Kolem života tří cizinek v Hongkongu se točí seriálová novinka Expats. Diváci z tohoto města si ale první díly nepustí, nejspíše proto, že obsahují scény z takzvané deštníkové revoluce namířené proti čínské vládě. Nejednalo by se o první cenzuru zahraniční tvorby v Číně.
V Hongkongu si nepustí seriál s Kidmanovou. Cenzura dříve škrtala i v Simpsonových či Klubu rváčů
Seriál Expats s Nicole Kidmanovou v hlavní roli se soustředí na tři Američanky. Odehrává se v roce 2014, tedy v době, kdy Hongkongem bouřila takzvaná deštníková revoluce. Účastníci protestů, symbolizovaných žlutými deštníky, požadovali zcela svobodné volby nejvyššího představitele Hongkongu. Bývalá britská kolonie Hongkong přešla pod správu Číny v roce 1997. Peking od té doby posiluje kontrolu nad tímto územím, ačkoli slíbil zachovat jeho svobody a vysokou míru autonomie.
Epizody se záběry na protesty v nabídce streamovací platformy Amazon Prime v Hongkongu chybí. Podle BBC není jasné, zda rozhodnutí je neuvést pochází od hongkongských úřadů, nebo od streamovací společnosti.
Jiná pravidla pro Nicole Kidmanovou
„Vláda si zaslouží takové zobrazení poté, co pustila celebrity (bez karantény) do města během pandemie, zatímco místní museli platit za hotel po dobu tří týdnů, pokud se vrátili ze zahraničí,“ kritizoval úpravu seriálu Expats jeden z mnoha příspěvků na sociálních sítích.
Poukazoval na dřívější kontroverzi, kterou seriál vzbudil. Když Kidmanová v roce 2021 do města přijela kvůli natáčení, vzniklo podezření, že nemusela dodržovat přísná pravidla, která jinak pro obyvatele platila kvůli pandemii covidu-19.
Jinými podmínkami, zdá se, se nyní řídí i uvedení seriálu. Amazon zatím zveřejnil dvě epizody, Expats uvádí jako mezinárodně dostupný seriál, hongkongským divákům se nicméně při pokusu o přístup ukazují díly jako „momentálně nepřístupné“.
„Můžete tohle ukázat?“
Čínská režisérka seriálu Lulu Wangová tento měsíc v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC uvedla, že tým v případě politických scén v příběhu opatrně našlapoval. Většina se natáčela v Los Angeles. „Je tu spousta otázek typu ‚Můžete tohle ukázat?‘,“ uvedla. „Spolupracovali jsme s právníky, protože to musíte dělat zodpovědně, na seriálu pracovalo tolik lidí, kteří žijí v Hongkongu.“ Dodala nicméně, že okamžiky z deštníkové revoluce pro ni bylo důležité „ukázat velmi věrně“.
Právní úprava od roku 2021 zabraňuje v Hongkongu uvádět snímky, které by byly v rozporu s národní bezpečností. Úřady sice uvedly, že se tato omezení nevztahují na streamovací služby, podle deníku The Guardian se ale obsah jako Expats nachází v šedé zóně.
Simpsonovi bez masakru na náměstí Nebeského klidu
Cenzura všeho, co by mohlo být v televizním vysílání dozorovaném Čínou považováno za politicky nebo kulturně citlivé, není nic překvapivého.
Nedávno se dotkla animovaného seriálu Simpsonovi, konkrétně epizody Naštvaná Líza, v němž se Marge dostane na prohlídku do Číny, země, kde k divům patří „tábory nucených prací“. Zmínka o nich byla ze streamovacích služeb Disney+ v Hongkongu odstraněna. Příliš evokoval opakovanou kritiku spojenou zejména s pronásledováním ujgurské menšiny.
Podobný osud už dříve postihl díl, v níž Simpsonovi navštíví náměstí Nebeského klidu, kde na pamětní desce stojí: Na tomto místě se v roce 1989 nic nestalo. Ironické popření skutečnosti, kdy proti studentům a dalším lidem požadujícím demokratické reformy vyjely tanky čínské armády.
Klub rváčů s happy endem a Přátelé bez Lady Gaga
Předloni se kupříkladu čínská streamovací platforma Tencent Video rozhodla uvést drama Klub rváčů z roku 1999 s upraveným koncem, a změnila tak celé vyznění příběhu. Namísto scény, v níž Edward Norton a Helena Bonham Carterterová sledují vybuchující mrakodrapy, čímž zjevně naplnili svůj cíl rozvrátit bankovní systém, se na obrazovce objeví nápis, podle nějž všechny strůjce plánu včas zatkla policie a zabránila spiknutí.
