Mluvčí Talibanu Zabíhulláh Mudžáhid slíbil, že hnutí se nebude nikomu mstít a že Američanům ani nikomu jinému z mezinárodního společenství se nic nestane. Na své první tiskové konferenci po převzetí moci v Afghánistánu rovněž řekl, že ženy budou mít svá práva a budou se moci zapojit do vzdělávání, zdravotnictví a dalších oblastí života, ovšem v rámci islámského práva šaría. Do země se mezitím vrátil druhý nejvyšší představitel hnutí, mulla Abdul Ghaní Baradar, který bude zřejmě jmenován novým prezidentem.
Ženy se budou smět zapojit do veřejného života v rámci práva šaría, řekl mluvčí Talibanu
On-line přenos
Taliban postupuje Afghánistánem
- 22:17
Pentagon v pátek oznámil, že americké evakuační lety z Kábulu budou přistávat i v Německu.
- 21:43
Evropská unie by měla pomoci Afgháncům v jejich vlasti a sousedních zemích, aby zabránila nové migrační vlně. V pátečním telefonátu s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Informovala o tom agentura AP.
- 20:47
"Nenechte se mýlit, tato evakuační mise je nebezpečná. Zahrnuje rizika pro naše ozbrojené síly a je vedena za obtížných okolností. Nemohu slíbit, jaký bude konečný výsledek nebo že bude bez rizika ztráty. Ale jako vrchní velitel vás mohu ujistit, že zmobilizuji všechny potřebné prostředky," řekl americký prezident Joe Biden o evakuaci z Kábulu. Informovala o tom agentura Reuters.
Abdal Ghaní Baradar řídí politický výbor Talibanu a v Kataru vedl za Taliban mírová jednání se Spojenými státy. „Delegace na vysoké úrovni vedená mullou Baradarem opustila Katar a odpoledne dorazila do naší milované země a přistála na letišti v Kandaháru,“ citovala AFP informaci, kterou na Twitteru zveřejnil mluvčí radikálního hnutí.
Podle některých médií se právě Baradar stane novou hlavou Afghánistánu.
Mulla Baradar vyrostl v Kandaháru. Zapojil se do bojů proti Sovětům během jejich invaze do Afghánistánu a již tehdy se zřejmě setkal s mullou Umarem, se kterým později založil hnutí Taliban. Podle nepotvrzených informací je Baradar s Umarem dokonce spřízněn – měl se oženit s Umarovou sestrou.
Během pětileté vlády hnutí v Afghánistánu dohlížel na vojenské operace a řídil administrativu země. Po pádu vlády se přesunul do Pákistánu, kde ho místní tajná služba v roce 2010 zatkla. „Mulla Baradar byl velmi důležitou osobou, byl druhým nejvyšším vůdcem Talibanu a zástupcem mully Umara,“ oznámil po jeho zatčení guvernér provincie Hílmand.
Ve vězení strávil Baradar osm let. Pákistán jej propustil na americkou a afghánskou žádost. Pro mnohé šlo o nepochopitelný krok, který Kábul obhajoval podporou mírového procesu. „Žádáme jeho propuštění, protože je afghánským občanem vězněným mimo Afghánistán. Chceme jeho svobodu, přestože bojoval proti afghánské vládě,“ uvedl v září 2013 tehdejší afghánský prezident Hámid Karzaj.
Byl to právě Baradar, který loni vedl delegaci Talibanu na jednáních s USA v Kataru. Jeho podpis je na mírové dohodě, která byla základem pro stažení vojsk NATO z Afghánistánu. „Chtěli jste někoho důvěryhodného, s autoritou a s respektem k vedení, někoho, kdo se zapojí do jednání s USA. A on je tou osobou, která měla autoritu a rozhovory umožnila,“ prohlásil na adresu Baradara pákistánský ministr zahraničí Mahmúd Kureší.
Součástí dohody byly i mírové rozhovory s afghánskou vládou. Došlo na ně před necelým rokem a za Taliban je znovu vedl Baradar. „Chceme, aby byl Afghánistán nezávislou, sjednocenou a rozvinutou zemí,“ tvrdil tehdy.
Mulla Baradar se nyní snaží zapůsobit jako státník. „Budeme sloužit našemu národu, občanům dáváme klid a pokoj. Pro zlepšení kvality jejich života uděláme vše, co bude potřeba,“ slibuje. Svět si ovšem klade otázku, zda lze jeho slovům věřit. Média jej ale označují za celkového vítěze dvacetileté války v Afghánistánu a očekává se, že právě on získá nejvyšší funkci v zemi.
Abdal Ghaní Baradar
„Všem je odpuštěno.“ Ženy se mohou zapojit do společnosti podle islámského práva
Hnutí v úterý uspořádalo první tiskovou konferenci od nedělního převzetí moci. Jeho mluvčí Zabíhulláh Mudžáhid slíbil, že se Talibové nebudou nikomu mstít a že se Američanům ani nikomu jinému z mezinárodního společenství nic nestane.
