Do Kábulu vstoupil Baradar. Druhý muž Talibanu by se mohl stát vůdcem celé země

Do Kábulu v sobotu přijel Abdul Ghaní Baradar, druhý nejvýznamnější muž Talibanu, o kterém se spekuluje také jako o novém vůdci celého Afghánistánu. Taliban nad státem převzal moc minulý týden a za tu dobu už zemi ve spěšné evakuaci opustilo dvanáct tisíc cizinců a jejich místních spolupracovníků.

Mulla Abdul Ghaní Baradar se vrátil do Afghánistánu už v úterý, dva dny poté, co se Taliban po dvaceti letech opět chopil moci. Předtím působil v Kataru, kde řídil politický výbor Talibanu a zastupoval hnutí při mírových jednáních s Američany. Do vlasti ale nevstoupil přes Kábul; přistál v Kandaháru na jihu země, čili ve městě, které bylo epicentrem moci Talibanu za jeho vlády v letech 1996 až 2001.

„Bude v Kábulu, aby se tam setkal s představiteli džihádistů a s politickými činiteli za účelem vytvoření vlády se zapojením různých skupin,“ sdělil agentuře nejmenovaný představitel radikálního islamistického hnutí. Země se sice nově označuje jako islámský emirát, talibanci ale deklarují, že některým členům bývalých vlád nabídne místa ve vznikajícím kabinetu.

Taliban však nemá pod kontrolou celý Afghánistán. Platí to o údolí Pándžšír na severu, kde jsou shromážděny zbytky afghánských vládních jednotek a různých milicí. Nedaleko údolí navíc síly odporu ovládly tři okresy. Na Twitteru to oznámil afghánský ministr obrany Besmilláh Chán Muhammadí, který se zavázal tálibům vzdorovat.

Na kábulském letišti mezitím pokračuje úsilí o to dostat ze země co nejvíce diplomatů, dalších cizinců i těch Afghánců, kteří chtějí v obavě před radikály svou zemi opustit. Situace je však chaotická a nebezpečná, protože brány, americkými vojáky střídavě otvírané a zavírané, obléhají tisíce lidí. Jenom Spojeným státům se přitom během uplynulého týdne podařilo z Kábulu evakuovat 17 tisíc lidí včetně 2500 Američanů. Například Kanada v sobotu oznámila, že se jí podařilo evakuovat téměř tisíc Afghánců.

Mulla Baradar vyrostl v Kandaháru. Zapojil se do bojů proti Sovětům během jejich invaze do Afghánistánu a již tehdy se zřejmě setkal s mullou Umarem, se kterým později založil hnutí Taliban. Podle nepotvrzených informací je Baradar s Umarem dokonce spřízněn – měl se oženit s Umarovou sestrou.

Během pětileté vlády hnutí v Afghánistánu dohlížel na vojenské operace a řídil administrativu země. Po pádu vlády se přesunul do Pákistánu, kde ho místní tajná služba v roce 2010 zatkla. „Mulla Baradar byl velmi důležitou osobou, byl druhým nejvyšším vůdcem Talibanu a zástupcem mully Umara,“ oznámil po jeho zatčení guvernér provincie Hílmand.

Ve vězení strávil Baradar osm let. Pákistán jej propustil na americkou a afghánskou žádost. Pro mnohé šlo o nepochopitelný krok, který Kábul obhajoval podporou mírového procesu. „Žádáme jeho propuštění, protože je afghánským občanem vězněným mimo Afghánistán. Chceme jeho svobodu, přestože bojoval proti afghánské vládě,“ uvedl v září 2013 tehdejší afghánský prezident Hámid Karzaj.

Byl to právě Baradar, který loni vedl delegaci Talibanu na jednáních s USA v Kataru. Jeho podpis je na mírové dohodě, která byla základem pro stažení vojsk NATO z Afghánistánu. „Chtěli jste někoho důvěryhodného, s autoritou a s respektem k vedení, někoho, kdo se zapojí do jednání s USA. A on je tou osobou, která měla autoritu a rozhovory umožnila,“ prohlásil na adresu Baradara pákistánský ministr zahraničí Mahmúd Kureší.

Součástí dohody byly i mírové rozhovory s afghánskou vládou. Došlo na ně před necelým rokem a za Taliban je znovu vedl Baradar. „Chceme, aby byl Afghánistán nezávislou, sjednocenou a rozvinutou zemí,“ tvrdil tehdy.

Mulla Baradar se nyní snaží zapůsobit jako státník. „Budeme sloužit našemu národu, občanům dáváme klid a pokoj. Pro zlepšení kvality jejich života uděláme vše, co bude potřeba,“ slibuje. Svět si ovšem klade otázku, zda lze jeho slovům věřit. Média jej ale označují za celkového vítěze dvacetileté války v Afghánistánu a očekává se, že právě on získá nejvyšší funkci v zemi.

Abdal Ghaní Baradar
Zdroj: Reuters/Evgenia Novozhenina

Američané se mají vyhýbat letišti

Americké velvyslanectví v Afghánistánu v sobotu vyzvalo občany USA, aby se vyhýbali kábulskému letišti. Kvůli možným bezpečnostním hrozbám kolem vjezdů na letiště ambasáda občanům radí, aby k letišti nejezdili a vyhnuli se jeho branám. Výjimka platí pro ty, kteří mají osobní potvrzení od zástupce americké vlády. Podle agentury Reuters během uplynulého týdne narostly davy lidí, kteří se chtějí dostat na letiště a uprchnout ze země po převzetí moci radikálním hnutím Taliban.

„Kvůli potenciálním bezpečnostním rizikům za branami kábulského letiště v tuto chvíli doporučujeme americkým občanům, aby necestovali na letiště a vyhnuli se letištním branám, pokud nedostanou individuální instrukce od zástupce americké vlády, aby tak učinili,“ uvedla ambasáda ve svém upozornění.

Zástupce americké armády podle Reuters řekl, že v uplynulých 24 hodinách byla krátká období, kdy byly brány letiště uzavřeny, ale „nepřátelská“ situace na letišti a kolem něj se prý nezměnila.

Ještě před dvěma dny americké velvyslanectví americké občany nabádalo, aby se přemístili na letiště, pokud to sami považují za bezpečné. Měli se pokusit na místo dostat přes jakoukoli otevřenou bránu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 3 hhodinami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 5 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 12 hhodinami
Načítání...