Taliban hledá v Afghánistánu novou formu vlády, demokracii předem vyloučil. Už nyní je jisté, že nejvyšším náboženským i politickým lídrem se stane vůdce hnutí Hajbatulláh Achúndzáda. V současném mezidobí v zemi panuje chaos – část bank je zavřených a úředníci ze strachu před hnutím odmítají chodit do práce. Zemi proto řídí narychlo ustavené výbory. OSN mezitím oznámila, že obnovuje své lety do Afghánistánu, což umožní 160 humanitárním organizacím pokračovat v práci.
Afghánské banky zavřely pobočky a vyčkávají, co bude se zemí dál. Tisíce lidí se tak přes noc marně domáhaly svých úspor. „Lidé ve frontě strávili několik hodin, jsou nás tady možná i dva tisíce. Chceme se dostat ke svým penězům, situace není dobrá. Taliban občas spustí střelbu,“ popisuje situaci obyvatel Kábulu Abdulláh Khán. Služby pro Afghánistán nicméně obnovila americká firma Western Union.
Od obsazení Kábulu uplynuly více než dva týdny. Úřady nefungují, jejich zaměstnanci jsou v očích nového režimu zkompromitovaní spoluprací se západními spojenci a bojí se vrátit do práce. Zemi řídí narychlo ustavené výbory.
Taliban se přesto snaží obyvatelstvo uklidnit. „Není důvod k obavám, vyzývám všechny, ať se vrátí do práce a žijí jako předtím. Obchody, podniky, kanceláře by se měly otevřít a začít fungovat,“ prohlašoval člen elitních jednotek hnutí Amanuláh Badri.
Hnutí mezitím pokračuje v okázalém upevňování moci – předvádí ukořistěnou bojovou techniku, ve východní provincii Chóst uspořádalo průvody s rakvemi zabalenými do vlajek západních mocností.
Touha po popularitě
V první řadě tak Talibanci bojují o přízeň lidí. Slibují si ji od oznámení nové vlády. Rozhovory o jejím obsazení finišují, stejně jako přípravy na slavnostní ceremoniál.
Aktivistky ve městě Herát uspořádaly ojedinělý protest a domáhaly se zastoupení v kabinetu. Zda hnutí zhorší postavení žen v zemi, zůstává otázkou. Jasné už je, kdo nový Afghánistán povede – politickým i náboženským lídrem se podle médií stane Hajbatulláh Achúndzáda, tedy vůdce Talibanu, který se už týdny neukázal na veřejnosti.
Naději, že se podaří prolomit izolaci na mezinárodním poli, dávají jednání v Kataru. Ten nabídl pomoc se zajištěním provozu kábulského letiště. „Nechystáme se uznat Taliban, ale vidíme potřebu zůstat s ním v kontaktu. V opačném případě nemůžeme klást otázky a nebudeme znát odpovědi,“ uvedl britský ministr zahraničí Dominic Raab.
Ten v Kataru vyzval k uklidnění situace na hranicích. Na přechodu s Pákistánem dav uprchlíků ve snaze dostat se ze země ušlapal několik lidí.
Pomoci by měl i Světový potravinový program pod hlavičkou OSN, který obnovuje lety. Pracuje také na zřízení leteckého mostu pro nákladní přepravu potřebného materiálu kromě potravin, hlavně zdravotnických potřeb.
Turecko posiluje bezpečnost na hranicích
Krize se odráží i ve vzdáleném Turecku. Tamní metropole Ankara přestává přijímat nové registrace pro status dočasné ochrany. Nové nařízení ukládá všem Syřanům, kteří jsou přihlášeni jinde v Turecku a pobývají v Ankaře, aby město opustili a vrátili se do místa původní registrace. Turecko má obavy z nové migrační vlny způsobené vývojem v Afghánistánu. Už posílilo bezpečnost na své hranici s Íránem a vede jednání s Teheránem.
Zpravodaj ČT Václav Černohorský uvedl, že v současné době žije v Turecku něco mezi dvěma a šesti sty tisíci Afghánců. Číslo je nepřesné, protože jenom malé procento lidí je oficiálně registrováno.
Na části íránsko-turecké hranice buduje Turecko betonovou bariéru, ostnatý drát, pozorovací věž a kamerový systém. Plány na vybudování této zdi však nejsou nic nového, mluví se o nich nejméně čtyři roky. Turecko se netají tím, že je připraveno vyjednávat s Talibanem o budoucím uspořádání v Afghánistánu.
