Nejvyšší správní soud (NSS) už vyřídil všechny volební stížnosti, které obdržel po volbách do Poslanecké sněmovny. Žádné nevyhověl, výsledek voleb je tak potvrzený. Soud zjistil chyby při sčítání hlasů v okrsku 28 v Blansku. Komise ubrala hlavně Pirátům, přidala hnutí ANO. Výsledek voleb to neovlivnilo, NSS tedy nezasáhl, rozhodl se však podat trestní oznámení kvůli maření přípravy a průběhu voleb.
Piráti se svým návrhem domáhali neplatnosti volby kandidáta či kandidátů v Jihomoravském kraji. Jeden z jejich voličů v okrsku 28 v Blansku totiž sdělil, že ačkoli dal straně hlas, zveřejněný výsledek voleb jej neuváděl. Informaci o tom, že Piráti nějaké hlasy dostali, měli také od členky volební komise.
NSS si vyžádal volební dokumentaci z okrsku a přistoupil k přepočtu odevzdaných hlasů. Volební senát spočítal, že tam ve skutečnosti lide odevzdali o dva platné hlasy více. Zároveň zjistil, že Piráti v daném okrsku obdrželi dvacet hlasů, nikoli žádný, jak bylo uvedeno v zápisu.
Piráti mají tedy po přepočtu v Blansku o dvacet hlasů více, ANO o 21 méně, STAN o dva více, SPD o jeden více. „Jde o relativně závažná pochybení volební komise, tato nezákonnost však neměla vliv na výsledek rozdělení mandátů. Soud proto návrh zamítl. Zároveň se rozhodl podat trestní oznámení. Nemuselo se jednat o nepozornost, mohl to být úmysl výsledek zkreslit,“ řekl člen volebního senátu Petr Mikeš.
Předseda jihomoravských Pirátů Marek Lahoda ocenil, že soud hlasy přepočítal. „Byť to nic nemění na mandátech, šlo nám hlavně o princip a zajištění toho, aby volby v Česku probíhaly řádně a takovéto věci se nestávaly,“ řekl. Lidé podle něj musí mít jistotu, že jejich hlas se při volbách započte. Vzhledem k tomu, o kolik hlasů šlo, podle Lahody zřejmě nemohlo jít o chybu.
Kvůli nezapočítání hlasů pro Piráty nebyly započítány ani preferenční hlasy pro jejich kandidáty, kterých bylo v okrsku odevzdáno devatenáct. Neodpovídaly ani počty preferenčních hlasů pro dvanáct kandidátů hnutí ANO, přičemž některé početní odchylky byly podle soudu významné. Například kandidáti Taťána Malá a Pavel Outrata ve skutečnosti obdrželi o polovinu méně přednostních hlasů.
Blanenský okrsek byl v den voleb prověřen
Mluvčí blanenské radnice Pavla Komárková uvedla, že zástupci města v den voleb průběh hlasování kontrolovali a žádné pochybení nezjistili. „Zjištění NSS nemůžeme z pozice města nijak komentovat. Výsledky voleb předala okrsková volební komise okrsku č. 28 v den voleb přímo zástupcům Českého statistického úřadu, městskému úřadu Blansko byla následně předána pouze zapečetěná volební dokumentace. Její obsah nám není z povahy věci znám,“ sdělila.
Komárková uvedla, že Nejvyšší správní soud před dvěma týdny vyzval městský úřad Blansko k součinnosti prostřednictvím výzvy k předložení volební dokumentace. Ta byla okrsku 28 na základě této výzvy předána v zapečetěném stavu pracovníkům NSS, kteří byli podle mluvčí také jedinými osobami, které do ní nahlížely.
„O dalších krocích NSS a jeho závěrech nemá Městský úřad Blansko oficiálně žádné informace, nebyli jsme účastníkem řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta,“ řekla mluvčí.
„Obecně lze říci, že všichni členové okrskové volební komise byli pozváni na první zasedání okrskové volební komise, kde mimo jiné proběhlo školení o zjišťování výsledků voleb. Zapisovatel, předseda a místopředseda byli pozváni také na podrobnější školení,“ informovala Komárková.
Soud neshledal žádné systémové pochybení
Soud obdržel celkem 53 stížností, některé ovšem před lhůtou a po lhůtě, proto se jimi nezabýval, stejně jako těmi, které měly nějaké vady a pisatelé je ani po výzvě neodstranili. Věcně tedy soud rozhodoval o devatenácti stížnostech.
„Ani v jednom případě jsme nedospěli k závěru, že by stížnosti byly natolik důvodné, aby vedly k vyslovení neplatnosti volby některého z kandidátů na poslance,“ řekl předseda volebního senátu Vojtěch Šimíček.
Šimíček dodal, že volební senát neshledal žádné systémové pochybení. Zjištěné vady označil za individuální excesy. Počet stížností, kterými se soud věcně zabýval, nepovažuje za příliš vysoký. Přikládat to lze podle něj i tomu, že volební výsledek nebyl těsný. Zdůraznil také, že rozhodující volební aktéři hned po volbách výsledek akceptovali. „Je to velmi důležité,“ míní Šimíček.
Soud se zabýval i volebním systémem a aplikací volebního zákona, a to na základě stížnosti voliče z Jihomoravského kraje. Autor stížnosti nesouhlasil s tím, že v jeho kraji byl zvolen kandidát STAN Jakub Krainer. Domníval se, že místo něj se měl do sněmovny dostat Petr Kulhánek, který kandidoval za stejné hnutí, ale v Karlovarském kraji.
Volič zpochybnil způsob, jak se v závěrečné fázi druhého skrutinia rozdělují zbylé mandáty mezi jednotlivé volební kraje. Soud ale návrh zamítl. S vlastní stížností neuspěl ani Kulhánek sám, jeho stížnost soud odmítl.
Další stížnosti
V minulých týdnech soud přepočítával také například preferenční hlasy pro kandidáty SPD v části Pardubického kraje. Kandidát Milan Chaloupecký měl získat o dva kroužky více. Výsledek to neovlivnilo, poslanecký mandát tak zůstal krajskému lídrovi SPD Janu Hrnčířovi. Na základě stížnosti od voličky soud zkontroloval také hlasy odevzdané pro hnutí ANO v Šanově na Znojemsku, chybu nezjistil.
Důvodem k zásahu soudu se nestaly ani výpadky aplikace eDoklady o volebním víkendu. Na výsledek měly nejspíš jen zanedbatelný vliv. Soud ale vyjádřil podiv nad nedostatečnou přípravou systému na volby.
Soud se zabýval i kampaní SPD. Zobrazování migrantů přirovnal k tomu, jak vykreslovala příslušníky jiných ras a společenských tříd nacistická a komunistická propaganda. Stížnost voličky ze Středočeského kraje přesto zamítl. Nepodařilo se prokázat hrubé ovlivnění výsledku voleb, což je podmínka případného zásahu soudu.
Další neúspěšné stížnosti se týkaly například takzvaných skrytých koalic nebo nerovnoměrného přístupu do médií.
Podrobnosti licence zde.
