Hnutí Taliban se obává odlivu elit, ke kábulskému letišti pouští pouze cizince. Německý parlament ve středu schválil vyslání až 600 vojáků do Afghánistánu, aby zde pomáhali s evakuací, přičemž jejich mandát platí do 30. září. Afghánistán začali podle televize CNN opouštět první američtí vojáci. USA, jejichž jednotky střeží kábulské letiště, mají v plánu dodržet dohodnutý termín odchodu 31. srpna. Ostatní země pokračují v evakuaci občanů, Británie či Francie už jsou téměř hotové, Polsko ji zastavilo. Do Kábulu odletěla i ruská transportní letadla.
Taliban se bojí odlivu elit. USA již z Afghánistánu stáhly část vojáků, Německo jich nově vyšle až 600
Události: Evakuace lidí z Afghánistánu dál zrychluje (zdroj: ČT24)
Islamisté z Talibanu si začínají uvědomovat, že masový odchod lidí je pro zemi velkou ztrátou. Hnutí nařídilo svým bojovníkům pouštět ke kábulskému letišti pouze cizince, nikoliv Afghánce.
„Spojené státy pokračují ve své politice, lákají Afghánce do svých letadel a z neznámých důvodů je evakuují pryč. To je znepokojující a my Američany vyzýváme ke změně přístupu. Naše země potřebuje elity, inženýry a lékaře, kteří tu vystudovali a teď jsou odváženi jinam,“ nechal se slyšet mluvčí Talibanu Zábidulláh Mudžáhid.
Evakuace z Afghánistánu pokračují (zdroj: ČT24)
Vysoký představitel Talibanu mulla Jakúb zároveň slíbil, že v budoucnu budou moci Afghánci zemi opustit, například kvůli práci v zahraničí. „Když budou chtít Afghánci odcestovat do zahraničí za prací nebo za vidinou lepšího života, budou moci zažádat o pasy a víza a legálně zemi opustit. Nikdo se je nebude snažit zastavit,“ řekl v úterý syn zesnulého vůdce Talibanu mully Muhammada Umara.
„Opouštět zemi chaoticky, jak jsme toho teď u některých lidí svědkem, je problém pro všechny,“ dodal mulla Jakúb, který nyní působí jako zástupce šéfa Talibanu.
Horizont ČT24: Novinářka Procházková o dění v Afghánistánu (zdroj: ČT24)
Novinářka Deníku N Petra Procházková v pořadu Horizont ČT24 uvedla, že v současné vlně odcházejících jsou lidé, kteří měli vazbu na armádu, na různé organizace, pracovali na ambasádách, spolupracovali se státní správou a měli odborné vzdělání. „Nejde o běžný vzorek afghánské společnosti,“ dodala.
Je podle ní otázkou, jak a zda bude odchod elit pokračovat po ukončení leteckých mostů a lidé se budou snažit ze země dostat po pozemních komunikacích.
- Světová banka pozastavila všechny rekonstrukční a rozvojové projekty.
- Mezinárodní měnový fond odepřel přístup k 440 milionům dolarů, které měly být uvolněny tento měsíc.
- Majetek afghánské centrální banky držený v USA byl zmrazen (kolem 7 miliard dolarů).
- Některé jednotlivé země rovněž pozastavily své programy pomoci. Německo zastavilo svůj letošní program na 300 milionů dolarů. Učinilo tak také Finsko a Švédsko. Evropská unie zastavila platby za rozvojovou pomoc, ale tvrdí, že může zvýšit humanitární pomoc. Pro roky 2021 až 2024 původně vyčlenila na oficiální rozvojovou pomoc Afghánistánu 1,4 miliardy dolarů. Dne 19. srpna oznámilo Spojené království podstatné navýšení finančních prostředků Spojeného království na podporu v období 2020–2021 ve výši 286 milionů liber. Vláda neobjasnila, jak bude tato podpora ovlivněna převzetím Talibanem.
- Na mezinárodní dárcovské konferenci, která se konala v listopadu loňského roku, bylo na příští čtyři roky přislíbeno celkem 12 miliard dolarů. Není jasné, jak tyto přísliby ovlivní současná krize.
- Šéf nezávislého úřadu amerického zvláštního generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu (Sigar) již dříve uvedl, že 80 procent afghánského rozpočtu pochází ze zdrojů zahraniční pomoci.
- Zdroj: BBC News
Taliban požádal Turecko o technickou pomoc při řízení kábulského letiště po odletu zahraničních sil, ale trvá na tom, aby se do konce srpna plně stáhla také ankarská armáda, řekli agentuře Reuters dva turečtí představitelé. Turecko ve středu oznámilo, že zahájilo evakuaci svých vojáků ze země.
Čínská média uvedla, že Peking při jednáních s delegací Talibanu zopakoval svou nabídku pomoci v afghánském mírovém procesu a v procesu obnovy. Ruský velvyslanec v Kábulu Dmitrij Žirnov ve středu podle ruských médií řekl, že Taliban je otevřen účasti Ruska na rozvoji afghánských přírodních zdrojů.
