Kábul strana 5 z 5

Začala evakuace Čechů a jejich afghánských spolupracovníků z Kábulu. První vojenské letadlo přistálo v pondělí ráno v Praze, další bylo na cestě do afghánské metropole, muselo ale přistát na letišti v ázerbajdžánském Baku. Americká armáda totiž pozastavila provoz na kábulském letišti a to kvůli přítomnosti civilistů na letištní ploše.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní opustil zemi. Podle agentury Reuters je v Tádžikistánu, přesné místo ale odmítla jeho kancelář z bezpečnostních důvodů oznámit. Sám Ghaní později na Facebooku napsal, že zemi opustil, aby zabránil krveprolití. Kde je, ale také nesdělil. Bojovníci Talibanu mezitím vstoupili do prezidentského paláce. Mluvčí hnutí Suhajl Šahín předpokládá, že k pokojnému předání moci v zemi dojde během následujících dní. Z Kábulu před 23:30 vystartovalo první letadlo, na jehož palubě je 46 Čechů a místních spolupracovníků.

Česko je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) v kontaktu se všemi afghánskými tlumočníky, kterých se týká záchranný program. Pokud někdo z tamních spolupracovníků české armády kontaktován nebyl, zřejmě mu dávno skončil kontrakt a program se na něj nevztahuje, nebo neprošel bezpečnostní prověrkou. Metnar to napsal na Twitteru v reakci na informace, že někteří z afghánských tlumočníků nebyli s nabídkou pomoci osloveni. Členové iniciativy Zachraňte tlumočníky vyzvali premiéra, aby pomohl všem Afgháncům, kteří pracovali pro Česko.

Afghánskou metropoli Kábul kvůli postupu islamistických povstalců zachvátila nervozita a chaos, mnozí obyvatelé se pokoušejí s vypětím sil získat víza, aby mohli ze země odcestovat. Obchody a tržiště zejí prázdnotou a na silnicích se tísní tisíce automobilů, popsali atmosféru na místě zpravodajové zahraničních médií.

Islamisté z hnutí Taliban obsadili okrajové části Kábulu, odkud se na poslední chvíli snaží uprchnout tisíce lidí. Mluvčí povstaleckého hnutí sdělil, že bojovníci mají rozkaz vyhnout se krveprolití a čekat na dohodu o převzetí moci. Úřadující afghánský ministr vnitra ujistil, že změna ve vedení země se uskuteční nenásilně prostřednictvím předání moci přechodné vládě. Afghánský prezident Ašraf Ghaní o situaci jednal s americkým diplomatem Zalmajem Chalizadem a představiteli NATO. V nadcházejícíh hodinách se očekává Ghaního rezignace.

Povstalci z hnutí Taliban dobyli město Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu, které dosud jako jedno ze tří velkých měst kontrolovala afghánská vláda. Vládní jednotky prchají směrem k uzbecké hranici, informovala agentura Reuters s odvoláním na vedení provincie Balch. Útok islamistů na provinční správní středisko začal v sobotu ráno. Afghánský prezident Ašraf Ghaní vystoupil s prvním projevem od chvíle, kdy povstalci začali postupně obsazovat zemi, a řekl, že jeho vláda je odhodlána proti ofenzivě bojovat.

Čeští diplomaté z ambasády v Kábulu se přesouvají na mezinárodní letiště. O evakuaci dvou lidí informoval ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) po jednání krizového štábu resortu. Večer se kvůli situaci sešla Bezpečnostní rada státu. Ze závěru jednání vyplývá, že Česko evakuuje i afghánské spolupracovníky. Situace v zemi se v posledních dnech radikálně mění, západní země kvůli postupu islamistického hnutí Taliban stahují své občany a omezují činnost ambasád.

Česká republika nezastaví deportace Afghánců, sdělil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Deportace neúspěšných afghánských žadatelů o azyl dočasně kvůli bezpečnostní situaci v Afghánistánu přitom pozastavily některé evropské státy včetně Francie nebo Německa. „Žádné paušální podmínky dávat nebudeme,“ řekl vicepremiér. Jeho spolustraník a šéf resortu zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) na sobotu v reakci na dění v Afghánistánu svolal krizový štáb ministerstva.

