Vedoucí zastupitelských úřadů Česka v zahraničí se v pondělí sešli v Černínském paláci na pravidelné poradě. Tématem jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) byly zejména ekonomické a bezpečnostní otázky v souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu. Premiér velvyslance mimo jiné vyzval, aby hledali všechny i dosud přehlížené možnosti v energetice. Šéf české diplomacie v projevu poté apeloval na diplomaty, aby „vysvětlovali, proč nelze být vůči zlu v podobě války lhostejný.“
Zájmem Česka je zastavit ruský imperialismus, řekl Fiala diplomatům
Projev premiéra Fialy k českým velvyslancům (zdroj: ČT24)
„Širším zájmem naší země je, aby byl ruský imperialismus konečně zastaven,“ prohlásil v úvodním projevu Fiala. Česko podle něj musí ruskou agresi na Ukrajině přečkat s co nejmenšími ztrátami. Dodal také, že v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie se snaží tuzemští politici vyvíjet větší tlak na Rusko a připravují poválečnou obnovu Ukrajiny.
Nejvýznamnější výzvou, které podle Fialy Česko v novodobé historii čelilo, je i pro diplomaty řešení energetické krize. „Česká republika musí proměnit svůj energetický mix a dosáhnout energetické suverenity,“ uvedl s tím, že mají jednat o všech možnostech v oblasti energetiky. Mají se soustředit na dodávky i investice s potenciálem přeměnit ekonomiku.
Fiala totiž očekává výpadky dodávek surovin, které využívá Rusko vůči EU jako zbraň. „To si vyžaduje hledání celoevropských řešení a bude to velkou zkouškou naší solidarity,“ zdůraznil s tím, že v EU je nutná spolupráce. „Pokud se v zásadních problémech ocitne byť jeden jediný člen Evropské unie, kaskádovitě budou do propasti padat ostatní,“ dodal.
Krizi chápe jako nebývale silný impulz pro modernizaci energetiky. Česko podle něj čeká několik těžkých let, nutné je změnit energetický mix. Podle něj nejde jen o samotné dodávky surovin, ale také o potenciální investice do přeměny české energetiky či do výzkumu nových zdrojů. „Je třeba vystoupit mimo zaběhnuté postupy a způsoby uvažování a zaměřit se také na oblasti, které jsme doposud přehlíželi a opomíjeli,“ upozornil.
Fiala zároveň vyzdvihl některé dosavadní úspěchy českého předsednictví v Radě EU. „Velkou důležitost přikládáme udržení elementárního politického konsenzu,“ prohlásil. Bez jednoty EU a Západu by podle něj Rusko nikdy tak silně nepocítilo dopad ekonomických sankcí. „Unijní rozhodování principem jednomyslnosti je často zdlouhavější, než bychom si přáli, ale jakmile k dohodě dojde, je pevnější,“ doplnil a varoval před snahami princip zásadněji upravovat.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) v polovině července řekl, že Česko chce v dotazníku mezi státy EU zjistit, kde si dokážou představit posun od jednomyslného hlasování k většinovému. Posun k hlasování kvalifikovanou většinou je podle něj reálný u jednotlivostí, ne u celých oblastí.
Projev ministra zahraničí Lipavského na zahájení pravidelné porady diplomatů (zdroj: ČT24)
Lipavský: Hlavním úkolem je zajištění svobodného a suverénního Česka
V projevu před diplomaty zdůraznil ministr Jan Lipavský, že hlavním tématem předsednictví je podle něj pomoc Ukrajině. Rusko totiž podle něj rozpoutalo v Evropě válku, která je nejhrubším porušením Charty OSN a mezinárodního práva a ohrožením České republiky. „Putinova válka nesmí uspět, a to ani v podobě jakýchkoli územních ústupků,“ řekl šéf české diplomacie. Smyslem české zahraniční politiky je podle něj „zajištění svobodného a suverénního Česka.“
Lipavský rovněž podpořil větší snahu o integraci Gruzie, Moldavska a Ukrajiny do Evropské unie. Ministři zahraničí těchto tří zemí dorazí příští týden do Prahy a zúčastní se oběda na okraj zasedání šéfů diplomacií zemí EU. Česko ale podle Lipavského nezapomíná ani na kandidátské země na západním Balkáně.
Dodal také, že Česko bude usilovat o vyvolání debaty ohledně toho, jak více omezit vydávání víz Rusům a Bělorusům. Zároveň však doplnil, že z těchto dvou zemí už jeho resort obržel desítky žádostí o udělení dlouhodobého pobytu od obránců lidských práv, novinářů a aktivistů. Připomněl také, že jeho úřad chce urychlit přípravu takzvaného Magnitského zákona, který umožní postihovat národními sankcemi závažné protiprávní jednání v mezinárodním kontextu.
Síkela: Česko může být lídrem v poválečné obnově Ukrajiny
Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) je klíčové zajistit celoevropské finance pro poválečnou obnovu Ukrajiny. Dodal, že lídrem v této oblasti by chtělo být Česko. Za priority svého resortu považuje zajištění energetické, surovinové a zdrojové bezpečnosti České republiky, aktivní pomoc firmám k prosazení na zahraničních trzích a posílení spolupráce v rámci Evropské unie.
Resort průmyslu má podle Síkely k dispozici ukrajinský dokument, který definuje potřeby z hlediska obnovy kritické infrastruktury po ruské invazi. Ministerstvo proto zřídilo platformu Business klub Ukrajina, jež má propojit informace o poptávce s nabídkou českých firem. „S ministerstvem zahraničí spolupracujeme také na společném rekonstrukčním materiálu,“ uvedl.
Pravidelná porada zástupců české diplomacie potrvá do středy 24. srpna. Během loňského setkání řešili velvyslanci vliv pandemie covidu-19 na mezinárodní politiku a stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu. Tehdejší ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) při té příležitosti vyznamenal českého velvyslance Jiřího Balouna nejvyšším vyznamenáním resortu za práci při evakuaci českých vojáků a místních spolupracovníků z Kábulu.