Ministerstvo zahraničí chce poslat 45 milionů korun na humanitární pomoc v Afghánistánu

Česká republika by měla poskytnout 45 milionů korun na humanitární pomoc a na dary pro mezinárodní organizace působící v Afghánistánu. Ministerstvo zahraničí na to navrhuje přesunout 40 milionů, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. Dalších pět milionů resort poskytne ze svého rozpočtu. Materiál má ještě projednat kabinet.

Česko pomoc poskytovalo už v letech 2018 až 2020. Polovina ze 40 milionů pro letošní rok byla určena pro Afghánský rekonstrukční svěřenecký fond, který je pod přímým dohledem Světové banky. Peníze měly jít na zemědělství, rozvoj venkova a vzdělávání.

Druhá polovina měla sloužit na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil. Část zdrojů měla jít i na pokrytí bezpečnosti v Kábulu, což souviselo i s bezpečností diplomatických misí včetně českého velvyslanectví. Ambasáda je aktuálně dočasně uzavřena.

„Peníze, které byly původně určeny pro afghánské ozbrojené složky, jsme z pochopitelných důvodů neodeslali, a nyní ministerstvo zahraničí navrhuje vládě, aby odešlo 45 milionů výhradně na humanitární pomoc. Je to logické rozhodnutí a momentálně nejbezpečnější způsob pomoci Afgháncům, aniž bychom riskovali, že peníze zneužije Taliban,“ sdělil ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).

Vzhledem k napjaté situaci v Afghánistánu a potřebě humanitární odezvy chce ministerstvo peníze přesunout a navýšit o dalších pět milionů. „Ostatně podobně postupují také další členské státy Evropské unie i Velká Británie, které navyšují výdaje na humanitární pomoc,“ dodal Kulhánek. S tím, že to považuje za efektivní cestu mimo jiné v boji proti nelegální migraci. 

Z Afghánistánu se letos po téměř dvaceti letech stáhla spojenecká vojska. Většinu země následně ovládlo islamistické hnutí Taliban. Řada západních zemí, včetně České republiky, tam následně zavřela své ambasády. Prezident Ghaní uprchl do zahraničí.

Talibové zastřelili bratra bývalého afghánského viceprezidenta

V druhé polovině srpna bylo oznámeno, že bývalý viceprezident Amrulláh Sálih, někdejší šéf afghánských zpravodajských služeb a zapřisáhlý nepřítel radikálních islamistů, se stáhl do posledního regionu, který v té době talibové neměli v rukou – do údolí Pandžšír. Tam byly shromážděny zbytky afghánských vládních jednotek a různých protitalibanských milicí. Následně 6. září Taliban oznámil, že provincii dobyl. 

Právě v provincii Pandžšír zastřelili v sobotu talibové Sálihova bratra – Ruhulláha Azízího, a to společně s jeho řidičem. S odvoláním na Sálihova synovce o tom informovala agentura AP. Zavražděný Azízí patřil k odpůrcům Talibanu, kteří proti radikálnímu islamistickému hnutí aktivně bojovali.

Bojovníci Talibanu Azízího s řidičem zastavili na kontrolním stanovišti a zastřelili. Podle Sálihova synovce nejsou k dispozici žádné další informace ani není jasné, kam Azízí směřoval. V oblasti nefungují telefony.

K odbojářům v Pandžšíru se připojily stovky bývalých afghánských vládních vojáků a členů speciálních sil i bývalý viceprezident Amrulláh Sálih, který se v Pandžšíru narodil. Podle pondělního prohlášení mluvčího Talibanu Sálih uprchl do Tádžikistánu poté, co odbojnou provincii Pandžšír jako poslední v Afghánistánu dobyl Taliban.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 25 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 9 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 10 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 12 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.