Kdy bude moci poválečná obnova Ukrajiny začít naplno, není jasné, ale mezinárodní společenství musí být připravené a začít s rekonstrukcí poničených měst může už nyní. S takovýmto vzkazem v pondělí vystoupil český premiér Petr Fiala (ODS) na úvod mezinárodní konference, jejímž cílem je připravit obrysy složitého a nákladného procesu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhuje platformu pro zprostředkování financí. Na rekonstrukci země bude potřeba okolo 750 miliard dolarů (17,8 bilionu korun), uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
„Upřímně řečeno, nevím, kdy bude moci plnohodnotná rekonstrukce Ukrajiny začít, ale vím, že musíme být připraveni,“ řekl Fiala při úvodním plenárním zasedání konference ve švýcarském Luganu. „S opravováním některých poničených měst už můžeme začít, aby se mohli lidé vrátit domů,“ pokračoval český premiér,
Fiala vystupoval jako lídr země, která právě převzala předsednictví v Radě Evropské unie a vytyčila si jako jednu z priorit půlročního období spolupráci na obnově Ukrajiny.
Ta si zřejmě v nejbližších letech vyžádá stovky miliard dolarů, byť zatím o poválečné situaci nelze mluvit, neboť ruské útoky i po více než čtyřech měsících pokračují.
Předseda vlády ČR slíbil, že Česko bude Ukrajině i nadále dodávat zbraně. Až boje utichnou, měl by se podle něj do rekonstrukce země zapojit „celý civilizovaný svět“. Fiala nicméně označil za „zjevné“, že velká část obnovy bude na bedrech Evropské unie.
Rozsah výzvy naznačil ukrajinský premiér Denys Šmyhal, když v pondělí uvedl, že na rekonstrukci jeho vlasti bude potřeba okolo 750 miliard dolarů (17,8 bilionu korun). Se svým ukrajinským protějškem následně odděleně jednal premiér Fiala, podle kterého byla řeč i o konkrétních oblastech, v nichž by se ČR do obnovy mohla zapojit. Šéf české vlády zmínil dopravu, zdravotnictví a jadernou energetiku.
„Pan premiér Šmyhal a další přišli s obrysy nějakého základního půdorysu, na kterém by se to mělo všechno rozvíjet… A teď se budou připravovat pracovní skupiny a bude se už v konkrétních rovinách ta spolupráce připravovat,“ řekl Fiala českým novinářům.
Evropská komise chystá platformu pro rekonstrukci
Účastníci konference v Luganu mají v úterý vydat závěrečné prohlášení, které podle von der Leyenové přinese „první stavební kameny provázející naši cestu“ k rekonstrukci válkou zasažené země. „Tohle jsou základy, se kterými budeme pracovat,“ uvedla.
Ve svém projevu hovořila mimo jiné o plánu „platformy pro rekonstrukci“, která by shromažďovala prostředky od nejrůznějších stran a pomáhala s jejich účinnou distribucí. Podle ní by tento mechanismus pod dohledem komise poskytl investorům jistotu, že jejich peníze nejen jdou na dobrý účel, ale že jsou také efektivně využívány.
„Výzvy jsou obrovské, o tom není pochyb, ale nejsou nepřekonatelné,“ uvedla předsedkyně EK. „Ukrajina se může z této války vydat na cestu k silnějšímu a modernějšímu státu,“ dodala.
Půjčka 12,5 bilionu korun?
Podle zpravodaje ČT Jana Šmída by měly prostředky jít především do infrastruktury, protože ruské válečné tažení jí poškodilo zhruba třicet procent. Finance by také například měly zajistit diverzifikaci ukrajinské energetiky. Evropská unie by si na finančních trzích mohla půjčit přes 500 miliard eur (12,5 bilionu korun), doplnil Šmíd s tím, že konference v Luganu je prvním pokusem zjistit, jak si rekonstrukci představuje samotný Kyjev.
Česká europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) zdůraznila, že EU nemůže být jedinou stranou, která k obnově Ukrajiny přispěje. Švýcarská konference by také neměla zastínit potřebu další vojenské pomoci nebo řešení ekonomických dopadů války přímo v Unii, míní.
Jednou z diskutovaných cest, jak pro Ukrajinu zajistit prostředky, je využít zmrazený a zabavený ruský majetek v Evropě i jinde ve světě. „Hledá se právně čisté řešení, politická vůle tady je. Já bych to velmi podporovala, ale musíme najít řešení v souladu s mezinárodními právními závazky,“ komentuje Charanzová s tím, že situaci řeší také Kanada a Británie.
Debaty o obnově infrastruktury a institucí na Ukrajině více než čtyři měsíce od začátku ruské invaze nabírají na intenzitě.
O tématu se mluvilo také na nedávném summitu skupiny velkých ekonomik G7, po němž německý kancléř Olaf Scholz hovořil o potřebě obdoby Marshallova plánu. Mezitím na ukrajinská města dál dopadají ruské bomby, diskuse o poválečném vývoji jsou však namístě i podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Abychom dosáhli rozhodného vítězství, musíme zajistit, že Ukrajina bude schopna vstát z popela,“ uvádí v předmluvě k nadcházející konferenci.
Ve Švýcarsku budou zástupci EK, OSN i OECD
Na jihu Švýcarska budou o věci jednat především evropští lídři včetně předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové nebo šéfky britské diplomacie Liz Trussové, dále zástupci agentur OSN či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Dvoudenní setkání v Luganu navazuje na sérii konferencí o reformě Ukrajiny. V souvislosti s ruskou válkou byl název akce upraven na „konferenci o obnově Ukrajiny“, což je téma, které v posledních dnech zdůrazňuje i Fiala v kontextu začínajícího českého předsednictví v Radě Evropské unie.
Z hor na pomezí Švýcarska a Itálie se Fiala v úterý přesune do francouzského Štrasburku, kde bude o předsednictví mluvit ve středečním projevu k Evropskému parlamentu.
