Mao Ce-tung strana 2 z 2

Washingtonská zoo smutní i jásá zároveň. Kvůli koronaviru sice musela na nějaký čas zavřít, mezitím ale její tři měsíce staré pandí mládě získalo díky internetovému hlasování jméno – Siao Čchi Ťi. Zvíře po narození původně vážilo sotva dvě stě gramů, dnes jsou to čtyři kila. Svými slovy mu však dávají váhu také politici. I když je zvíře rodilým Američanem, za pár let by mělo zamířit do Číny. Jeho osud totiž předurčila politika.

Přesně před sedmdesáti lety americký generál Douglas McArthur nařídil ofenzivu „Home by Christmas“ (Do Vánoc doma) s cílem zatlačit severokorejské jednotky k čínské hranici a ukončit tak konflikt na Korejském poloostrově. Operace skončila nezdarem, postupující síly OSN nevědomky narazily na velké množství čínských vojáků a byly přinuceny k ústupu. Severokorejci s Číňany poté zatlačili bojovou linii až za jihokorejský Soul.

Čína posiluje stranickou disciplínu. Kampaň po vzoru Mao Ce-tunga míří zejména na pracovníky bezpečnostních a právních složek a zároveň prověřuje loajalitu komunistických akademiků. Peking spustil akci poté, co se na internetu rozšířila nahrávka s ostrou kritikou vládnoucí strany.

Tändzin Gjamccho, známý jako 14. dalajlama, byl vysvěcen 22. února 1940. V exilu žijící duchovní vůdce Tibetu si respekt a úctu vydobyl zejména snahou o nenásilné řešení problémů světa a své domoviny. Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1989 se nesnaží o úplnou nezávislost Tibetu, ale o širší autonomii. Peking ho opakovaně obviňuje z toho, že se snaží oblast od Číny odtrhnout.

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen obhájila svůj mandát, získala rekordních 8,2 milionu hlasů. Její sok v prezidentské volbě Chan Kchuo-jü přiznal porážku a soupeřce telefonicky poblahopřál. Voliči tedy podpořili kandidátku, jež se pasovala do pozice ochránkyně autonomie Tchaj-wanu, který pevninská Čína považuje za součást svého území.

Od vzniku Čínské lidové republiky (ČLR) uplynulo 70 let. Prvního října 1949 ji slavnostně vyhlásil komunistický vůdce Mao Ce-tung v záplavě rudých vlajek na pekingském náměstí Nebeského klidu. Od té doby země prošla hladomorem, zřídila převýchovné tábory, zažila společenský rozvrat, ale i strmý hospodářský vzestup. Nevídané oslavy 70. výročí začaly v úterý v Pekingu vojenskou přehlídkou.

Čínský prezident Si Ťin-pching se v pondělí spolu s dalšími vysokými představiteli země poklonil památce zakladatele komunistického státu Mao Ce-tunga. Do mauzolea přišel v předvečer 70. výročí vzniku Čínské lidové republiky. Takové pocty vůdci Maovi, zodpovědnému za smrt milionů lidí, jsou v posledních letech poměrně neobvyklé, upozornily agentury AFP a AP.

V pondělí zemřel ve věku devadesáti let bývalý čínský premiér Li Pcheng. Politik, který si vysloužil nelichotivou přezdívku „řezník z Pekingu“, stál za krvavým potlačením prodemokratických protestů na náměstí Tchien-an-men (náměstí Nebeského klidu) v roce 1989. Zmínky o masakru v zemi dosud podléhají cenzuře.

Svět si připomíná třicet let od začátku demonstrací za demokratické změny na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Události vyústily 4. června 1989 v brutální zásah čínské armády vůči protestujícím. Podle úřadů zemřely stovky lidí, neoficiálně se ale mluví o tisících obětí. V Číně je dosud zakázáno o masakru mluvit a účastníci piet jsou pravidelně zatýkáni. Po tvrdém zásahu proti převážně studentskému hnutí země čelila evropským i americkým sankcím.

Boj za práva dělníků se v komunistické Číně trestá. Vláda se snaží umlčet studentské aktivisty, kteří spojují síly s dělníky a usilují o zlepšení pracovního práva. Desítky aktivistů už policie zatkla, další zastrašuje. Obviňuje je z rozvracení státní moci a poškozování mezinárodní pověsti Číny.

Zakladatel čínské společnosti Huawei Žen Čeng-fej v úterý poprvé po několika letech promluvil se zahraničními médii a odmítl přitom obvinění Západu, že se jeho firma podílí na čínské špionáži, informovala agentura Bloomberg. Podle agentury AP při setkání se zahraničními novináři Žen prohlásil, že případné žádosti čínské vlády o předání důvěrných informací o zahraničních zákaznících by firma Huawei odmítla.