Namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou pokračovat i po 13. říjnu. Vláda původní desetidenní opatření prodloužila o dvacet dní do 2. listopadu, řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Vláda rovněž schválila prodloužení mandátu na výcvik ukrajinských vojáků na území Česka do konce roku 2024, vznik Registru pro digitální plné moci a některé další normy.
Vláda prodloužila kontroly na hranicích se Slovenskem. Jednala i o výcviku Ukrajinců či digitální plné moci
Kontroly se na česko-slovenské hranici opakují po roce, loni je kvůli přílivu migrantů Česka zřídila koncem září a trvaly do začátku února. Podle Rakušana české rozhodnutí opětovně navazuje na kroky okolních států.
„Aby Česká republika nevytvořila pobídku pro migrační proudy, rozhodla o prodloužení ochrany hranice o dalších dvacet dnů do 2. listopadu,“ řekl Rakušan.
Náklady na kontroly od minulého týdne do 2. listopadu budou podle ministra vnitra činit 53,4 milionu korun. Od minulé středy do pondělí policie zkontrolovala 43 749 osob a při nelegální migraci odhalila 283 lidí, řekl Rakušan.
Události: Kontroly na hranicích (zdroj: ČT24)
Policisté zadrželi dvanáct převaděčů
Vstup na české území odepřeli policisté 234 osobám, ve 27 případech využilo Česko readmisní opatření vůči Slovensku. Policisté také zadrželi dvanáct převaděčů, kterým sdělili obvinění z trestného činu, doplnil ministr.
Policie minulý týden oznámila, že na kontroly nasadí v úvodní fázi zhruba 130 policistů především z příhraničí a pomáhat jim budou příslušníci cizinecké policie a z dalších krajů. Soustředí se na vozidla vytipovaná podle zkušeností policistů s odhalováním převaděčů. Policie může zkontrolovat kohokoli, ministerstvo vnitra proto doporučuje, aby lidé poblíž státní hranice u sebe měli občanský průkaz nebo pas.
Česko, Polsko a Rakousko zavedly kontroly na slovenské hranici od minulé středy. Cílem je omezit počet migrantů, kteří se nelegálně dostávají na jejich území, odkud chtějí většinou zamířit dál na západ. Dosluhující slovenská vláda následně zavedla kontroly na hranicích s Maďarskem, které v úterý prodloužila do 3. listopadu.
Zrušení podpory pro teplárny
Vláda také rozhodla o zrušení loni schválené podpory tepláren ve výši 17 miliard korun. Peníze měly teplárenské společnosti následně promítnout do snížení cen tepelné energie pro zákazníky. Důvodem pro zrušení podpory je podle vládního materiálu „nedostatek finančních prostředků v souvislosti s probíhající konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření“.
Výcvik ukrajinských vojáků do konce roku 2024
Kabinet rovněž schválil prodloužení mandátu na výcvik ukrajinských vojáků na území Česka do konce roku 2024. Aktuální mandát vyprší na konci letošního roku. Podle návrhu bude v jeden moment na území Česka moci pobývat osm set vojáků, stejně jako to bylo v roce letošním.
Návrh umožňuje pobyt v Česku vojákům Ukrajiny, ale také členských států Evropské unie a NATO. Čeští vojáci by měli v roce 2024 dále působit v již běžících operacích, jejich počet by přitom měl mírně vzrůst. Působí například v rámci asistenční mise EU (EUMAM), kde pomáhají s výcvikem ukrajinských vojáků na území členských států EU, přítomni jsou také v Bosně a Hercegovině v rámci operace EU Althea a ve Středozemním moři jsou součástí námořní operace EU Irini.
Působení ozbrojených sil v zahraničí má v roce 2024 vyjít na 115 milionů korun, dalších 252 milionů korun má přijít na výdaje související s pobytem ozbrojených sil jiných států v Česku za účelem výcviku ukrajinských vojáků.
Vznik registru pro digitální plné moci
Vláda také schválila vznik Registru zastupování, který umožní využívání digitálních plných mocí. To budou moci využívat rodiče, když budou jednat jménem svých dětí. Zároveň bude možné je využít pro udělování plných mocí při jednáních s úřady. Registr bude plné moci evidovat, zároveň nabídne i formuláře pro jejich vyplnění, k jejichž podpisu bude stačit identita občana.
Podle ministra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) projekt nabídne možnost snadného vytvoření plné moci odkudkoli. Zároveň budou moci lidé na dálku plnou moc odvolat, což zamezí problémům, kdy lidé u plných mocí zapomněli na časové ohraničení. Díky formulářům odpadne i problém s chybně vyplněnou plnou mocí.
