Migrant strana 2 z 3

V USA končí ve čtvrtek stav zdravotnické krize, takzvané nařízení 42 (Title 42), které americká vláda vyhlásila na začátku pandemie covidu-19. Vláda mimo jiné přestane vyžadovat očkování na tuto nemoc po zahraničních návštěvnících. Současně končí také série protiimigračních opatření na americko-mexické hranici, která umožňovala bezodkladnou deportaci migrantů bez víz, a to i potenciálních žadatelů o azyl.

Česká policie obvinila 22 lidí kvůli nelegálnímu převozu migrantů. Šest z nich poslal teplický okresní soud do vazby, jeden další už je z dřívějška za mřížemi za související trestnou činnost. Informoval o tom mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Za organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice hrozí všem obviněným od dvou do osmi let vězení.

Americké úřady v novém roce zaznamenaly prudký pokles ilegálních přechodů hranice s Mexikem. Zatímco v prosinci jich bylo přes čtvrt milionu, v lednu počet klesl na 150 tisíc. Přičítá se to tvrdšímu postoji administrativy amerického prezidenta Joea Bidena vůči migrantům z Venezuely, Haiti, Nikaraguy a Kuby. Přesto zejména New York, o který je mezi migranty velký zájem, dál hlásí velké problémy s jejich ubytováním.

V noci na 5. února skončí stálé hraniční kontroly na česko-slovenských hranicích. Česko je kvůli migraci zavedlo koncem loňského září. V prostoru na silnicích i na zelené hranici zůstanou na hlídkách policisté, řekl po středečním jednání vlády vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Doplnil, že vláda je připravena operativně rozhodnutí měnit. Vyčerpala čtyři měsíce z půlroční lhůty, po kterou mohou země Schengenského prostoru rozhodnout o dočasných hraničních kontrolách.

Rakousko od čtvrtka, stejně jako Česká republika, zahájí kontroly na hranicích se Slovenskem. Informoval o tom ve středu mluvčí rakouského ministerstva vnitra. Podle Vídně jde o reakci na rozhodnutí Česka, které dočasné kontroly na hranicích se Slovenskem kvůli nelegální migraci ohlásilo v pondělí.

Na pět a půl roku do vězení poslal soud v Německu armádního důstojníka, který se několik měsíců vydával za syrského uprchlíka a v tomto krytí z krajně pravicového přesvědčení plánoval vraždu vrcholného německého politika. Verdikt, proti kterému je možné se odvolat, skončil po více než ročním procesu.

Válku na Ukrajině označují čeští novináři ve více než polovině zpráv nestranně. Ve čtyřiceti procentech případů použili výrazy identifikující Rusko jako útočníka, naopak jen minimálně dělají viníka z Ukrajiny. Vyplývá to z exkluzivní analýzy agentury Newton Media pro pořad Newsroom ČT24. Podle analytiků média využila k pojmenování války až patnáct různých názvů.

Do Německa se letos dostalo zhruba jedenáct tisíc migrantů, kteří zvolili cestu přes Bělorusko. Jedním z nich je i Iráčan Hajdár al-Mardžán, který ve Spolkové republice pobývá od konce října. V zemi požádal o azyl a sní o kariéře fotografa. K Braniborské bráně v Berlíně pro něj ale vedla dlouhá cesta.

Jihomoravští celníci v pátek ráno zadrželi na dálnici D2 poblíž Lanžhota na Břeclavsku čtyři běžence, pravděpodobně jde o Afghánce. Cestovali v nákladním prostoru bulharského kamionu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí celníků Lada Temňáková. Další Afghánce a jednoho Maročana zadrželi také ústečtí policisté. Přes Česko se chtěli dostat do Německa a Francie. Všichni skončili v záchytném zařízení pro cizince.

Německo bude od příštího roku opět moci deportovat Syřany do jejich vlasti. Shodl se na tom ministr vnitra s kolegy ze spolkových zemí. S odvoláním na zdroje ze schůzky o tom informovala agentura DPA. Zákaz platil od roku 2012 vzhledem k válce a porušování lidských práv režimem Bašára Asada i povstalci kontrolujícími část území.

Francouzský soud ve středu zbavil obvinění muže, který před třemi lety dostal trest za pomáhání migrantům při přechodu francouzsko-italské hranice. Farmář a aktivista Cédric Herrou se kvůli trestnímu stíhání a soudům stal ve Francii symbolickou postavou v debatě o migraci.

Napětí na turecko-řecké hranici opadá. Po Aténách ji znovu uzavřela i Ankara, která se před měsícem snažila otevřít migrantům cestu do Evropy. Poslední běženci se nyní vracejí do tureckého vnitrozemí. Kromě ojedinělých incidentů se slzným plynem nedochází k novým střetům. Jako falešné se ukázaly taky zprávy o tureckých armádních odstřelovačích a mrtvých řeckých pohraničnících.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nařídil pobřežní stráži bránit migrantům v přeplouvání Egejského moře. Tamní úřady o tom informovaly na sociálních sítích s tím, že přeplouvání moře je příliš nebezpečné. Desítky tisíc migrantů se od minulého týdne snaží dostat do Evropské unie přes pozemní turecko-řeckou hranici. Na té se v sobotu opět zvýšilo napětí, když řecká policie proti migrantům nasadila i slzný plyn.

