Taliban odpojil Afghánistán od internetu. Brání tím „šíření neřesti“

Afghánistán je druhým dnem bez internetu a mobilních služeb poté, co úřady vládnoucího islamistického hnutí Taliban záměrně přerušily optickou síť. Úřady začaly odpojovat vysokorychlostní připojení k internetu v některých provinciích již začátkem měsíce, a to na základě příkazu vůdce hnutí Hajbatulláha Achúndzády. Krok má podle Talibanu zabránit šíření neřesti, napsala agentura AFP.

Talibanský vůdce Achúndzáda podle AFP údajně ignoroval varování některých úředníků ohledně negativního dopadu na ekonomiku a odpojení od světové sítě stejně prosadil.

„Neexistuje žádný jiný způsob či systém komunikace,“ uvedl nejmenovaný úředník, podle kterého bude mít rozhodnutí dopad na bankovní sektor, celní správu a „všechno po celé zemi“. Podle BBC bylo na kábulském mezinárodním letišti zrušeno nejméně osm odletů či příletů.

V pondělí afghánské úřady postupně oslabovaly po celé zemi mobilní signál a připojení k internetu, až se posléze síťová konektivita propadla na pouhé jedno procento běžné úrovně, napsala AFP s odvoláním na údaje skupiny pro monitoring internetu NetBlocks. Podle AFP je to poprvé od návratu Talibanu k moci v roce 2021, co bylo v zemi telekomunikační spojení přerušeno.

„Veškerý náš obchod závisí na mobilních telefonech. Dodávky zboží se provádějí přes ně. Je to jako den volna, všichni jsou doma. Trh nefunguje,“ prohlásil kábulský obchodník Nadžíbulláh.

Návrat k rádiu

Diplomatické zdroje agentuře AFP potvrdily, že mobilní sítě jsou z velké části odpojeny. OSN informovala, že se v zemi musela vrátit k radiokomunikaci a omezenému satelitnímu připojení. AFP ztratila spojení se svou kanceláří v Kábulu v pondělí v 17:45 místního času (15:15 středoevropského času).

Ještě loni talibanská vláda považovala optickou síť o rozsahu 9350 kilometrů, kterou vystavěly předchozí Západem podporované vlády, za prioritu, která zemi pomůže přiblížit se světu a vymanit se z chudoby, připomněla AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 37 mminutami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých, nejméně 4300 lidí utrpělo zranění, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 6 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 8 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...