„Nikdo z hnutí vám neublíží, nikdo nebude klepat na vaše dveře, nikdo vás nebude vyslýchat,“ ujišťoval podle agentury Reuters afghánskou veřejnost Zabíhulláh. „Všem je odpuštěno,“ prohlásil mluvčí. Taliban podle něj mimo jiné rovněž zaručil Organizaci spojených národů, že může pokračovat v humanitární práci v Afghánistánu.
10 minut
Horizont ČT24: Taliban upevňuje svou vládu v Afghánistánu
Mudžáhid kromě jiného prohlásil, že ženy budou mít svá práva a budou se moci zapojit do vzdělávání, zdravotnictví a dalších oblastí života, ovšem v rámci islámského práva šaría. Také člen kulturní komise Talibanu Inamulláh Samanganí ve vysílání místní televize řekl, že „islámský emirát nechce, aby ženy byly oběťmi,“ a dodal také, že „podle práva šaría by měly být ve vládní struktuře“.
Sliby Talibanu určené k uklidnění veřejnosti jsou však přijímány s nemalou dávkou skepse a s obavami vzhledem ke zkušenostem s krutým režimem, který v zemi hnutí udržovalo ro roku 2001.
Už dříve během dne Taliban vyhlásil všeobecnou amnestii pro všechny státní úředníky a vyzval je, aby se vrátili do práce. „Pro všechny byla vyhlášena všeobecná amnestie (…), takže byste se s důvěrou měli vrátit ke svým zvykům,“ uvedlo hnutí v prohlášení.
Šéf vojenské komise Talibanu Muhammad Jakúb také nařídil svým bojovníkům, aby udržovali disciplínu a v Kábulu nevstupovali do domů a nezabírali vozidla. Pokud by tak učinili, jednalo by se o „čin vzpoury“ a dotyční jedinci by za to nesli zodpovědnost, uvedla stanice Tolo News.
Taliban chce zlikvidovat trh s narkotiky
Zabíhulláh Mudžáhid zdůraznil, že Taliban si přeje mírové vztahy s ostatními zeměmi. „Nechceme žádné vnitřní ani vnější nepřátele,“ prohlásil. „Chceme mít velmi dobré vztahy se všemi, abychom mohli obnovit ekonomiku a zajistit prosperitu, abychom se dostali z této krize.“
Vyjádřil se i k tomu, co západní metropole obzvláště znepokojuje – ubezpečil mezinárodní společenství, že území Afghánistánu nebude využito proti nikomu. Obavy se týkají možnosti, že by návrat hnutí k moci opět otevřel dveře teroristické síti al-Káida, která před dvaceti lety zaútočila v New Yorku a Washingtonu. Právě v odvetě na tyto teroristické údery koaliční síly vedené USA zasáhly v Afghánistánu proti Talibanu.
Nicméně uvedené Zabíhulláhovo ujištění, vyjádřené činiteli Talibanu už dříve, je přijímáno s rezervou. Podle mínění řady expertů kontakty Talibanu s al-Káidou zcela přerušené nejsou, jen se udržují skrytě.
Zabíhulláh rovněž slíbil, že už nikdo nebude v zemi zapojený do pašování drog. Nyní to podle něj bude narkotik prostá země. V této souvislosti řekl, že mezinárodní společenství „by nám mělo pomoci, abychom měli alternativní plodiny; pokud poskytneme našim lidem alternativní plodiny, pak samozřejmě budeme schopni zastavit pěstování drog“.
GALERIE
Po obsazení Kábulu hnutím Taliban zavládl v Afghánistánu chaos. Mnoho místních obyvatel se pokouší ze země uprchnout a jednotlivé země se snaží o evakuaci svých obyvatel
Šéfa NATO rychlý kolaps země překvapil
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zkritizoval kolaps někdejšího vedení Afghánistánu. Přiznal, že Aliance tak snadný postup Talibanu neočekávala: „Samozřejmě jsme si byli vědomi rizika, že Taliban může převzít kontrolu, ale překvapilo nás to, jak rychle došlo k tomuto kolapsu.“ Alianční spojenci se podle něj musí z vývoje poučit.
Stoltenberg zároveň vyzval Taliban, aby umožnil bezpečný odchod všem Afgháncům, kteří budou chtít opustit zemi. Otevřít by se podle něj měly i hraniční přechody. Zároveň ujistil, že se jednotky NATO budou spolu s jednotkami členských zemí dál starat o to, aby mezinárodní letiště v Kábulu fungovalo. Svou přítomnost na letišti ještě posílí.
Nejvyšší prioritu podle něj v tuto chvíli mají snahy dostat z Afghánistánu „zranitelné“ obyvatele, jako jsou někdejší tlumočníci zahraničních jednotek.