Na řecko-turecké hranici, kde se hromadí tisíce běženců, opět létají slzné granáty. Podle řecké televize Skai mířily z turecké strany na řecké policisty, píše agentura DPA. Podle zpravodaje serveru Greek Reporter šlo zřejmě o útok turecké policie, k jehož koordinaci byly využity drony. Turci navíc údajně rozdávali migrantům nůžky na prostříhání děr v plotu. Ankara odmítá, že by běžencům pomáhala. Slzný plyn prý používá jen v reakci na stejný postup Řeků.

Italský exministr vnitra Matteo Salvini může být souzen za to, že loni v červenci nechal na moři blokovat záchrannou loď Gregoretti s migranty na palubě a bránil jejich vylodění. O rozhodnutí italských senátorů informovala agentura Reuters. Oficiálně má být výsledek hlasování senátu zveřejněn vpodvečer. Salvinimu hrozí až 15 let vězení a zákaz politické činnosti.

V Dillí, Bombaji, Haidarábádu, Kalkatě a dalších velkých indických městech protestovaly tisíce lidí proti kontroverznímu novému zákonu o občanství. Umožní získat indické občanství nemuslimským obyvatelům, kteří do země přišli nelegálně z Pákistánu, Bangladéše a z Afghánistánu. Podle kritiků je zákon z náboženského hlediska diskriminační a ohrožuje sekulární charakter státu. Nepokoje si vyžádaly od čtvrtka šest mrtvých. Premiér Naréndra Módí vyzval občany ke klidu.

Německo navrhlo členským zemím Evropské unie nový systém přebírání běženců. Podle něj by unijní agentura po prvotní kontrole na vnější hranici EU rozhodla, který stát vyřídí danou azylovou žádost. Státy Visegrádské skupiny (V4), které dosavadní uprchlické kvóty odmítaly, se však podle diplomatů stavějí stejně i k novému nápadu Berlína. O návrhu by měli unijní ministři vnitra jednat už příští týden.

Řidič kamionu, ve kterém se našlo 39 těl migrantů, se přiznal k účasti na pašování lidí. Informovala o tom agentura Reuters. Na jeho možnou spoluodpovědnost za zabití Vietnamců se zatím soud muže neptal. Kamion se našel koncem října v britském Essexu, obviněný řidič pochází ze Severního Irska.

Irská policie v pátek zadržela třiadvacetiletého muže podezřelého z podílu na smrti 39 migrantů, jejichž těla se našla minulý týden v kamionu na jihovýchodě Anglie. Britská policie už zahájila řízení ve snaze o jeho vydání. Dva muže zadržela také policie ve Vietnamu. Totožnost mrtvých z kamionu policie stále nezveřejnila. Domnívá se ale, že jde o Vietnamce.

Česko podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) nepodpoří návrh na dobrovolné přebírání migrantů. Přišly s ním čtyři země Evropské unie ve snaze odlehčit Itálii a Maltě a pomoci běžencům zachráněným ve Středozemním moři. Návrh, který ostatní země vyzývá k dočasné solidaritě, je podle Hamáčka pozvánkou pro migranty a cestou k novým povinným kvótám. Nový mechanismus zatím odmítá většina států EU.

Loď Ocean Viking, která uvázla čtrnáct dnů na moři se stovkami zachráněných afrických běženců, zakotví na Maltě, oznámil tamní premiér Joseph Muscat. Běžence však převezmou jiné státy – Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Portugalsko a Rumunsko. Loď provozují organizace Lékaři bez hranic a SOS Méditerranée. Humanitární pracovníci apelují na vlády evropských zemí, aby vytvořily mechanismus pro vyloďování zachráněných migrantů.

Italská prokuratura nařídila zabavit loď španělské nevládní organizace Proactiva Open Arms a okamžitě vylodit migranty. Píše to italská agentura ANSA. Situace na lodi, která skoro před třemi týdny zachránila běžence u Libye, se v úterý zhoršila. Italská pobřežní stráž odvezla na pevninu devět lidí, kteří potřebovali lékařské ošetření. Dalších 15 osob skočilo do moře. Madrid vyslal k Lampeduse armádní plavidlo, které by mělo zbylé migranty eskortovat na Mallorku.

Německá kapitánka lodi Sea-Watch 3 Carola Racketeová vyzvala, aby Evropa přijala zhruba půl milionu běženců, kteří přežívají v Libyi v těžkých podmínkách. V rozhovoru pro německý bulvární list Bild zdůraznila, že Evropa má vůči Africe kvůli koloniální minulosti historickou zodpovědnost. Do budoucna by přijímala i klimatické uprchlíky. Vyšetřovaná kapitánka se kvůli výhrůžkám na sociálních sítích skrývá v Alpách. Ve čtvrtek by se měla vrátit na Sicílii k výslechu poté, co navzdory zákazu vplula s migranty do italských vod.

Litoměřický okresní soud poslal do vazby 29letého muže obviněného ze znásilnění nezletilé dívky. Abdallah Ibrahim Diallo původem z Afriky neúspěšně žádal o azyl v Německu. Policisté ho zadrželi krátce po činu, který se stal v úterý kolem poledne. Policie také prověřuje komentáře facebookové stránce předsedy SPD Tomia Okamury, kde diskutující napadají redaktorku Českého rozhlasu, kterou politik kritizoval.