Islamisté z hnutí Taliban v srpnu ovládli Afghánistán, a do Česka tak bylo v rámci záchranné akce dopraveno více než sto lidí. O jejich integraci do české společnosti vyprávěl v pořadu Události, komentáře vedoucí oddělení Státního integračního programu Radim Prahl.
Dvě třetiny zachráněných Afghánců chtějí v Česku zůstat, říká vedoucí integračního programu
Všech 118 Afghánců, kterým po srpnové evakuaci z Kábulu Česko přidělilo azyl, vstoupilo do státního integračního programu. Někteří z těchto lidí pracovali pro ambasádu, tlumočili pro NATO či pro českou armádu.
Základem jejich integrace je rychlé nastartování výuky češtiny, vysvětlil Prahl. A to se docela dost dobře daří, protože už ve fázi, kdy byli v pobytových střediscích, chodili na kurzy češtiny. U dětí je to jako u všech uprchlíků velice rychlý proces, Prahl tedy věří, že nebude trvat dlouho a budou v češtině jako „ryby ve vodě“.
Pro dospělé je to o to důležitější, protože je na to navázaná příležitost se někde zaměstnat, trvale se uchytit a osamostatnit se. Program zaznamenává velkou vlnu solidarity ze strany soukromých osob i ze strany řady měst, které nabídly pro tuto skupinu byty.
Někteří již odešli
Pro hodně lidí z Blízkého východu je „zaslíbenou zemí“ v Evropě Německo. Necelá třetina ze zmíněných rodin buďto vážně zvažuje, anebo už realizovala svůj odchod někam na Západ. Nicméně více než dvě třetiny chtějí spojit svoji budoucnost s Českou republikou, což Prahla těší.
Uvažovat nad tím, zda se někdy vrátí do Afghánistánu, je vzhledem k tomu, jak radikální a dramatická změna tam nastala, předčasné. V minulosti se to nicméně stávalo, v roce 2020 se asi 850 tisíc Afghánců vrátilo zpátky do vlasti.