Rusko kvůli své agresivní válce proti Ukrajině nese obrovskou odpovědnost za enormní růst cen potravin a hnojiv a za dramatické zhoršení potravinové krize ve světě. V úterý to ve společném prohlášení uvedli představitelé skupiny velkých světových ekonomik G7, kteří od neděle jednají v bavorském alpském zámku Elmau. Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA avizovaly, že na zabránění hladu a podvýživě vyčlení dodatečných 4,5 miliardy dolarů (105 miliard korun). Skupina chce také založit klimatický klub.
Skupina G7 viní Rusko za potravinovou krizi. Na zabránění hladu vyčlení až pět miliard dolarů
Krátce před zveřejněním prohlášení jeden z představitelů americké vlády řekl, že dodatečná pomoc na potravinovou bezpečnost bude činit až pět miliard dolarů a že polovinou přispějí Spojené státy.
„Ruská agresivní válka proti Ukrajině včetně blokování tras pro vývoz ukrajinského obilí dramaticky zhoršuje krizi s hladem,“ zdůraznili státníci. „Ceny potravin a hnojiv rostou do bezprecedentních výšin, za což Rusko nese obrovskou odpovědnost,“ dodali.
- Šéfové států a vlád zemí G7 v závěrečném prohlášení po summitu uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie.
Šéfové států a vlád zemí G7 opětovně vyzvali Rusko, aby bezpodmínečně uvolnilo blokádu ukrajinských černomořských přístavů, které jsou pro vývoz obilí klíčové.
Chtějí také, aby Rusko skončilo s ničením důležité přístavní a dopravní infrastruktury, s likvidací obilných sil a s krádežemi ukrajinských zemědělských produktů.
G7 chce hledat způsob, jak vyvézt obilí z Ukrajiny
G7 uvítala úsilí mimo jiné Organizace spojených národů (OSN) na otevření bezpečných námořních tras z Ukrajiny, zároveň ujistila, že bude hledat další alternativy, jak obilí z Ukrajiny vyvážet. Západ již nyní pomáhá s transportem zemědělských produktů po železnici, její kapacita je ale oproti námořní dopravě značně omezená.
Skupina rovněž ujistila, že terčem sankcí nebudou humanitární pomoc, potraviny a volný tok zemědělských produktů, a to ani těch ruských. OSN i Západ se obávají, že komplikace v zásobování severní Afriky a Asie ukrajinským obilím mohou v některých chudých zemích vyvolat hladomor.
V prohlášení představitelé G7 předeslali, že vedle akutních potravinových problémů počítají s plněním svého staršího závazku, podle kterého chtějí do roku 2030 zbavit hladu a podvýživy 500 milionů lidí.
Scholz: Čeká nás doba nejistoty, Putin ale nesmí na Ukrajině vyhrát
Ruská invaze na Ukrajinu znamená pro svět dobu nejistoty, na našem odhodlání podporovat Kyjev to ale nic nemění. Na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny sedmi velkých ekonomik G7 v bavorském alpském zámku Elamu to v úterý prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že země G7 jsou pilířem jednoty svobodného světa a že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině vyhrát.
„G7 odsuzuje brutální ruskou válku a stojí pevně na straně Ukrajiny,“ řekl Scholz, podle kterého Západ nabízí Ukrajině perspektivu budoucnosti. „Ve vztazích s Ruskem není cesty zpět do doby před invazí,“ uvedl. „Stejně tak je jasné, že je před námi čas nejistoty. O to více je důležitá jednota,“ řekl. Dodal, že takovou jednotu a přátelství si státy G7 vzájemně poskytují.
Podle Scholze budou země G7 pokračovat s politickým a ekonomickým tlakem na Putinův režim. Uvedl, že pro mírové soužití je nezbytný respekt nedotknutelnosti hranic a státní svrchovanosti. Kyjev podle Scholze může s podporou G7 nadále počítat. Dodal, že Ukrajina se po skončení konfliktu neobejde bez obdoby Marshallova plánu, který umožnil poválečnou obnovu západní Evropy.
G7 rovněž uvedla, že chce ochranu ovzduší a snižování emisí skleníkových plynů podpořit založením klimatického klubu. Skupina v závěrečném prohlášení po summitu zmínila, že cílem je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s úrovní z předindustriální éry.
