Kábul strana 2 z 5

Protichůdné závěry přinesly dvě zprávy, které vyšetřovaly údajnou střelbu zahraničních vojáků do afghánských civilistů po teroristickém útoku u kábulského letiště z loňského srpna. Podle některých svědků pálili vojáci do lidí bezprostředně po sebevražedném atentátu teroristické organizace Islámský stát, který otřásl urychleným stahováním západních sil ze země. Pentagon ve své zprávě vyloučil, že by ke střelbě  došlo. Stanice CNN s odkazem na očité svědky uvádí několik obětí palby vojáků NATO.

Bývalý afghánský prezident Ašraf Ghaní v rozhovoru se stanicí BBC obhajoval své rozhodnutí opustit v polovině srpna Afghánistán. Uvedl, že na rozmyšlenou měl jen pár minut. Za své chování ve chvílích, kdy do afghánské metropole Kábul vstoupili islamisté hnutí Taliban, sklidil Ghaní kritiku Afghánců i tamních politiků. Exprezident ale trvá na tom, že jeho útěk ze země nebyl plánovaný a měl zabránit krveprolití a zničení hlavního města.

Nafta, která je zapotřebí pro výrobu kyslíku pro koronavirové pacienty, došla. Stejně tak došly zásoby desítek základních léků. Zaměstnanci nemocnice stále chodí do práce, přestože nedostali už několik měsíců zaplaceno a mají problémy vyjít s penězi. Takový je úděl Afghánsko-japonské nemocnice pro infekční onemocnění, jediného zařízení pro péči o pacienty s covidem-19 pro čtyři miliony lidí, kteří žijí v afghánském hlavním městě Kábulu, napsala agentura AP.

Islamisté z hnutí Taliban v srpnu ovládli Afghánistán, a do Česka tak bylo v rámci záchranné akce dopraveno více než sto lidí. O jejich integraci do české společnosti vyprávěl v pořadu Události, komentáře vedoucí oddělení Státního integračního programu Radim Prahl.

Americká armáda nepotrestá své příslušníky za útok dronu, během kterého v Kábulu na konci srpna zemřelo deset civilistů včetně sedmi dětí. Revizní posudek potvrdil závěry listopadové zprávy generálporučíka Samiho Saida, že se jednalo o tragický omyl, ze kterého nelze vyvodit osobní zodpovědnost vojáků. Zprávy ale poukázaly na některé nedostatky, které vedly k chybnému rozhodnutí zaútočit na automobil civilistů.

Německo se zavázalo přijmout na 25 tisíc Afghánců, kterým ve vlasti hrozí nebezpečí po srpnovém převzetí moci radikálním islamistickým hnutím Taliban. Jde o více než polovinu z celkového počtu, který slíbily přijmout členské země Evropské unie, uvádí agentura Reuters s odvoláním na dosud neveřejný dokument Evropské komise.

Vláda islamistického hnutí Taliban zveřejnila vyhlášku, podle níž ženy v Afghánistánu nemají být považovány za majetek a musí souhlasit se sňatkem. Dekret nicméně pomíjí přístup žen a dívek ke vzdělání nebo možnost pracovat mimo domov, poznamenala agentura Reuters. Některé přední Afghánky krok přivítaly, i ony však upozornily na nezodpovězené otázky. Taliban je od léta, kdy se dostal opět k moci, kvůli nedodržování ženských práv pod tlakem mezinárodního společenství.

Celý svět ji znal jako afghánskou dívku, dokonce jako afghánskou Monu Lisu. Její ikonický portrét z obálky časopisu National Geographic z roku 1985 obletěl celou planetu. Teprve v roce 2002 se k neznámé podařilo přidat jméno – Šarbat Gulaová. Po obnovení nadvlády Talibanu dostala dnes už vdova se svými dětmi šanci na nový začátek v Itálii.

Během dvaceti let trvajícího povstání používalo radikální islamistické hnutí Taliban sebevražedné atentátníky jako smrtonosnou zbraň k zabíjení zahraničních i afghánských vládních vojáků a rovněž k terorizování civilního obyvatelstva. Dokonce i nyní, kdy se talibové snaží přeměnit z povstalecké skupiny na vládu, kontingent vycvičených sebevražedných atentátníků zůstává středobodem jejich vojenské a politické strategie, uvádí americká stanice RFE/RL.

Organizace Člověk v tísni vyhlásila sbírku pro Afghánistán, kde se humanitární krize prohloubila poté, co se moci ujal Taliban. Města v zemi jsou zaplavena prchajícími z venkova a obrovské množství obyvatel se snaží utéct do okolních států. Téměř každé druhé dítě do pěti let trpí podvýživou. Humanitární pomoc potřebuje až polovina obyvatel. Podle koordinátora projektů v Afghánistánu z Člověka v tísni Jana Šindeláře se naplňují nejčernější scénáře, o kterých organizace uvažovala.

Nejméně patnáct obětí a 34 zraněných si vyžádal úterní výbuch u největší vojenské nemocnice v afghánské metropoli Kábulu. Podle agentury Reuters to řekl bezpečnostní představitel vládnoucího hnutí Taliban, který si nepřál být jmenován. Svědci uvedli, že slyšeli dvě silné exploze doprovázené střelbou.