Podobně jako americký prezident Joe Biden i šéf NATO hlavní podíl viny připisuje afghánské vládě. „Afghánští političtí lídři se nedokázali Talibanu postavit a nedokázali najít mírové řešení. Je to neúspěch afghánských úřadů, co vedlo k tomu, co nyní sledujeme,“ citovala Stoltenberga agentura AFP.
11 minut
Brífink generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga k situaci v Afghánistánu
Situace na letišti se uklidnila, evakuace pokračuje
V úterý brzy ráno také znovu odstartovaly vojenské lety evakuující diplomaty a civilisty z Afghánistánu. Stalo se tak poté, co byly z ranveje kábulského letiště odstraněny tisíce lidí, kteří se zoufale snažili uprchnout.
Americké síly převzaly v pondělí kontrolu nad letištěm, které zůstalo jediným zbývajícím výstupním bodem z Afghánistánu. Taliban získal kontrolu nad všemi pozemními trasami po svém dramatickém postupu přes zemi během minulého týdne, který vyvrcholil v neděli, kdy povstalci vítězoslavně proudili do Kábulu a dobyli hlavní město bez boje.
Lety se zastavily po většinu pondělí, kdy zemřelo údajně nejméně pět lidí, i když nebylo jasné, zda byli zastřeleni nebo ušlapáni při úprku. Americký činitel řekl agentuře Reuters, že dva ozbrojenci, kteří zřejmě stříleli do davu, byli zabiti americkými vojáky.
EU pomůže sousedům Afghánistánu zvládnout příliv uprchlíků
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell slíbil, že EU pomůže sousedům Afghánistánu se zvládáním negativních vlivů, které lze očekávat od zesíleného proudu uprchlíků a migrantů.
Připustil, že radikální hnutí Taliban vyhrálo válku v Afghánistánu, a proto s ním Evropa bude muset mluvit. To ale nemusí znamenat jeho uznání, naznačil. „Neřekl jsem, že uznáme Taliban,“ poznamenal představitel EU na tiskové konferenci. „Jenom jsem řekl, že s nimi musíme mluvit o všem, i kvůli snaze ochránit ženy a dívky. Už proto s nimi musíme být v kontaktu,“ dodal.
Nyní je podle něj prioritou evakuace pracovníků EU a afghánských pomocníků z Kábulu. Později Borrell oznámil, že bylo vydáno zhruba 400 víz pro afghánské pracovníky delegací a misí EU. Unie si je obtížné situace v Afghánistánu vědoma a podniká prý všechno, aby tyto lidi a jejich rodiny dostala ze země, řekl Borrell večer s tím, že to platí také pro další osoby z občanské společnosti jako jsou novináři a intelektuálové. Výslovně Borrell poděkoval Španělsku, Francii a Itálii za jejich podporu evakuačního úsilí.
Turecku má s utečenci pomoct bariéra na hranicích
Turecko proti vlně utečenců z Afghánistánu buduje na hranicích s Íránem bariéru. Příprava zdi ale není podle zahraničního zpravodaje ČT Václava Černohorského otázkou posledních týdnů nebo měsíců, Turecko ji staví již roky. Nyní je dokončena zhruba z poloviny.
Dění na íránsko-turecké hranici tak nemá podle něj přímou souvislost s tím, co se v posledních dnech děje v Afghánistánu. Již na konci června se totiž objevily zprávy, že íránskou hranici do Turecka překračuje více afghánských běženců než obvykle. „Mluvilo se o stovkách až tisícovce lidí denně,“ říká Černohorský.
Podle OSN je většina běženců z Afghánistánu registrována v sousedních zemích – přibližně dva a půl milionu v Pákistánu a 800 tisíc v Íránu. V Turecku je to zhruba 120 tisíc. Podle odhadů tam ale ve skutečnosti žije 200 až 600 tisíc Afghánců. Pro většinu z nich jde jen o dočasnou zastávku na cestě do Evropy.
7 minut
Václav Černohorský: Turecko buduje na hranicích s Íránem bariéru
Čínský ministr zkritizoval americký postup
Čína byla v pondělí první zemí, která vyjádřila ochotu navázat „přátelské vztahy“ s Talibanem, uvedla AFP. Čínský ministr zahraničí se také již dříve podle stanice CNN setkal s představiteli radikálního hnutí, a vyjádřil tehdy vůli aktivně se podílet na mírovém procesu a rekonstrukci země.
„Čína nemá tendenci vnímat Afghánistán jako zdroj příležitostí; jde jí téměř výhradně o potlačení hrozeb,“ domnívá se analytik Andrew Small z German Marshall Fund ve Washingtonu. Čína podle něj ve střední Asii investovala značné finanční prostředky do výroby a infrastruktury a vzestup islamistických milicí by teoreticky mohl ohrozit její ekonomické zájmy.
Čínská státní média vykreslují americký odchod z Afghánistánu jako „ponižující“ nebo „totální prohru“, píše CNN. Peking přesto nejspíš nehodlá nahradit Spojené státy v roli mírotvorce, který by se pokoušel udržet pořádek v Afghánistánu.