Česká republika by měla poskytnout 45 milionů korun na humanitární pomoc a na dary pro mezinárodní organizace působící v Afghánistánu. Ministerstvo zahraničí na to navrhuje přesunout 40 milionů, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. Dalších pět milionů resort poskytne ze svého rozpočtu. Materiál má ještě projednat kabinet.
Ministerstvo zahraničí chce poslat 45 milionů korun na humanitární pomoc v Afghánistánu
Česko pomoc poskytovalo už v letech 2018 až 2020. Polovina ze 40 milionů pro letošní rok byla určena pro Afghánský rekonstrukční svěřenecký fond, který je pod přímým dohledem Světové banky. Peníze měly jít na zemědělství, rozvoj venkova a vzdělávání.
Druhá polovina měla sloužit na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil. Část zdrojů měla jít i na pokrytí bezpečnosti v Kábulu, což souviselo i s bezpečností diplomatických misí včetně českého velvyslanectví. Ambasáda je aktuálně dočasně uzavřena.
„Peníze, které byly původně určeny pro afghánské ozbrojené složky, jsme z pochopitelných důvodů neodeslali, a nyní ministerstvo zahraničí navrhuje vládě, aby odešlo 45 milionů výhradně na humanitární pomoc. Je to logické rozhodnutí a momentálně nejbezpečnější způsob pomoci Afgháncům, aniž bychom riskovali, že peníze zneužije Taliban,“ sdělil ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).
Vzhledem k napjaté situaci v Afghánistánu a potřebě humanitární odezvy chce ministerstvo peníze přesunout a navýšit o dalších pět milionů. „Ostatně podobně postupují také další členské státy Evropské unie i Velká Británie, které navyšují výdaje na humanitární pomoc,“ dodal Kulhánek. S tím, že to považuje za efektivní cestu mimo jiné v boji proti nelegální migraci.
Z Afghánistánu se letos po téměř dvaceti letech stáhla spojenecká vojska. Většinu země následně ovládlo islamistické hnutí Taliban. Řada západních zemí, včetně České republiky, tam následně zavřela své ambasády. Prezident Ghaní uprchl do zahraničí.
Talibové zastřelili bratra bývalého afghánského viceprezidenta
V druhé polovině srpna bylo oznámeno, že bývalý viceprezident Amrulláh Sálih, někdejší šéf afghánských zpravodajských služeb a zapřisáhlý nepřítel radikálních islamistů, se stáhl do posledního regionu, který v té době talibové neměli v rukou – do údolí Pandžšír. Tam byly shromážděny zbytky afghánských vládních jednotek a různých protitalibanských milicí. Následně 6. září Taliban oznámil, že provincii dobyl.
Právě v provincii Pandžšír zastřelili v sobotu talibové Sálihova bratra – Ruhulláha Azízího, a to společně s jeho řidičem. S odvoláním na Sálihova synovce o tom informovala agentura AP. Zavražděný Azízí patřil k odpůrcům Talibanu, kteří proti radikálnímu islamistickému hnutí aktivně bojovali.
Bojovníci Talibanu Azízího s řidičem zastavili na kontrolním stanovišti a zastřelili. Podle Sálihova synovce nejsou k dispozici žádné další informace ani není jasné, kam Azízí směřoval. V oblasti nefungují telefony.
K odbojářům v Pandžšíru se připojily stovky bývalých afghánských vládních vojáků a členů speciálních sil i bývalý viceprezident Amrulláh Sálih, který se v Pandžšíru narodil. Podle pondělního prohlášení mluvčího Talibanu Sálih uprchl do Tádžikistánu poté, co odbojnou provincii Pandžšír jako poslední v Afghánistánu dobyl Taliban.
