Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová řekla, že dostala věrohodné zprávy o porušování lidských práv islamistickým hnutím Taliban v Afghánistánu. A to včetně mimosoudních vražd civilistů a omezování práv žen a protestů namířených proti vládě Talibanu. USA chtějí dokončit evakuce ze země do 31. srpna, prezident Joe Biden rozhodl, že do tohoto data se stáhnou i poslední američtí vojáci. Dohodu o prodloužení termínu nepřineslo ani setkání skupiny G7. Další setrvání zahraničních vojsk v zemi odmítl i Taliban.
OSN má zprávy o vraždění civilistů Talibanem, Biden potvrdil odchod vojáků k 31. srpnu
Události: Američané odejdou z Kábulu k poslednímu srpnu (zdroj: ČT24)
Michelle Bacheletová uvedla, že v mnoha afghánských regionech je omezována volnost pohybu žen a některé dívky už nesmí chodit do školy. Potlačovány jsou pokojné protesty a nezletilí jsou povoláváni do služby ve zbrani. Tyto zprávy jsou věrohodné, zdůraznila komisařka podle agentury DPA. „Existují závažná rizika pro ženy, novináře a novou generaci vůdčích postav občanské společnosti, které se objevily v uplynulých letech,“ řekla Bacheletová.
„Různé etnické a náboženské menšiny Afghánistánu jsou také vystaveny nebezpečí násilí a útlaku, když pomyslíme na vzorec závažného porušování lidských práv za vlády Talibanu v minulosti a na zprávy o zabíjení a cílených útocích z minulých měsíců,“ poznamenala Bacheletová.
„Zásadní červenou linií bude způsob, jakým Taliban bude zacházet se ženami a dívkami a jak bude respektovat jejich práva na svobodu – pohybu, vzdělání, osobního vyjadřování a zaměstnání v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv,“ prohlásila Bacheletová podle agentury AFP na úvod zasedání rady v Ženevě.
Od převzetí moci nad Afghánistánem 15. srpna se Taliban pokouší přesvědčit jeho obyvatele i zahraničí, že se změnil a že jeho režim bude méně brutální než ten z let 1996 až 2001. Hnutí tvrdí, že bude respektovat práva žen, které prý budou mít přístup ke vzdělání a práci, a že média budou nezávislá a svobodná.
V posledních dnech však řada osobností ze světa sportu vyzývala, aby byly do bezpečí přepraveny afghánské fotbalistky a další sportovkyně. Australská televize ABC podle agentury Reuters informovala, že Canberra evakuovala ze země asi padesát afghánských sportovkyň a jejich rodinných příslušníků.
Zpravodaj ČT Černohorský: Panují obavy, že chaos využijí extremisté (zdroj: ČT24)
Zbývající Američané odejdou k 31. sprnu, rozhodl Biden
Americké jednotky odejdou z Afghánistánu k 31. srpnu, jak bylo dohodnuto. Podle agentury AP se prezident Joe Biden rozhodl tento termín dodržet na doporučení Pentagonu, který vyjádřil obavy o bezpečnost vojáků. Taliban už dříve varoval USA před nedodržením tohoto termínu.
Odchod USA z Afghánistánu podle Bidena závisí právě na spolupráci s Talibanem. Bílý dům také požádal Pentagon o plán pro případ nepředvídatelných událostí.
Po prodloužení termínu evakuací volala Velká Británie, Francie a Německo. Španělská ministryně obrany Margarita Roblesová připustila, že Madrid nejspíš nestihne evakuovat všechny své občany a další lidi, kteří mají na přesun do bezpečí nárok.
Břetislav Tureček: Přetahování o datu odchodu je pro západní společenství trapné (zdroj: ČT24)
O věci v úterý jednali také lídři skupiny G7, Biden jim své rozhodnutí potvrdil. Kanadský premiér Justin Trudeau ovšem připustil, že v případě potřeby zůstanou kanadské síly na letišti v Kábulu i po konci srpna, pokud to bude možné.
„Legitimita Talibanu se nyní odvozuje od toho, že ‚vypudil okupanty ze země'. Kdyby hnutí umožnilo posečkání Američanů a dalších jednotek v Afghánistánu, tak by dost kreditu ztratilo,“ míní analytik Břetislav Tureček.
Taliban už v pondělí prohlásil, že lhůtu pro odchod amerických jednotek z Afghánistánu neprodlouží. Stejný postoj zopakoval mluvčí hnutí Zabiulláh Mudžáhid i v úterý. Dodal zároveň, že kvůli chaotické situaci už nepouští na kábulské letiště další Afghánce. „Žádáme Američany, aby nepovzbuzovali Afghánce k odchodu… Potřebujeme jejich dovednosti,“ dodal mluvčí.