„Tohle je super báječné! V Číně se každý dočká šťastného konce!“ komentoval úpravu na sociálních sítích ironicky autor předlohy Chuck Palahniuk. Po ostré kritice i od čínských diváků, kteří film Davida Finchera znali z pirátských kopií, platforma původní konec vrátila.
Škrty se dotkly i třeba seriálu Přátelé, přesněji speciálu Přátelé: Zase spolu, v němž se hvězdy sitcomu v roce 2021 znovu sešly v jednom studiu a zavzpomínaly na natáčení. Cenzoři vypustili mimo jiné scénu s Lady Gaga, protože repertoár této zpěvačky byl na pevninské Číně zakázán poté, co se setkala s dalajlamou.
Zákaz pro marvelovky
Cenzorské nůžky v minulosti neušetřily ani hollywoodské blockbustery. O kinodistribuci zahraničních titulů rozhodují orgány, které spadají pod propagandu čínské komunistické strany. Důvody, proč některé z filmů dostanou zákaz, nejsou vždycky zcela jasné.
Například v únoru 2023 mohli čínští diváci zajít na premiéry dvou superhrdinských příběhů: jak Black Panther: Wakanda nechť žije, tak Ant-Man a Wasp: Quantumania. Po více než třech letech se tak do čínských biografů dostala produkce studia Marvel.
Čínské úřady jasně nevysvětlily, co za pauzou stálo. Znalci filmového průmyslu uváděli několik možných důvodů. Například v případě superhrdinského týmu Eternals mohlo vadit angažování čínské režisérky Chloé Zhaové, která se v rozhovorech vyjadřuje kriticky vůči své rodné zemi.
Snímek Spider-Man: Všechny cesty vedou domů byl odmítnut poté, co distribuční společnost Sony zamítla požadavek za vystřižení scén se sochou Svobody, které čínské orgány považovaly za příliš „vlastenecké“.
LGBTQ+ vadilo v Doctoru Strangeovi i Bohemian Rhapsody
Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství sice nahlédl do paralelních světů, do Číny se ale nepodíval údajně kvůli LGBTQ+ postavám. Vadil zřejmě i novinový stánek s čínskými znaky pro Epoch Times, tedy novin kritických vůči čínským komunistům.
Přestože odlišná sexuální orientace není v Číně postavena mimo zákon a vyjmuta byla i z mentálních poruch, explicitní zmínky o vztazích mezi osobami stejného pohlaví na obrazovkách či plátnech se netolerují. Zamlčeny tak byly čínským divákům některé okamžiky ze života Freddieho Mercuryho při uvedení životopisného snímku Bohemian Rhapsody.
Bohemian Rhapsody
Vhod nebylo probírání zpěvákovy sexuality či nemoci AIDS. Čínská mediální společnost Mango navíc při přenosu z cen Oscar pozměnila děkovnou řeč Mercuryho představitele Ramiho Maleka. Sošku pro nejlepšího herce v hlavní roli věnoval právě frontmanovi kapely Queen se slovy: „Natočili jsme film o gayovi, imigrantovi, který byl celý život sám sebou.“ V titulcích s překladem ovšem slovo „gay“ nahradila „mimořádná kapela“.
Problematické se čínským úřadům zdálo také uvedení hraného snímku Kryštůfek Robin vycházející z populárních knižních příběhů o Medvídkovi Pú. Tato postavička má ovšem v Číně červenou, protože dobrosrdečný méďa je používán k zesměšňování čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na základě podobnosti s komunistickým politikem. Časopis The Hollywood Reporter, který s informací přišel, nicméně zároveň uvedl, že zasvěcený zdroj připouští, že za odmítnutím Kryštůfka Robina mohlo být i naplnění kvót pro zahraniční filmy na čínském trhu.
Ztráta trhu
Zařazení na černou listinu každopádně pro filmová studia znamená ztrátu druhého největšího kinotrhu. Například marvelovské filmy byly v minulosti v Číně kasovními trháky. První Black Panther vydělal v čínských kinech 105 milionů dolarů (zhruba 2,3 miliardy korun), Ant-Man a Wasp dokonce ještě o více než patnáct milionů dolarů více.
To je dobrá motivace pro hollywoodské tvůrce se cenzurním požadavkům přizpůsobit. Analýza organizace PEN America ukázala, že ty největší snímky produkce v Americe upravují tak, aby nepopudily čínské úřady a ty je tak pustily do tamních kin.
Blokování zahraničních, zejména hollywoodských snímků, je rovněž zdůvodňováno ochranou čínského filmového průmyslu. Číst zákazy či cenzurní zásahy lze ovšem i jako odraz momentálních americko-čínských vztahů.