Taliban rychle postupuje Afghánistánem, ovládl už dvě třetiny země a přibližuje se Kábulu. Oficiální vláda i její západní spojenci jsou tempem překvapení, bezpečnostní expert a veterán války v Afghánistánu Lumír Němec ale v Interview ČT24 upozornil, že afghánským vojákům chybí motivace bojovat. Někteří občané podle něj dokonce považují Taliban za menší zlo než současnou zkorumpovanou vládu.

Desetitisíce Afghánců, kteří pomáhali jako tlumočníci, řidiči nebo úředníci spojeneckým vojákům, se obávají o svou bezpečnost. Po odchodu americké armády začal Taliban rychle postupovat zemí, nyní už ovládá zhruba dvě třetiny Afghánistánu a hrozí mstou. Západ včetně Česka nabízí svým spolupracovníkům podporu, s ohledem na tempo talibanské ofenzivy ale musí konat rychle.

Bojovníci radikálního hnutí Taliban obsadili správní středisko Herát ve stejnojmenné provincii. Taliban se ve třetím největším afghánském městě nesetkal s žádným odporem afghánských ozbrojených sil a jeho bojovníci vyvěsili svou vlajku na budově policejního ústředí v Herátu. Předtím obsadili i správní středisko provincie Ghazní v centrální části země. Islamističtí povstalci se tak již zmocnili správních středisek deseti ze 34 provincií, což představuje více než dvě třetiny rozlohy země.

Islamistické hnutí Taliban se v Afghánistánu zmocnilo dalšího provinčního střediska. Od konce minulého týdne jich tak obsadilo už šest, včetně strategicky důležitého Kunduzu. Mluvčí politického vedení tohoto povstaleckého hnutí v neděli stanici Al-Džazíra řekl, že s afghánskou vládou nepanuje shoda na uzavření dohody o klidu zbraní.

Radikální hnutí Taliban se přihlásilo k úternímu útoku na rezidenci afghánského ministra obrany v Kábulu. Mluvčí Talibanu Zabiulláh Mudžáhid řekl, že v ministrově bydlišti se tou dobou konala důležitá schůzka. Agentura Reuters uvedla, že ministrovi Besmilláhovi Chánu Muhammadímu se nic nestalo, ale útok, který si vyžádal osm lidských životů, je znamením toho, že Taliban stupňuje ofenzivu.

Povstalecké hnutí Taliban v noci na neděli vypálilo nejméně tři rakety na mezinárodní letiště v Kandaháru na jihu Afghánistánu, které poškodily tamní přistávací plochu. Odpovědnost hnutí za akci potvrdil mluvčí povstalecké skupiny Zabiulláh Mudžáhid. Podle něj bylo cílem zamezit afghánské armádě v dalších leteckých útocích vůči pozicím Talibanu. V okolí města už několik dní bojují vládní vojska a povstalci. Spojené státy také zahájily evakuaci Afghánců, kteří v uplynulých dvaceti letech pracovali ve své vlasti pro americkou armádu a diplomacii.

Afgháncům, kteří pomáhali české armádě při misi v této asijské zemi, je nutné pomoci co nejdříve. V Událostech, komentářích se na tom shodli analytik Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha a režisér Václav Mahoul, jeden ze signatářů petice Zachraňte tlumočníky. Oba také podotkli, že jednání české vlády mohlo být rychlejší. Marhoul vyslovil obavy o logistické zajištění případného přesunu afghánských spolupracovníků do Česka, Tureček poukázal na to, že česká vláda zatím nemá s takovouto akcí zkušenosti.

Afghánská vláda rychle ztrácí kontrolu nad zemí, z níž se stáhly jednotky koalice vedené USA. Mocenské vakuum zaplňují především velitelé lokálních ozbrojených skupin. Mnozí z nich se hlásí k islámskému hnutí Taliban, další chtějí hájit své obce proti němu. A šanci zaplnit místo po Američanech cítí také regionální mocnosti: Čína, Indie, Pákistán, Írán i Rusko. Situaci pro web UnHerd rozplétá bývalý voják a autor řady textů o konfliktech nejen v Afghánistánu působící mimo jiné na londýnské King's College Mike Martin.