GALERIE
Satelitní fotografie pořízené technologií Maxar z 24. srpna 2021 ukazují aktuální situaci na afghánském letišti v Kábulu a jeho okolí
G7: Rozhodující budou činy, ne slova
Státy skupiny G7 ve společném prohlášení ujistily o svých závazcích vůči lidem v Afghánistánu a obnovených humanitárních snahách. „Jakákoliv budoucí afghánská vláda se musí držet mezinárodních závazků Afghánistánu. Budeme afghánské strany posuzovat podle jejich činů, ne podle jejich slov,“ uvedli lídři skupiny ve společném prohlášení.
„Podmínkou číslo jedna, kterou jako G7 stanovujeme, je záruka práva na bezpečný odchod do 31. srpna a po něm pro všechny, kdo chtějí odejít,“ uvedl britský premiér Boris Johnson, podle kterého mají státy G7 dostatečnou ekonomickou, diplomatickou a politickou moc pro dosažení svých požadavků.
„Nesmíme dovolit vytvoření nového trhu pro pašeráky lidí. Jsme pevně rozhodnutí udržet migrační toky pod kontrolou a ochránit hranice EU,“ prohlásil po virtuálním jednání G7 předseda Evropské rady Charles Michel, podle kterého evropská sedmadvacítka hodlá spolupracovat se zeměmi v regionu, jako je Írán, Pákistán či středoasijské státy.
Francie podezírá pět evakuovaných z napojení na Taliban
Francouzské bezpečnostní složky sledují pět evakuovaných Afghánců, kteří jsou podezřelí z vazeb na Taliban, píše list Le Figaro. Jeden z Afghánců přiznává, že k hnutí patří a že v hlavním městě Kábulu se zbraní v ruce velel jedné z barikád. Zároveň ale „výrazně pomáhal při evakuaci francouzské ambasády“ v Kábulu, sdělil ministr vnitra Gérald Darmanin.
„Vzhledem k extrémní složitosti vyšetřování bezpečnosti osob vybraných k repatriaci, svolily (francouzské úřady) vzít na palubu tohoto člověka a jeho rodinu,“ uvedl Darmanin. Podle AFP jde o člověka, který se jmenuje Nangialay S. a je z afghánské provincie Lógar.
Pohyb pěti mužů sleduje v rámci speciálního opatření francouzská policie. Muži mají povinnost zdržovat se jen v předepsané oblasti a zůstat v karanténě. Jeden z nich tuto podmínku porušil a byl v centru Paříže v pondělí večer zadržen, píše BFM TV. Za to mu hrozí až tři roky vězení a pokuta 45 tisíc eur (1,1 milionu korun).
Francie dosud z Afghánistánu odvezla přes tisíc místních spolupracovníků a desítky vlastních diplomatů, provoz leteckého mostu ukončí nejspíš ve čtvrtek večer.
Taliban jmenoval první představitele přechodné vlády
Taliban v úterý oznámil, že jmenoval první představitele přechodné vlády, včetně ministra vnitra, financí a školství. Obsazeny byly rovněž funkce šéfa rozvědky, guvernéra provincie Kábul a starosty metropole. Informoval o tom list The Guardian s odvoláním na afghánská média. Britský list připomněl, že Taliban slíbil vytvořit vládu, v níž bude zastoupeno mnoho stran, zatím ale pouze pokračuje v upevňování moci.
Americký list The Washington Post, který se odvolává na nejmenované americké činitele, zase uvedl, že šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns se v pondělí v Kábulu sešel s druhým nejvýznamnějším mužem Talibanu Abdulem Ghaním Barádarem, který je považován za možného nového vůdce Afghánistánu. Podle deníku jednali pravděpodobně o termínu pro odchod amerických vojáků z Afghánistánu. CIA zprávu o schůzce nepotvrdila.
Rusko se v Afghánistánu angažovat nebude, podle Putina si vzalo ponaučení
Moskva podrobně sleduje situaci v Afghánistánu, ale nechystá se v něm vojensky angažovat. „Bedlivě sledujeme situaci. Ale je jasné, že se nechystáme vměšovat do vnitřních afghánských záležitostí, a tím spíše zatahovat naše ozbrojené síly do konfliktu všichni proti všem. Podle mě se tam děje právě to,“ uvedl prezident Vladimir Putin.
Varoval také, že by teroristická uskupení z Afghánistánu mohla využít současné chaotické situace a zintenzivnit svoji činnost v sousedních zemích.
Ruský prezident připomněl, že neklidná situace v Afghánistánu trvá již několik desetiletí a že Rusko jako nástupnický stát Sovětského svazu má s vojenským zapojením v zemi zkušenosti. Sověti v Afghánistánu intervenovali v letech 1979 až 1989. „Vzali jsme si z toho potřebné ponaučení,“ prohlásil Putin.