CNN: Část amerických jednotek již odletěla z Afghánistánu
O tom, které jednotky na letišti v Kábulu už nejsou zapotřebí, může podle jednoho z amerických činitelů citovaných CNN rozhodnout velitel na místě. Může tak učinit na základě několika faktorů, včetně počtu otevřených bran na letišti nebo množství přicházejících lidí. „Pokud můžete mít menší misi a stále ji provádět, tak můžete snížit svou stopu a riziko,“ nechal se slyšet nejmenovaný americký činitel.
Skutečnost, že malý počet amerických vojáků už odletěl, svědčí o tom, jak rychle se situace vyvíjí, poznamenala CNN. Západní země evakuace z kábulského letiště v posledních dnech urychlily. S blížícím se datem, do kdy mají američtí vojáci Afghánistán opustit, ale bude podle televizní stanice armáda brzy nucena přesunout svou pozornost z přepravy Američanů a afghánských spolupracovníků na bezpečné stažení vojáků a ukončení operace na letišti.
Bílý dům chce dodržet datum
Očekává se, že počet evakuovaných Afghánců se bude postupně snižovat, zatímco počet vojáků opouštějících letiště se bude navyšovat, podotkla CNN. V Kábulu však zůstává stále mnoho zoufalých afghánských spolupracovníků spojenců, kteří se obávají represí ze strany radikálního hnutí Taliban a snaží se dostat z vlasti do bezpečí.
Bílý dům v úterý uvedl, že se Biden rozhodl dodržet termín odchodu vojáků na doporučení Pentagonu, který vyjádřil obavy o bezpečnost jednotek. Washington se obává rizika souvisejícího s hrozbami Islámského státu, který v Afghánistánu operuje. Prezident zároveň požádal o vypracování plánu pro případ, že by bylo nutné harmonogram stahování upravit. Odchod USA podle státníka závisí i na spolupráci s Talibanem. Ten prohlásil, že všechny západní evakuace musí skončit do 31. srpna.
Německo vyšle do Kábulu až 600 vojáků. Mandát mise je do 30. září
Spolkový sněm schválil na návrh vlády vyslání až 600 německých vojáků do Kábulu, aby zde pomáhali s evakuací. Mandát vojenské mise platí do 30. září.
„Vývoj posledních dní je hrozivý, je to hořké,“ řekla německá kanléřka Angela Merkelová o bleskovém dobytí provincií a následně také samotné metropole Kábulu hnutím Taliban. Rychlý přechod země pod nadvládu radikálů označila za novou realitu, kterou je nutné přijmout. „Afghánskou skutečností je nyní Taliban,“ řekla. „Pro mnoho lidí v Afghánistánu je to ale tragédie,“ zdůraznila s tím, že Německo a další západní státy musí s Talibanem vyjednávat, aby nebylo ztraceno vše, čeho se v zemi za posledních dvacet let dosáhlo.
Letecký most, který Německo vybudovalo mezi Kábulem a Taškentem, označila Merkelová za největší evakuační operaci bundeswehru, jak se německé ozbrojené síly nazývají. „Konec leteckého mostu ale nesmí znamenat konec snah ochránit našeho afghánské spolupracovníky,“ uvedla.
Výprava dvou amerických veteránů
Do Afghánistánu se mezitím v úterý neohlášeně vypravili dva američtí kongresmani, čímž podle zdrojů agentury AP vyrušili vojáky na letišti, kteří museli zákonodárcům poskytovat informace a zajistit jim bezpečnost. Demokrat Seth Moulton a republikán Peter Meijer, oba váleční veteráni, přiletěli do Afghánistánu charterovým letem a na letišti strávili několik hodin.
Někteří američtí činitelé poté, co informace vyšla najevo, politikům vytkli, že mohli připravit o místa v letadle evakuované Američany nebo prchající Afghánce. Dvojice výtky odmítla se slovy, že se ujistili, že odlétají letem s volnými místy. „Jako členové Kongresu máme povinnost vykonávat dohled nad výkonnou mocí,“ zdůvodnili svou výpravu.
Evakuuje i Rusko. Británie a Francie jsou téměř hotové
Čtyři transportní letadla do Afghánistánu vyslala Moskva, evakuovat mají pět stovek Rusů, Bělorusů, Kyrgyzů, Tádžiků, Uzbeků a Ukrajinců. Letadla jsou vybavena zdravotnickým personálem a materiálem pro poskytování nezbytné lékařské pomoci během letu, píše agentura TASS.
Téměř všechny své občany už z Afghánistánu evakuovala Británie, oznámil tamní ministr zahraničí Rominic Raab. „Zbývají složité případy, velké rodiny, kde jeden člen má potřebné dokumenty nebo britské občanství, ale není jasné, jak jsou na tom ostatní,“ přiblížil.
