Čtvrteční útok v Kábulu zabil zřejmě až 170 civilistů. Podle USA se odpálil jeden člověk

Nahrávám video

Evakuace civilistů z Kábulu po čtvrtečním útoku u letiště zrychlila, uvedla agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroj z letiště. Sebevražedný útok si dle některých médií odvolávajících se na afghánské ministerstvo zdravotnictví či další činitele vyžádal životy nejméně 170 afghánských civilistů a třinácti amerických vojáků. Podle USA bombu odpálil jen jeden útočník. Napětí panuje i na hranici Afghánistánu s Pákistánem.

I přes útoky zřejmě sebevražedných atentátníků americký prezident Joe Biden slíbil, že evakuační lety budou pokračovat, a také přislíbil potrestat pachatele. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Zpravodaj ČT ve Washingtonu David Miřejovský je přesvědčen, že USA si nyní nemohou dovolit nechat útok bez odpovědi. V Pentagonu se podle něj už zřejmě plánuje nějaký vojenský zásah proti IS.

„Otázka je, jestli bude následovat skutek. Jestli se povede chytit, potrestat a provést odplatu. Zatím to vypadá, že to je jen projev. Nevím, co by se muselo stát, aby se to povedlo,“ zapochyboval v 90' ČT24 bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. Je přesvědčen, že sebevědomí teroristů po stažení USA stouplo.

Nahrávám video

Některá média aktualizovala bilanci obětí: teroristický čin si vyžádal životy nejméně 170 afghánských civilistů, dle BBC si výbuchy vyžádaly také nejméně 150 zraněných. Mezi oběťmi jsou dvaBritové, sdělilo tamní ministerstvo zahraničí. Pentagon uvedl, že útočník byl jen jeden.

Taliban původně informoval, že nejméně osmadvacet ze zabitých Afghánců byli jeho příslušníci. Mluvčí hnutí to ale později popřel a tvrdí, že nezemřeli žádní Talibanci. „K incidentu došlo v oblasti, kterou mají pod kontrolou americké síly,“ nechal se slyšet Zabiulláh Mudžáhid.

Evakuační úsilí

„Nenecháme se odradit teroristy. Dostaneme všechny Američany ven,“ prohlásil Biden. „Dokončíme misi a po stažení vojáků budeme pokračovat v určování prostředků, za jejichž pomoci dokážeme najít jakéhokoli Američana, který se chce dostat z Afghánistánu. Najdeme je a dostaneme je ven,“ dodal.

Z Kábulu, který v polovině srpna padl do rukou hnutí Taliban, se podařilo evakuovat více než sto tisíc lidí. Mnoho dalších Afghánců si pospíšilo na letiště, aby stihlo evakuaci před koncem srpna, kdy americké jednotky mají zemi opustit, připomněla stanice BBC na svém webu.

Pentagon v pátek oznámil, že ve čtvrtek bylo z Afghánistánu dopraveno do bezpečí asi dvanáct a půl tisíce lidí na palubě 89 letadel. Celkem to činí už 111 tisíc evakuovaných. Na letišti v pátek odpoledne čekalo na 5400 lidí.

Všechny se odvézt nepodaří

Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová upozornila, že před stažením amerických sil na konci srpna nebude možné evakuovat každého Afghánce, který si přeje odjet ze země. Řekla také, že neexistuje žádný konečný termín ohledně závazku evakuovat všechny Američany přející si odjet, a to i po stažení vojsk.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) v pátek potvrdil, že Česko již evakuovalo všechny tamní tlumočníky a spolupracovníky, které vybraly armáda a diplomacie. Spolek Vlčí máky však tvrdí, že v Afghánistánu zůstává několik lidí s vazbami na Česko. Magda Faltová ze Sdružení pro integraci a migraci to potvrdila s tím, že jsou v kontaktu se dvěma Afghánci, kteří mají český trvalý pobyt a snaží se do Česka dostat. Ještě je tam podle ní několik tlumočníků. Komunikace je však vzhledem k situaci složitá.

Ministr vyjádření spolku kritizoval: „Bohužel realita je taková, že nemůžeme pomoci všem, kteří se chtějí dostat do ČR, ani by to nebylo správné. My máme pomáhat těm, kteří byli vyhodnoceni armádou nebo MZV, že by měli být evakuováni.“

Hrozba dalších útoků v okolí kábulského letiště bude narůstat s tím, jak se bude blížit odchod západních vojáků ze země, upozornil britský ministr obrany Ben Wallace. Londýn podle něj vstoupil do finální fáze své evakuační operace – Britové už nebudou instruovat další lidi, aby přišli na letiště k odletu. „Je nám velice líto, že nebylo možné evakuovat během tohoto procesu všechny,“ poznamenal Wallace.

Podle britské diplomacie se podařilo zachránit tři afghánské rodiny, jejichž kontaktní údaje se z velvyslanectví v Kábulu dostaly do rukou Talibanu. Nyní se Britové snaží odvézt ty, kteří už jsou na letišti.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune prohlásil, že Paříž by mohla pokračovat v evakuacích z Kábulu i po pátečním večeru, který si původně stanovila jako mezní hranici. „Musíme zůstat opatrní. Teroristický útok nesmí tuto operaci zastavit. Budeme pokračovat do poslední možné vteřiny,“ řekl Beaune. Ministr přesto připustil, že se ze země nepodaří přesunout do bezpečí všechny afghánské spolupracovníky spojenců.

