Před ruskými prezidentskými „volbami“ roste tlak úřadů na zbývající nezávislá média. Nedávno dostal pokutu šéfredaktor Nové gazety, dle soudu psal lži o ruské armádě. Státní cenzuru podporuje podle průzkumů přes šedesát procent dotázaných, hlavně žen. Opoziční novináři přesto pokračují ve své práci.
Nové gazetě sebraly úřady novinářskou licenci předloni v září, přesto v redakci v centru Moskvy zůstává živo – články vycházejí alespoň na internetu. I ty jsou v Rusku zablokované, obyvatelé je mohou číst pouze přes připojení skrze VPN. „Už skoro dva roky pracujeme v podmínkách válečné cenzury a jsme pod neustálým tlakem úřadů. To jsou pokuty, soudní rozhodnutí,“ shrnuje šéfredaktor Sergej Sokolov.
Jeho zástupce Vitalij Jaroševskij vystudoval žurnalistiku v Československu a v Praze pak působil jako zpravodaj agentury TASS. V Nové gazetě stojí po boku šéfredaktora od roku 2003. „Mráz přichází z Kremlu, řekl bych, pracuje se špatně. Zachránili jsme novinářskou síť korespondentů, máme zpravodaje po celém Rusku od Sankt Petěrburgu až po Vladivostok,“ shrnuje.
„Nikdo neví, jak dlouho vydržíme“
Osm let pracuje v Nové gazetě redaktorka Taťána Brická. Kvůli nemožnosti psát objektivně o ruské válce na Ukrajině se věnuje tématům, která státní a prokremelská média vůbec nezajímají. „Například co se děje s válečnými uprchlíky na obou stranách válečné linie nebo co se děje s politickými vězni,“ přibližuje.
V moskevské redakci pracuje dvacítka novinářů, ruské úřady proti nim zatím nezasáhly. To se ale může kdykoliv změnit, proto se většina nezávislých médií přesunula do zahraničí, především do Pobaltí. „Každé ráno se probouzíš s myšlenkou, co vymyslí dnes. Nevíme, jak dlouho vydržíme, neví to nikdo,“ poznamenává Sokolov.
Cenzuru médií podle státem placeného institutu podporuje třiašedesát procent Rusů. Šetření se třeba v podpoře Vladimira Putina nebo války na Ukrajině shodují s nezávislými průzkumy. Od začátku invaze na Ukrajinu schválil ruský parlament přes padesát represivních zákonů, které mají umlčet všechny kritiky války. Podle nejnovější právní normy jim kromě pokut a vězení hrozí i zabavení majetku.