Britské repatriace podle něj skončí do čtyřiadvaceti, nejvýše šestatřiceti hodin, poznamenal deník Guardian s odvoláním na zdroje v armádě. Nejpozději ve čtvrtek by také měly skončit francouzské evakuace, konstatoval ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune.
Polsko evakuace zastavilo, Maďarsko se k tomu chystá
Polsko se rozhodlo své evakuace zastavit, jelikož se blíží termín 31. srpna, dokdy by měli zemi opustit američtí vojáci zajišťující bezpečnost letiště. Sdělil to náměstek polského ministra zahraničí Martin Przydacz, podle nějž rozhodnutí padlo po konzultacích s americkými a britskými činiteli. „Po dlouhé analýze zpráv o bezpečnostní situaci nemůžeme riskovat životy našich diplomatů a našich vojáků.“
Vedoucí kanceláře předsedy polské vlády Michal Dworczyk rovněž uvedl, že většina Afghánců, kteří pracovali s polskými misemi, byla už přepravena do Polska anebo je právě evakuována. Celkově by Polsko mělo přijmout přibližně osm set evakuovaných osob, o něž se polský stát postará a zajistí jim ochranu.
Ke konci se chýlí také evakuace organizované Maďarskem, sdělil ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Přesné načasování oznámí velitel armády, což se může stát už dnes,“ řekl ve středu šéf maďarské diplomacie na tiskové konferenci uspořádané poté, co v Budapešti přistálo letadlo s 240 Afghánci, včetně 126 dětí, přepravenými z Kábulu. Maďarsko podle Szijjártóa evakuovalo z afghánské metropole celkem více než pět set osob.
Politický a kulturní geograf Vladimír Baar k situaci v Afghánistánu (zdroj: ČT24)
Ženy mají zůstat preventivně a dočasně doma
Mluvčí hnutí Taliban ve středu vyzval Afghánky, aby raději neopouštěly své domovy. „Je to dočasné opatření. Naše bezpečnostní síly nejsou vyškoleny v tom, jak zacházet se ženami, jak s některými z nich mluvit. Dokud nebudeme mít plné zabezpečení, žádáme ženy, aby zůstaly doma,“ prohlásil Mudžáhid. Podle něj existují obavy, že noví a nezkušení bojovníci by mohli ženy obtěžovat, týrat je nebo jim ubližovat. Ženy mají zůstat doma, dokud Taliban nevytvoří „nový systém“ na jejich ochranu, uvedl.
Novinářka Procházková uvedla, že uplatnění žen bude záležet hodně na jejich profesi. Například ve zdravotnictví pracovaly hojně i za minulé vlády Talibanu. „Velká otázka je nad školstvím,“ dodala.
Evakuovaní Afghánci v Česku
České úřady v současnosti vedou pohovory s evakuovanými afghánskými spolupracovníky české armády a jejich rodinami. Podáním jejich žádosti o mezinárodní ochranu pak začne standardní proces jejich zajištění podle zákona o azylu. Sdělil to ve středu mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD) minulý týden řekl, že informace o tom, kolik Afghánců bude chtít v Česku zůstat, budou dostupné až po skončení karantény a pohovorů.
Desetidenní karanténa končí evakuovaným lidem v těchto dnech. Česko pro ně vypravilo do Afghánistánu tři záchranné letouny, které minulý týden přivezly celkem 195 lidí. Vedle Čechů dopravily i afghánské spolupracovníky s rodinami či Afghánce, kteří v Česku trvale žijí. Afghánců bylo podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) 170. Evakuované dostala na starost armáda, s ohledem na epidemii covidu-19 zamířili do karantény.
Jak vidí dění v Afghánistánu Vondráček a Vondra
Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) v pořadu Události, komentáře uvedl, že Taliban byl velkou částí Afghánců vnímán jako Národní osvobozenecká armáda a její postup doprovázel étos osvobození země od okupantů. Nevidí do budoucnosti pro Česko jinou alternativu než navázat s Talibanem kontakt. „To, co jsme si mysleli, že tam vytváříme, to se bohužel asi týkalo výrazné menšiny,“ řekl s tím, že je to psychologický šok. Domnívá se, že po této zkušenosti už čeští politici nebudou bezhlavě kývat na iniciativy (spojenců) a budou k nim přistupovat kritičtěji.
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) řekl, že Evropská unie tahá v celém dění za kratší konec provazu, protože tam vždy byla jen odkázána na Spojené státy. A nyní, po jejich rychlém odchodu ze země, „jen zírá“. Jediné, čeho byla podle něho schopna, bylo zečtyřnásobit humanitární výdaje z 50 na zhruba 200 milionů eur. Ocenil, jak se Česku podařila evakuace našich lidí a prověřených Afghánců. Dodal, že NATO splnilo svůj hlavní cíl, tedy vyhnat teroristické organizace, a bylo by chybou učinit NATO obětním beránkem.
Radek Vondráček a Alexandr Vondra k dění v Afghánistánu (zdroj: ČT24)