Obyvatelé Afghánistánu čelí vysoké nezaměstnanosti a stále hlubší humanitární krizi. OSN odhaduje, že po létu ozbrojených konfliktů skončilo na předměstích Kábulu na padesát tisíc Afghánců, kteří v provinciích přišli o domovy. V těžké situaci jsou většinou ženy s dětmi či staří lidé. Mnozí jsou odkázaní na žebrotu.

Pražský hrad zveřejnil jména nových držitelů státních vyznamenání, která se tradičně udělují u příležitosti státního svátku 28. října. Ceremoniál se ale kvůli onemocnění a hospitalizaci prezidenta neuskutečnil. Z rukou prezidenta by měli laureáti vyznamenání převzít až 1. ledna. Mezi letošními oceněnými jsou Jiřina Bohdalová, kosmonaut Vladimír Remek, judista Lukáš Krpálek nebo in memoriam podnikatel Petr Kellner.

Evropská unie chce do měsíce znovuotevřít své diplomatické zastoupení v Afghánistánu, napsal britský deník Financial Times (FT). Poznamenal přitom, že cílem unijní sedmadvacítky je prohloubit svou dosud velmi omezenou komunikaci s vládou islamistického hnutí Taliban. Brusel uvedl, že hodlá s novou vládou v Afghánistánu komunikovat, nemá ale v plánu ji uznat.

Noví afghánští vůdci z řad Talibanu před více než měsícem svrhli vládu v Kábulu podporovanou Západem, nyní ale v zemi čelí vnitřnímu nepříteli. Takzvaný Islámský stát (IS) od nich přitom převzal mnoho strategií, kterými se vyznačovalo jejich vlastní úspěšné partyzánské vojenské tažení. Jednou z nich je takzvaná městská válka, napsala agentura Reuters.

Vlády v Kábulu se mění, výnosný obchod s afghánským opiem však zůstává a dokonce se mu daří lépe než kdy dřív. Proti produkci omamné látky se v minulosti stavěli prozápadní lídři země a oficiálně ji zakazuje i hnutí Taliban. Centrum pěstování máku a obchodu s opiem se přitom nachází v jeho tradiční baště, v provincii Kandahár.

Vlivní afghánští uživatelé sociálních sítí, kteří byli v minulosti kritičtí k Talibanu, mažou z internetu své fotografie i tweety či celé účty na sociálních platformách. Činí tak ze strachu, že by se na ně mohlo zaměřit islamistické hnutí, které v polovině srpna uchvátilo moc v zemi, informovala zpravodajská stanice BBC.

Afghánské radikální hnutí Taliban zakázalo holičům v provincii Hílmand holit nebo zastřihovat vousy, protože to odporuje jejich interpretaci islámského práva. Každý, kdo toto nařízení poruší, bude potrestán, napsal s odvoláním na náboženskou policii hnutí zpravodajský server BBC News. Také někteří holiči v hlavním městě Kábulu uvedli, že dostali podobná nařízení.

Omluva nestačí, řekl v sobotu Afghánec Ímal Ahmadí, který při útoku americké armády v Kábulu přišel v srpnu o deset příbuzných. Pentagon původně útok bezpilotního letadla vydával za akci proti autu s atentátníky, v pátek se ale omluvil a přiznal, že zemřelo deset civilistů. Mezi oběťmi útoku z 29. srpna byla i tříletá Ahmadího dcera. Z deseti mrtvých bylo sedm dětí.

Nejméně dva mrtvé a devatenáct zraněných si v Dželálábádu na východě Afghánistánu vyžádala série bombových útoků. S odvoláním na místní zdravotníky a média to uvedla agentura AFP. K útokům se zatím nikdo nepřihlásil. Oblast je pokládána za baštu teroristické organizace Islámský stát-Chorásán, tedy rivalů nyní vládnoucího radikálního hnutí Taliban.

Americká armáda přiznala, že její poslední bojová akce v Kábulu byla chyba. USA zaútočily 29. srpna a oznámily, že zabily atentátníky v odvetě za útok organizace Islámský stát na letiště v Kábulu. Zemřelo však deset civilistů, mezi nimi sedm dětí. O tom, že americká akce dopadla jinak, než Pentagon prvně tvrdil, informoval americký generál Frank McKenzie, který se omluvil.

Česká republika by měla poskytnout 45 milionů korun na humanitární pomoc a na dary pro mezinárodní organizace působící v Afghánistánu. Ministerstvo zahraničí na to navrhuje přesunout 40 milionů, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. Dalších pět milionů resort poskytne ze svého rozpočtu. Materiál má ještě projednat kabinet.

Komerční letadlo s cizinci, včetně amerických občanů, které ve čtvrtek odpoledne vzlétlo z kábulského letiště, přistálo v katarském Dauhá. Šlo o první podobně rozsáhlý odlet od stažení amerických a spojeneckých sil ze země koncem srpna. Agentura AP dříve s odvoláním na nejmenovaného diplomata uvedla, že na palubě bylo kolem dvou stovek lidí. Agentury AFP a Reuters po příletu letadla napsaly, že stroj Boeing 777 přepravil 113 cestujících.

Turecko se obává nové vlny uprchlíků v důsledku situace v Afghánistánu. Úřady oficiálně zadržely na hranici stejné množství běženců jako loni a po pádu Kábulu do rukou Talibanu se jejich počet ještě snížil. Pro případ, že by se to změnilo, sází Ankara na zeď, jejíž vybudování nyní ještě uspíšila.