Vláda islamistického hnutí Taliban zveřejnila vyhlášku, podle níž ženy v Afghánistánu nemají být považovány za majetek a musí souhlasit se sňatkem. Dekret nicméně pomíjí přístup žen a dívek ke vzdělání nebo možnost pracovat mimo domov, poznamenala agentura Reuters. Některé přední Afghánky krok přivítaly, i ony však upozornily na nezodpovězené otázky. Taliban je od léta, kdy se dostal opět k moci, kvůli nedodržování ženských práv pod tlakem mezinárodního společenství.
Ženy nejsou majetek. Taliban v nové vyhlášce otočil, mnoho práv přesto pomíjí
„Žena není majetek, ale ušlechtilá a svobodná lidská bytost; nikdo ji nemůže nikomu dát výměnou za smír… nebo k ukončení nepřátelství,“ konstatuje zveřejněný dekret.
Vyhláška rovněž upravuje pravidla pro manželství či majetek žen – ty by nikdo neměl nutit do sňatků a vdovy by měly mít podíl z majetku zesnulého manžela. V Afghánistánu jsou ženy poměrně často využívány jako odškodné například v rodinných přích, podotkla agentura DPA.
Dekret zároveň vyzval příslušná ministerstva a soudy, aby zajistily zveřejnění vyhlášky a dodržování zmíněných práv. Postoje ve vyhlášce nejsou podle DPA v Afghánistánu zcela nové a jsou také v souladu s pravidly islámu, stejná práva ženám zaručovaly předchozí zákony v zemi. Avšak ani před letošním návratem Talibanu k moci nebyly plně dodržovány.
Dcery na prodej
Potvrzuje to i příběh devítileté Parwány, kterou otec v říjnu prodal do manželství pětapadesátiletému muži. „Kdybych neměl dcery na prodej, co bych asi tak dělal,“ ptá se otec Parwány a dalších pěti dívek. Předání dívky natočil štáb CNN. Výjev, při kterém dívka pláče a snaží se na dvoře marně zarýt nohy do prachu, aby ji kupec nemohl odvléct, vyvolal rozhořčení mezinárodních humanitárních organizací. Pod nátlakem se nakonec po dvou týdnech Parwána vrátila domů a její otec se veřejně omluvil.
Aktivistky bojující za ženská práva to ale považují za zcela výjimečné. Důkazem je i Parwánina matka, kterou rodiče prodali do manželství, když jí bylo třináct. Dnes - v sedmadvaceti letech - má sedm dětí. Díky zveřejnění příběhu její dcery se ale i s ostatními potomky dostala do bezpečí.
Někteří krok vítají, jiní se bojí
Nařízení zároveň nezmiňuje možnost žen pracovat a studovat, upozorňuje Reuters. Během své předchozí vlády v letech 1996 až 2001 Taliban ženám zapověděl práci a dívkám návštěvu škol. Ven mohly jen v burkách a v doprovodu mužského příbuzného. Za porušení pravidel jim hrozily přísné tresty. Běžné byly popravy a bičování. Nyní Taliban tvrdí, že se změnil. Střední školy pro dívky v některých provinciích mohly otevřít, podotkl Reuters. Řada žen a ochránců lidských práv však zůstává skeptických.
Někteří však krok Talibanu vítají. „Tohle je velké, je to obrovské… Pokud to bude provedeno tak, jak má, je to poprvé, co přišli s takovým dekretem,“ reagovala na konferenci Next pořádané agenturou Reuters Mahbúba Serádžová, ředitelka afghánského střediska pro rozvoj žen. Nyní je podle ní zapotřebí dohlédnout na to, aby se nová pravidla dodržovala. Hnutí zároveň vyzvala, aby stejným způsobem vyjasnil situaci žen v přístupu ke vzdělání a možnosti pracovat.
Někdejší velvyslankyně Afghánistánu v USA Roja Rahmáníová zprávu rovněž přivítala a dodala, že se zřejmě zčásti jedná o snahu uklidnit obavy světa o osud žen v Afghánistánu, zatímco se Taliban snaží o uvolnění mezinárodních finančních prostředků. Klíčové podle ní budou detaily jako třeba to, kdo zajistí, aby si souhlas dívek se sňatkem nevynucovaly rodiny.
Zakladatel Afghánského národního institutu hudby Ahmad Sarmast ovšem upozorňuje, že radikální hnutí zatím nejeví přílišné známky proměny, pokud jde o umění a svobodu projevu. Taliban už uzavřel jeho institut i další hudební nebo umělecké školy.
Mezinárodní společenství po nástupu hnutí zmrazilo miliardy dolarů ve fondech nebo na rozvojovou pomoc, přičemž případnou budoucí spolupráci s Kábulem podmiňuje dodržováním práv žen. Zemi hrozí hospodářský kolaps a milionům obyčejných Afghánců hlad. Podle OSN je země kvůli nedostatku potravin na pokraji katastrofy.