávali. Lidé sledovali, jak jejich vláda zkolabovala, jak prezident utekl ze země, jak se korupce zase rozšířila a jak činnost Talibanu ohrozila naše i jejich životy. Museli jsme evakuovat náš personál, naše spojence, kteří stáli po našem boku,“ řekl prezident.
Ukončení této mise také předznamenává konec éry velkých vojenských operací, které měly za cíl zásadně měnit dění v cizích zemích, prohlásil prezident s tím, že ochrana lidských práv ale zůstává jedním z cílů americké politiky. Další působení USA v Afghánistánu by podle něj nijak výrazně nezvýšilo bezpečnost USA před teroristickými útoky a znamenalo by nutnost vynakládat miliardy dolarů a riskovat životy amerických vojáků. Zároveň Biden varoval teroristickou organizaci Islámský stát, autora úterního útoku na kábulské letiště, při kterém zemřelo přes sto lidí, že „s nimi ještě neskončil“.
Kdo chtěl, mohl odejít
Vládě USA se od března podařilo s Američany v Afghánistánu devatenáctkrát spojit. Ti byli mnohokrát varováni a již na jaře jim byla nabídnuta pomoct ze země odletět. Asi pět tisíc Američanů tehdy chtělo v Afghánistánu zůstat, nyní se ale rozhodli zemi opustit. Dle prezidenta se všem pomoci dostalo.
V zemi podle informací zpravodajců zůstává ještě asi sto až dvě stě Američanů, kteří se tam rozhodli zůstat. Mnozí z nich na místě založili rodinu a mají silné vazby. Pokud by však změnili názor a rozhodli se z Afghánistánu odejít, Spojené státy jim vždy pomůžou, ujistil je prezident. Mezi evakuovanými bylo pět a půl tisíce Američanů.