Britští zpravodajci nečekali, že Kábul padne ještě letos

Podle britských zpravodajců bylo nepravděpodobné, že by Kábul padl do rukou radikálního islamistického hnutí Taliban ještě letos, uvedl ministr zahraničí Dominic Raab. Ministr před poslanci ve Westminsteru obhajoval stažení britských sil z Afghánistánu, kde Taliban po bleskovém postupu zemí převzal moc během několika týdnů.

„Hlavní zpráva, se kterou jsme pracovali, byla, že (…) po odchodu vojsk ke konci srpna přijde vytrvalé zhoršování situace a že je nepravděpodobné, že by Kábul padl letos. (…) To neznamená, že bychom neměli záložní plán nebo netestovali další varianty. Jen abychom si to ujasnili, tento pohled byl mezi našimi spojenci v NATO široce sdílený,“ uvedl Raab.

Britská armáda musí být podle něj samostatnější a agilnější a v budoucnu méně závislá na spolupráci se Spojenými státy. Ty přesto zůstanou nejbližším spojencem Británie, ujistil ministr. Po odchodu amerických vojáků z Afghánistánu neexistovala podle něj jiná „životaschopná koalice“, která by mohla pomoci udržet britskou armádu v Kábulu.

Po jednání v parlamentu se ministr Raab chystá na cestu do zmíněného regionu, ale neupřesnil, do které země a se kterými partnery bude jednat. Poslanci opakovaně ministrovi vytýkali nepřesnost nebo absenci konkrétních údajů a čísel v jeho odpovědích. Podle Raaba například britská vláda neví, kolik přesně britských občanů ještě v Afghánistánu zůstalo, ale jsou jich „nižší stovky“, píše stanice BBC. Ať už je jejich počet jakýkoliv, je to „příliš mnoho“, uvedl ministr.

Britská vláda by v budoucnu ráda měla diplomatické zastoupení v Afghánistánu, ačkoliv to bezpečnostní situace aktuálně nedovoluje, uvedl Raab.

obrázek
Zdroj: ČT24

Raab odmítl uvést celkové údaje o lidech převezených do bezpečí britskou armádou, ale sdělil poslancům několik detailů. Mezi přibližně 15 tisíci evakuovanými bylo 287 novinářů, 65 aktivistů za práva žen a devět soudců, cituje Raaba BBC. Všichni spojenci z Afghánistánu převáželi své diplomaty, většinu míst v letadlech v posledních dnech využili Afghánci, kteří v minulosti spolupracovali se spojenci, a jejich rodinní příslušníci. Po změně režimu v Kábulu jim hrozilo nebezpečí.

Dominic Raab v srpnu čelil vlně kritiky za to, že nezavolal svému afghánskému protějšku Muhammadu Hanífu Atmarovi kvůli evakuaci afghánských spolupracovníků britské armády ještě předtím, než moc v Kábulu převzalo hnutí Taliban. Ministr byl v době těsně před začátkem evakuací na dovolené a jakékoliv pochybení odmítá. Někteří poslanci žádali jeho demisi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda má do USA vrátit omylem deportovaného salvadorského migranta

Nejvyšší soud Spojených států v pátek potvrdil verdikt okresního soudu, který administrativě prezidenta Donalda Trumpa nařizuje vrátit do USA salvadorského imigranta s povolením k pobytu, píší agentury AP a Reuters. Trumpova administrativa v březnu tohoto muže, kterého označila za člena zločinecké organizace, i když nikdy nebyl obžalován ani souzen, poslala do věznice v jeho vlasti omylem.
před 1 hhodinou

Po pádu vrtulníku do řeky v New Yorku zemřelo šest lidí

Do řeky Hudson v centru New Yorku se ve čtvrtek odpoledne místního času (večer SELČ) zřítil vrtulník. Při pádu zahynulo šest lidí, včetně tří dětí, uvedl v pátek podle agentury AP starosta města Eric Adams. Mělo jít o turisty ze Španělska. O život podle policejních zdrojů ABC News přišel také pilot. Okolnosti nehody vyšetřuje Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB).
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
před 2 hhodinami

Volby v Gabonu mají ukončit vládu junty, favoritem je ale její vůdce

V Gabonu se v sobotu uskuteční první volby od puče v srpnu 2023. Vojenská vláda slibuje obrodu demokracie, favoritem je nicméně vůdce junty a dočasný prezident Brice Oligui Nguema. Ten smí kandidovat jen díky změně volebního zákona. Nová ústava navíc ruší funkci premiéra. Podle expertů tak nejspíš bude pokračovat samovláda. Přítomnost francouzských sil v zemi by v případě vítězství Nguemy neměla být v ohrožení.
před 2 hhodinami

Ekvádor vybere prezidenta. Zemi trápí drogové gangy i rekordní počet vražd

Jihoamerický Ekvádor čeká o víkendu rozhodující kolo prezidentských voleb. Klíčovým tématem je přitom bezpečnost. Ze země se v posledních letech stal největší světový vývozce kokainu do Spojených států i do Evropy. Pašerácké sítě často kontrolují násilné albánské mafie. Jen letos v lednu to pro Ekvádor znamenalo rekordních 781 vražd.
před 2 hhodinami

Rusko a USA si vyměnily dva vězně. Budují vzájemnou důvěru, píše WSJ

Spojené státy a Rusko si v Abú Dhabí vyměnily dva vězně. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že je to další známka budování vzájemné důvěry v době, kdy obě jaderné mocnosti jednají o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války, kterou Moskva zahájila svou plošnou invazí před více než třemi lety.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU odloží odvetná cla proti USA o devadesát dní

Evropská unie o devadesát dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna, oznámila ve čtvrtek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU tak reagovala na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu s okamžitou platností snížil většině zemí původně zamýšlená cla na deset procent na dobu devadesát dní.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Americké akcie se po středečním prudkém růstu vrátily k poklesu

Americké akcie se po středečním prudkém posílení vrátily k poklesu. Poté, co Bílý dům ve čtvrtek potvrdil, že celkové clo na dovoz z Číny činí 145 procent, tak akcie ještě více prohloubily ztráty z úvodu obchodování. Technologický index Nasdaq vykázal pokles o 4,31 procenta na 16 387,31 bodu. Širší index S&P 500 odepsal 3,46 procenta na 5268,05 bodu a Dow Jonesův index se snížil o 2,5 procenta na 39 593,66 bodu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...