V seriálu Simpsonovi se časy změnily. Homer přestal škrtit Barta

Seriál Simpsonovi se podle všeho rozhodl ze scénáře škrtnout jeden ze svých nejklasičtějších gagů. V aktuální, pětatřicáté sezoně totiž Homer Simpson prohlásil, že přestal škrtit svého syna, což byl jeho osvědčený výchovný trik. „Časy se změnily,“ konstatuje. Ve skutečnosti ke změně ale došlo už před několika lety, byť si toho diváci všimli až teď.

V epizodě McMansion & Wife, kterou televize v originále odvysílala 22. října, se Homer potkává s novým sousedem. Ten při podání rukou prohlásí, že otec Simpson má „docela stisk“. „Vidíš, Marge, škrcení toho kluka se vyplatilo,“ zavtipkuje Homer směrem ke své ženě. „Dělám si legraci, to už nedělám,“ dodá. „Časy se změnily,“ vysvětlí.

Krk svého syna uměl Homer Simpson stisknout tak, že Bartovi vylézaly oči z důlků. Součástí jeho výchovy bylo škrcení od začátku Simpsonových, jejichž příběhy diváci sledují od roku 1989, což z nich dělá nejdéle vysílaný animovaný televizní seriál. Naposledy po této výchovné metodě sáhl Homer během jednatřicáté sezony, uváděné v letech 2019 a 2020.

K poznání, že by s tím mohl přestat, dospěl podle deníku The Guardian mnohem dříve, teď jen na své rozhodnutí poukázal. Odstranění ikonického gagu vyvolalo různé reakce: od žehrání na tvůrce, kteří upravují scénáře, aby humor více zohledňoval očekávání generace sněhových vloček, po souhlas, že spíš než jako vtip by se tato scéna dala už dávno pokládat za bagatelizování problému zneužívání dětí.

Přežitý gag?

Podle deníku The Guardian se stále opakující gag přežil, navíc se do seriálu nikdy úplně nehodil. „Simpsonovi byli nefunkční rodina a často se mezi sebou hádali, ale spojovala je pevná a trvalá láska. Přesto se jednalo o milující rodinu, kde otec svého syna běžně trestal škrcením,“ píše novinář Stuart Heritage.

Násilí mezi dětmi a rodiči se věnovala jedna celá epizoda dvaadvacáté série s názvem Love is a Many Strangled Thing (v českém znění Mnoho tváří lásky). Na kurzu otcovství, kam ho přiměla chodit Marge, se Homer prořekne, že vůči svému nezletilému synovi uplatňuje násilí. Doktora takové zjištění šokuje a napravuje Homera terapiemi, při nichž ho nechá škrtit, aby poznal pocit, jaké to je být „malý a vyděšený“.

Traumatizovaný Homer není schopný svého syna dál trestat, jakmile si to Bart uvědomí, stane se z něj neřízená střela. Následující společná terapie má otcovsko-synovský vztah vylepšit mimo jiné naaranžováním situace, kdy se od Barta čeká, že zachrání Homera před oběšením na stromě.

Stereotypy museli řešit i Apu a doktor Dlaha

V posledních letech se časy ve Springfieldu mění nejen pro využití Homerova pevného stisku. Tvůrci sklidili například kritiku za zobrazování negativních stereotypů spojených s indoamerickou menšinou.

Kvůli postavě indického přistěhovalce, majitele obchodu Apua Nahasapímapetilona, vznikl dokonce dokument The Problem with Apu (Problém s Apuem), který se snaží poukázat na to, jak fiktivní postava ovlivnila vnímání lidí indického a jihoasijského původu.

Herec Hank Azaria, jenž Apuovi propůjčoval hlas karikující angličtinu s indickým přízvukem, se rozhodl postavu přestat dabovat. „Jakmile jsem si uvědomil, že takto (urážlivě) je tato postava vnímána, nechtěl jsem se na ni dále podílet,“ vysvětlil své rozhodnutí.

Tvůrci Simpsonových na kontroverze kolem Apua reagovali epizodou No Good Read Goes Unpunished (Čtení pro mě není), kde Marge čte Líze svou oblíbenou knížku z dětství, ale původní text upravuje, aby ho zbavila rasistických stereotypů. „Něco, co začalo před desítkami let a bylo to oceňováno a neškodné, je nyní politicky nekorektní. Co se dá dělat?“ komentuje to Líza. Na jejím nočním stolku přitom stojí zarámovaná fotka Apua. 

Přesto před třemi lety tvůrci Simpsonových oznámili, že změní obsazení postav jiných etnik, pokud je namlouvali herci bílé pleti. Týkalo se to Homerova kolegy z jaderné elektrárny Carla Carlsona, policisty Loua či doktora Dlahy. Dabér springfieldského lékaře Harry Shearer změnu dabérů z pohledu své profese kritizoval. „Mám velmi jednoduchý názor na herectví. Úkolem herce je hrát někoho, kým není,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 15 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 20 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
včera v 08:00

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...