Bartoš očekává i výhodu pro veřejnou správu, která bude moci některé procesy automatizovat a tím i zrychlit. Zdůraznil přitom, že i nadále bude možné využívat současné formy zastupování, kdy lidé mají papírové plné moci, v některých případech notářsky ověřené.
Novela, která má pomoci filmovým pobídkám
Kabinet rovněž schválil novelu zákona o audiovizi, která má řešit zablokovanou situaci v oblasti tuzemských filmových pobídek. Na jedné straně je totiž vysoká poptávka po výrobě audiovizuálních děl na území České republiky, na straně druhé je ale systém filmových pobídek zablokovaný mimo jiné kvůli problémům některých zahraničních produkcí.
Americké produkce nemohly v uplynulých měsících kvůli stávce točit a tudíž nečerpaly pobídky, ale peníze na filmové pobídky jsou pro ně zablokované. „Svět filmového průmyslu je živý organismus. Změny, které novela navrhuje, jsou velmi důležité právě proto, aby systém pobídek fungoval plynule. V podobných situacích uvolní ruce Státnímu fondu kinematografie k podpoře dalších projektů domácí i zahraniční produkce,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu
Vláda rovněž schválila novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Nejkvalitnější zemědělskou půdu by tak nově nemělo být možné využívat ke stavbě velkých logistických a nákupních center ani fotovoltaických elektráren. Novela by měla přispět i k zavedení takzvané agrovoltaiky, její konkrétní podobu upraví prováděcí právní předpis.
„Věříme, že zákon bude brzy schválen v takové podobě, která odstraní poslední bariéry, které dnes brání využití agrovoltaického konceptu. Česko jako průmyslová země nemůže spoléhat pouze na výrobu solární energie na střechách a agrovoltaika umožňuje vyrábět solární energii bez ztráty zemědělské půdy,“ uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Zvýšení peněz pro Nadační fond obětem holocaustu
Kabinet podpořil také návrh na navýšení peněz pro Nadační fond obětem holocaustu v letech 2025 až 2029. Ministerstvo kultury navrhlo růst ročně o 13,5 milionu korun k současné podpoře, která činí 20 milionů korun každý rok. Navýšení se má týkat především financování nově ustaveného programu Bezpečnost, který fond zahájí v příštím roce, kdy na něj poskytne 6,5 milionu korun.
„Od roku 2025 by pak státní dotace měla být ve výši 33,5 milionu korun. Celková částka oproti minulému období je z větší části navýšena o prostředky pro zajištění bezpečnosti židovských obcí a také nově o prostředky na péči o přeživší holocaustu, kterých je mezi námi v Česku stále kolem tří set,“ sdělila ředitelka fondu Marta Malá.
Strategie rodinné politiky
Vláda rovněž v úterý schválila strategii rodinné politiky na období 2024 až 2030. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) řeší například slaďování rodinného a pracovního života nebo odstraňování bariér, které hrají roli v rozhodování rodičů, jestli mít děti a kolik.
Jurečka po jednání kabinetu také uvedl, že strategie se má zaměřit i na oblast prevence, tedy předcházení krizovým situacím. Soustředit se chce také na rodiče, kteří se starají zároveň o děti i o své rodiče.
Návrhy na povýšení do hodnosti generálů
Vláda také schválila povýšení na generály. Prezident Petr Pavel by tak mohl 28. října jmenovat generálem bývalého šéfa zpravodajských operací Bezpečnostní informační služby (BIS) Petra Špačka, jak informoval server Aktuálně.
Špaček by mohl být vůbec prvním bývalým příslušníkem kontrarozvědky, který by se stal generálem ve výslužbě. Ředitele BIS Michala Koudelku povýšil Pavel do generálské hodnosti letos v květnu po letech odmítání od bývalého prezidenta Miloše Zemana.
Podle návrhu ministerstva financí se má brigádním generálem stát první zástupce ředitele Generálního ředitelství cel David Chovanec, který slouží u Celní správy 23 let. V současnosti má hodnost plukovníka. Působil převážně na manažerských pozicích na různém stupni řízení.
Řady brigádních generálů by mohli rozšířit také ředitelé věznic. Na návrh ministerstva spravedlnosti by mohl prezident podle informací jmenovat Ladislava Blahníka ze Stráže pod Ralskem a Dušana Gáče z brněnské věznice.