Dvacetiletá přítomnost spojeneckých vojsk v Afghánistánu vedla k tomu, že z tohoto území během této doby už nebyly podnikány teroristické útoky, jakým bylo 11. září 2001, uvedl v pořadu Události, komentáře velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. S tímto názorem se shodl i náměstek ministra zahraničních věcí Jan Kohout. Poslanec a místopředseda zahraničního a obranného výboru sněmovny Jan Lipavský (Piráti) byl v hodnocení skeptičtější a nynější stahování přirovnal k odchodu americké armády z Vietnamu v 70. letech minulého století.

Po dvaceti letech opustila afghánskou základnu Bagrám americká armáda a síly NATO a předaly ji místním jednotkám. Letištní komplex byl výchozím bodem rozsáhlé vojenské operace, kterou Spojené státy odstartovaly po útocích z 11. září 2001. S odchodem aliančních vojsk sílí vliv Talibanu, jehož svržení bylo jedním z cílů invaze. Tajné služby odhadují brzký pád afghánské vlády.

V neděli odpoledne se do Česka vrátilo posledních dvanáct vojáků s materiálem z alianční mise v Afghánistánu. Na pardubické letiště je přivezl velkokapacitní přepravní letoun An-124 Ruslan. Česká armáda o stažení svých posledních lidí informovala ve středu. Bylo to pro ni nejdelší operační nasazení v historii. Odchod z Afghánistánu oznámila celá Severoatlantická aliance (NATO) v dubnu, konečným termínem je letošní 11. září.

Režisérka Michaela Pavlátová získala cenu poroty v Annecy za film Moje slunce Mad. Účast na francouzském festivalu animovaných filmů je pro tvůrce prestižní záležitostí, český snímek byl do hlavní soutěže vybrán téměř po třiceti letech. Ve vedlejší sekci se pak promítal i jiný majoritně český film s názvem Myši patří do nebe. Právě ten uvidí zájemci i v Česku na Anifilmu, který začíná v úterý v Liberci. Až do neděle nabídne stovky filmů, a zaměří se třeba na životní prostředí, virtuální realitu či počítačové hry.

Zářijový termín úplného stažení desetitisícové mise NATO z Afghánistánu se blíží a v zemi narůstají obavy z Talibanu. Největší strach mají místní, kteří v minulých letech spolupracovali se zahraničními silami. Tlumočníci, kuchaři či zásobovači se obávají pomsty islamistů. Lidskoprávní organizace zvyšují tlak na západní vlády, aby se o své spolupracovníky postaraly.

Muslimský svět slaví svátek Íd al-fitr. Závěr ramadánu je vzácným obdobím klidu i v Afghánistánu. Armáda i povstalci uzavřeli třídenní příměří, řada obyvatel to ale má za symbolické gesto, sloužící k přeskupení pozic. Také vláda upozorňuje, že s chystaným odchodem cizích vojsk roste síla Talibanu i dalších islamistů.

Při několika explozích v blízkosti školy v západní části afghánské metropole Kábulu zemřelo nejméně 55 lidí, dalších nejméně 150 jich bylo zraněno, někteří vážně. S odvoláním na zdroj z bezpečnostních sil o tom informovala agentura Reuters. Afghánské ministerstvo vnitra zatím uvádí 30 mrtvých. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. Prezident Ašraf Ghaní odpovědnost připsal hnutí Taliban, které to ale odmítlo.

Spojené státy a další země Severoatlantické aliance (NATO) minulý týden oznámily, že začnou stahovat svá vojska z Afghánistánu. Ministři obrany spojeneckých zemí se shodli, že první vojáci z asijské země odejdou na jaře s tím, že ti poslední ji opustí na podzim. Od začátku konfliktu letos uplyne dvacet let, zahraniční vojska podle generála Petra Pavla za sebou přitom zanechávají jiný Afghánistán, než kterým byl předtím. Svou roli ve válce sehráli i čeští vojáci.