Film Moje slunce Mad od Michaely Pavlátové uspěl na francouzských cenách César

Prestižní francouzskou cenu César v kategorii nejlepší celovečerní animovaný film dostal koprodukční snímek české filmařky Michaely Pavlátové Moje slunce Mad. Vypráví příběh Heleny, která začíná v Kábulu novou životní etapu po boku svého manžela Nazira v jeho velké afghánské rodině. S ním se seznámila na univerzitě v Praze. Film vznikl v česko-francouzsko-slovenské koprodukci. Hlavní ocenění získal krimi snímek La Nuit du 12 (V noci z dvanáctého), stejně tak jeho režisér Dominik Moll.

Film Moje slunce Mad ve své kategorii porazil například Mikulášovy patálie: Jak to celé začalo režisérů Amandine Fredonové a Benjamina Massoubrea. O cenu usiloval také snímek Myška a medvěd na cestách od Jeana-Christopha Rogera a Juliena Chhenga.

Snímek Pavlátové už dříve obdržel Cenu poroty na festivalu animovaných filmů v Annecy.

Moje slunce Mad vzniklo na motivy novely Frišta novinářky Petry Procházkové. Ta Pavlátovou uchvátila ironickými komentáři Evropanky, která se ocitla v intimitě muslimské rodiny. Protagonistka Helena si ve snímku pod jménem Herra zvyká na nový životní styl Nazirovy velké afghánské rodiny. Do jejího života vstupuje citlivý chlapec jménem Mad, i s jeho pomocí začíná Herra hledat domov v cizí zemi.

Na animaci se podíleli i koproducenti z Francie, animovalo se v pražském studiu Alkay a na ostrově Réunion. V hlavní mužské roli zní v mezinárodní verzi hlas afghánského herce jménem Haji gul Asir, v češtině ho ztvárnil Hynek Čermák.

Nejlepší film dle Césarů vychází námětem z vraždy

Cena za nejlepší film putovala ke snímku La Nuit du 12, který náležel k favoritům letošního ročníku. Dohromady posbíral šest sošek, a to i za režii či adaptaci. „Tato cena se nás obrovsky dotýká,“ řekl režisér Dominik Moll k ocenění za nejlepší film.

La Nuit du 12 vypráví o neúspěšném vyšetřování upálení mladé dívky. V tomto film čerpá inspiraci ve skutečné vraždě. Ovšem hlavním námětem jsou vztahy mezi muži a ženami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 27 mminutami

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026
Načítání...