Velitel českých vojáků se sám vypravil na kontrolní stanoviště talibů, aby s nimi jednal o evakuaci Afghánců z Kábulu

Pro část zachráněných afghánských spolupracovníků České republiky si za dramatických okolností došli čeští vojáci přímo na kontrolní stanoviště Talibanu. Jejich propuštění s taliby několik hodin vyjednával velitel ochranného týmu Vojenské policie KAMBA. Příběh přinesla agentura ČTK.

Z Afghánistánu se vojenským policistům podařilo zachránit asi 130 lidí, přes talibanské kontrolní stanoviště převedli i dvě Polky, řekl ve středu jejich velitel novinářům. Jeho jméno ministerstvo obrany kvůli bezpečnosti tají. Podle Radiožurnálu ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) celý tým KAMBA vyznamená resortními medailemi.

Jednotka KAMBA (kábulská ambasáda) měla v Afghánistánu na starosti ochranu českého velvyslance a ambasády, její členy tvořili příslušníci Vojenské policie. V Afghánistánu se její týmy pravidelně střídaly, poslední v zemi působil tři měsíce. Po zhoršení bezpečnostní situace a rychlém postupu Talibanu jeho velitel v sobotu rozhodl o evakuaci ambasády a převozu diplomatů na kábulské letiště.

Nejlepší čas na opuštění země lidé nepoznali

Z vojenské základny pak velvyslanec Jiří Baloun a členové týmu KAMBA organizovali evakuaci afghánských spolupracovníků ambasády a české armády. Podle velitele jednotky první den evakuace na letišti chaos nepanoval, lidé si podle něj ještě neuvědomili, že je nejlepší čas na opuštění země. První evakuovaná skupina afghánských zaměstnanců tak mohla přijít přímo k letištní bráně, kde je čeští vojáci vyzvedli, zkontrolovali a dovedli na letiště.

Situace se zhoršila v neděli večer. Když místní obyvatelé viděli, že odlétají evakuační letadla, k letišti jich přišly stovky. „V tomto počtu bylo ještě proveditelné otevřít boční branku, což je vlastně branka jen pro vstup lidí,“ popsal velitel. „Za pomoci našich zbraní, na kterých jsme měli svítilny se stroboskopy, jsme lidi u branek oslňovali, paralyzovali a jenom jsme si sáhli přesně pro ty, které jsme potřebovali. Bylo to takové tahání králíka z klobouku,“ uvedl. Přes noc vojenští policisté objížděli brány a z davu vybírali určené lidi.

V pondělí se situace prudce zhoršila

Další den se ale situace zásadně změnila. Bojovníci Talibanu Afghánce od bran vytlačili a zřídili si vlastní kontrolní stanoviště ve vzdálenosti asi kilometr až dva od hlavní vstupní brány. Přímo k letišti se tak již nikdo nedostal.

Velitel KAMBY byl v neustálém spojení s českými úřady. „Jasně jsem jim řekl, že máme jenom dvě možnosti – buď se vrátíme na základnu a letadlo odletí prázdné, nebo se pokusíme něco udělat,“ řekl. Nakonec dostal povolení, aby se pokusil s Talibanem promluvit.

Rozhodnutí, zda tak učiní, bylo na něm. „Řekli mi jasně, že jestli se na to cítím, že by bylo dobré to zkusit. Tohle vám nemůže nikdo nařídit,“ poznamenal.

Výprava za taliby, voják se představil jako diplomat

Za taliby ke kontrolnímu stanovišti se vydal sám bez většiny zbraní, aby je nevyprovokoval. Další z vojáků, bývalý odstřelovač, ho jistil z výhodné pozice. „Když mě viděli, byli hrozně překvapeni, že za nimi někdo jde, že se s nimi chce někdo ze zápaďáků bavit,“ uvedl velitel.

K talibům přicházel s rukama nad hlavou, v jedné měl diplomatický pas, aby viděli, že jim nechce ublížit. Na kontrolním stanovišti jim podal pas a ukazoval na českou vlajku na své vestě. „Oni si ten pas prohlédli, začali jsme na sebe mluvit, oni na mě nějakým afghánským nářečím, já na ně anglicky,“ popsal. Když bylo jasné, že si neporozumí, zavolali talibové spolubojovníka, který mluvil plynulou angličtinou.

Velitel českého týmu se jich ptal, jakou mají představu o možnosti evakuované pustit na letiště. „Snažil jsem se je přesvědčit o tom, že tam není žádný spolupracovník Armády ČR, že jsem diplomat, že si jdu pro zaměstnance české ambasády. To na ně zapůsobilo,“ řekl. Talibům pak ukazoval postupně jména rodin ze seznamu a oni mu vybrané lidi přiváděli z jejich stanovišť. On je následně předal dalším českým vojákům, kteří je zkontrolovali a dovedli na letiště.

Evakuace na hraně života a smrti

Zdůraznil, že za evakuací byl celý tým. „První hodiny z důvodu bezpečí jsem tam byl sám, ale své kluky jsem měl neustále 100 až 150 metrů za sebou. Ve finále, když se už situace začala hrotit a všude se kolem střílelo, všichni tam byli se mnou,“ řekl. Poslední zachraňované rodiny podle něj čeští vojáci z místa dostávali již za velmi nepříznivých podmínek. „Všichni byli na hraně života a smrti,“ poznamenal ke svým spolubojovníkům. Ke konci už podle něj měl i Taliban potíže zvládnout dav, který v českých vojácích viděli příležitost opustit zemi.

Větší nebezpečí než talibové tak pro české vojáky představoval tento dav, poznamenal velitel. Konflikt s taliby osobně neměl. „Nebyli proti nám agresivní, naopak vycházeli vstříc, že nám ty lidi vodili,“ poznamenal.

Za dva dny, kdy evakuaci z letiště zajišťoval tým KAMBA, se podle velitele podařilo zachránit asi 130 lidí včetně dvou polských občanek. Poznamenal, že evakuace byla pro vojáky fyzicky i psychicky velmi náročná. Za čtyři dny spali dohromady asi čtyři hodiny. „Už to bylo na hraně,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 21 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 33 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...