Některé země už evakuační lety úplně ukončily – ve čtvrtek mezi nimi bylo mimo jiné Německo, Nizozemsko, Kanada, Belgie, Dánsko a Polsko. Konec repatriačních letů v pátek oznámily také Španělsko, Itálie, Norsko a Austrálie. Madrid dopravil do bezpečí téměř dva tisíce lidí, Řím téměř pět tisíc afghánských spolupracovníků a jejich rodin a Canberra přes čtyři tisíce osob.

V zemi je stále kolem patnácti set amerických občanů, na čtyři stovky Britů či kolem tří set Němců, píše BBC. Nevládní organizace na pomoc afghánským spolupracovníkům německé armády agentuře Reuters sdělila, že Německo po skončení letů zanechává v zemi na pět tisíc spolupracujících Afghánců.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek avizoval, že Ankara zahájila počáteční rozhovory s Talibanem o žádosti hnutí, aby Turecko pomohlo s provozem kábulského letiště po stažení Američanů. Turecko se dle Erdogana ještě nerozhodlo.

Konflikt mezi islamisty

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Petra Boháčka se islamisté čtvrtečním útokem snažili zpomalit stahování, vytvořit chaos, a ztížit tak situaci pro Spojené státy. Zároveň připomíná, že IS dlouhodobě soupeří s Talibanem, který se po ovládnutí Afghánistánu stává hlavním nepřítelem.

„Chaos kolem kábulského letiště, kdy USA závisí při zabezpečení vnějšího perimetru letiště na Talibanu, vyzýval k tomu, aby se něco takového stalo,“ domnívá se analytik.

Nahrávám video

Podle ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Ondřeje Ditrycha lze čekat, že podobné útoky budou bojovníci takzvaného Islámského státu provádět i nadále. IS totiž vnímá Taliban jako nacionalisty, kteří se soustředí na územní cíle, nikoliv na mezinárodní agendu islamismu. Teroristům z IS se navíc nezamlouvá, že Taliban vyjednává s USA.

Právě Spojené státy a Taliban by mohl částečně spojit společný nepřítel. „Vidíme určitou míru pragmatismu, která se může přelít do budoucích aktivit proti Islámskému státu,“ uvažuje Ditrych. Nešlo by podle něj o větší intervence, ale spíš o cílené a chirurgicky přesné útoky.

Novinářka Petra Procházková v 90' ČT24 předpověděla, že Afghánistán čekají konflikty mezi různými skupinami i silami v rámci Talibanu. „Ovládat celou zemi z Kábulu není možné,“ podotkla s odkazem na pestrou strukturu tamní společnosti.

Etnické složení Afghánistánu
Zdroj: gulf2000.columbia.edu

S tím souhlasí arabista Petr Pelikán ze Západočeské univerzity v Plzni. „Odešly západní okupační jednotky a ti, kteří tam zůstávají, si mezi sebou budou muset nějak rozdělit moc.“ Podle něj má zatím Taliban navrch a svou moc upevní, má k tomu více sil než vláda podporovaná Západem.

Na hranici

Napětí panuje také na hranici s Pákistánem. Při střelbě u hraničního přechodu Torcham zemřeli nejméně tři lidé, napsala agentura DPA, podle níž stříleli příslušníci pákistánské pohraniční stráže na skupinu Afghánců, kteří se násilím pokoušeli projít. Davy lidí se dál tísní i u hraničního přechodu Spínbuldak na jihu Afghánistánu, který je podle listu The Guardian dál otevřený a kudy do Pákistánu denně proudí desetitisíce lidí.

Přechod Torcham, kterým vede důležitá silnice z Kábulu do pákistánského Péšávaru, je pro Afghánce uzavřený. Pákistánští pohraničníci do země pouštějí jen lidi s pákistánským pasem, přesto u hranic na afghánské straně čekají tisíce lidí a někteří využívají služeb převaděčů, aby hranice překročili nelegálně.

Afghánistán v regionálním kontextu
Zdroj: ČT24

Benevolentnější jsou podle serveru BBC pohraničníci na přechodu, který spojuje afghánské město Spínbuldak a pákistánský Čaman. Satelitní snímky ze čtvrtka ukázaly, že se na afghánské straně hranice shromáždily zřejmě až tisíce lidí.

„Počty Afghánců a uprchlíků, kteří míří do Pákistánu ze všech afghánských provincií, jsou v posledních dvou dnech nebývalé. Dnes (v pátek – pozn. red.) se do Čamanu dostalo ještě mnohem více lidí než včera,“ citoval list The Guardian místního činitele. Podle něj za den přes hraniční přechod projde asi 20 tisíc lidí.

Vysoký představitel Talibanu Šer Muhammad Stanikzáí řekl, že hnutí se nechystá cestování nijak omezovat a lidé s platnými doklady budou mít cestu volnou.

Pákistán za posledních 40 let přijal miliony uprchlíků z Afghánistánu. Aktuálně pobývá v Pákistánu, který má 220 milionů obyvatel, asi 1,4 milionu Afghánců, kteří mají status uprchlíka. Dalších zhruba 600 tisíc Afghánců v Pákistánu žije bez oficiálních dokumentů povolujících pobyt, uvedla DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 2 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 4 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 5 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 6 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 12 hhodinami
Načítání...