Do Kábulu vstoupil Baradar. Druhý muž Talibanu by se mohl stát vůdcem celé země

Do Kábulu v sobotu přijel Abdul Ghaní Baradar, druhý nejvýznamnější muž Talibanu, o kterém se spekuluje také jako o novém vůdci celého Afghánistánu. Taliban nad státem převzal moc minulý týden a za tu dobu už zemi ve spěšné evakuaci opustilo dvanáct tisíc cizinců a jejich místních spolupracovníků.

Mulla Abdul Ghaní Baradar se vrátil do Afghánistánu už v úterý, dva dny poté, co se Taliban po dvaceti letech opět chopil moci. Předtím působil v Kataru, kde řídil politický výbor Talibanu a zastupoval hnutí při mírových jednáních s Američany. Do vlasti ale nevstoupil přes Kábul; přistál v Kandaháru na jihu země, čili ve městě, které bylo epicentrem moci Talibanu za jeho vlády v letech 1996 až 2001.

„Bude v Kábulu, aby se tam setkal s představiteli džihádistů a s politickými činiteli za účelem vytvoření vlády se zapojením různých skupin,“ sdělil agentuře nejmenovaný představitel radikálního islamistického hnutí. Země se sice nově označuje jako islámský emirát, talibanci ale deklarují, že některým členům bývalých vlád nabídne místa ve vznikajícím kabinetu.

Taliban však nemá pod kontrolou celý Afghánistán. Platí to o údolí Pándžšír na severu, kde jsou shromážděny zbytky afghánských vládních jednotek a různých milicí. Nedaleko údolí navíc síly odporu ovládly tři okresy. Na Twitteru to oznámil afghánský ministr obrany Besmilláh Chán Muhammadí, který se zavázal tálibům vzdorovat.

Na kábulském letišti mezitím pokračuje úsilí o to dostat ze země co nejvíce diplomatů, dalších cizinců i těch Afghánců, kteří chtějí v obavě před radikály svou zemi opustit. Situace je však chaotická a nebezpečná, protože brány, americkými vojáky střídavě otvírané a zavírané, obléhají tisíce lidí. Jenom Spojeným státům se přitom během uplynulého týdne podařilo z Kábulu evakuovat 17 tisíc lidí včetně 2500 Američanů. Například Kanada v sobotu oznámila, že se jí podařilo evakuovat téměř tisíc Afghánců.

Mulla Baradar vyrostl v Kandaháru. Zapojil se do bojů proti Sovětům během jejich invaze do Afghánistánu a již tehdy se zřejmě setkal s mullou Umarem, se kterým později založil hnutí Taliban. Podle nepotvrzených informací je Baradar s Umarem dokonce spřízněn – měl se oženit s Umarovou sestrou.

Během pětileté vlády hnutí v Afghánistánu dohlížel na vojenské operace a řídil administrativu země. Po pádu vlády se přesunul do Pákistánu, kde ho místní tajná služba v roce 2010 zatkla. „Mulla Baradar byl velmi důležitou osobou, byl druhým nejvyšším vůdcem Talibanu a zástupcem mully Umara,“ oznámil po jeho zatčení guvernér provincie Hílmand.

Ve vězení strávil Baradar osm let. Pákistán jej propustil na americkou a afghánskou žádost. Pro mnohé šlo o nepochopitelný krok, který Kábul obhajoval podporou mírového procesu. „Žádáme jeho propuštění, protože je afghánským občanem vězněným mimo Afghánistán. Chceme jeho svobodu, přestože bojoval proti afghánské vládě,“ uvedl v září 2013 tehdejší afghánský prezident Hámid Karzaj.

Byl to právě Baradar, který loni vedl delegaci Talibanu na jednáních s USA v Kataru. Jeho podpis je na mírové dohodě, která byla základem pro stažení vojsk NATO z Afghánistánu. „Chtěli jste někoho důvěryhodného, s autoritou a s respektem k vedení, někoho, kdo se zapojí do jednání s USA. A on je tou osobou, která měla autoritu a rozhovory umožnila,“ prohlásil na adresu Baradara pákistánský ministr zahraničí Mahmúd Kureší.

Součástí dohody byly i mírové rozhovory s afghánskou vládou. Došlo na ně před necelým rokem a za Taliban je znovu vedl Baradar. „Chceme, aby byl Afghánistán nezávislou, sjednocenou a rozvinutou zemí,“ tvrdil tehdy.

Mulla Baradar se nyní snaží zapůsobit jako státník. „Budeme sloužit našemu národu, občanům dáváme klid a pokoj. Pro zlepšení kvality jejich života uděláme vše, co bude potřeba,“ slibuje. Svět si ovšem klade otázku, zda lze jeho slovům věřit. Média jej ale označují za celkového vítěze dvacetileté války v Afghánistánu a očekává se, že právě on získá nejvyšší funkci v zemi.

Abdal Ghaní Baradar
Zdroj: Reuters/Evgenia Novozhenina

Američané se mají vyhýbat letišti

Americké velvyslanectví v Afghánistánu v sobotu vyzvalo občany USA, aby se vyhýbali kábulskému letišti. Kvůli možným bezpečnostním hrozbám kolem vjezdů na letiště ambasáda občanům radí, aby k letišti nejezdili a vyhnuli se jeho branám. Výjimka platí pro ty, kteří mají osobní potvrzení od zástupce americké vlády. Podle agentury Reuters během uplynulého týdne narostly davy lidí, kteří se chtějí dostat na letiště a uprchnout ze země po převzetí moci radikálním hnutím Taliban.

„Kvůli potenciálním bezpečnostním rizikům za branami kábulského letiště v tuto chvíli doporučujeme americkým občanům, aby necestovali na letiště a vyhnuli se letištním branám, pokud nedostanou individuální instrukce od zástupce americké vlády, aby tak učinili,“ uvedla ambasáda ve svém upozornění.

Zástupce americké armády podle Reuters řekl, že v uplynulých 24 hodinách byla krátká období, kdy byly brány letiště uzavřeny, ale „nepřátelská“ situace na letišti a kolem něj se prý nezměnila.

Ještě před dvěma dny americké velvyslanectví americké občany nabádalo, aby se přemístili na letiště, pokud to sami považují za bezpečné. Měli se pokusit na místo dostat přes jakoukoli otevřenou bránu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 3 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 32 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 6 hhodinami
Načítání...