Úřady v Kamerunu učinily přítrž všem spekulacím o zdravotním stavu jedenadevadesátiletého prezidenta Paula Biyy. Jakékoliv veřejné debaty na toto téma tamní ministr vnitra postavil mimo zákon s tím, že jde o otázku národní bezpečnosti. Spekulace o Biyově nemoci se v médiích vyrojily poté, co se dlouho neobjevoval na veřejnosti.
Kamerunský prezident zmizel, úřady zakázaly debaty o jeho zdraví
Horizont ČT24: Zákaz debat o zdravotním stavu prezidenta v Kamerunu (zdroj: ČT24)
Zatím poslední záběry Biyy pocházejí ze 4. září, kdy navštívil Peking, v němž se sešel s čínským prezidentem a zúčastnil se fóra o čínsko-africké spolupráci. Od té doby muže, který Kamerunu vládne autoritářskou rukou od roku 1982, nikdo na veřejnosti neviděl. Média začala propírat jeho zdravotní stav, a 8. října dokonce jedna televize oznámila jeho úmrtí. Vláda to obratem popřela.
„Úřady objasnily, že se nachází v Ženevě a těší se dobrému zdraví. Nicméně navzdory všem pověstem i ujištěním prezident stále chybí,“ uvedl keňský moderátor Eric Njoka. Dál se proto spekuluje, že ve svém oblíbeném evropském městě – kam údajně jeho žena, proslulá nákladným životním stylem, ráda jezdí nakupovat – podstupuje léčbu. Ministr vnitra se proto rozhodl veškeré spekulace rázně utnout a rozeslal dopis oblastním guvernérům.
„Jakákoliv debata v médiích ohledně prezidentova stavu je striktně zakázaná. Pachatelé budou čelit zákonu v plné síle,“ oznámil kamerunský ministr vnitra Paul Atanga Nji. Není jasné, jaké tresty budou za porušení nového zákona padat. V Kamerunu není neobvyklé, že jsou novináři zatýkáni. Tento krok ale podle mezinárodních organizací překročil další meze a je důkazem státní cenzury.
Nejednoznačná zahraniční politika
Kritiku Biya neměl rád nikdy. Když v roce 2008 lidé protestovali proti jeho úmyslu změnit ústavu tak, aby mohl dál vládnout, demonstrace tvrdě potlačil. V zemi vládne přes čtyřicet let. V Kamerunu sice politických stran působí více, ale ta Biyova si vždy připsala vítězství. Jen prezidentů Francie – bývalé koloniální mocnosti – zažil celkem pět. „Přijímáme naši společnou historii a potvrzujeme naše odhodlání budovat o to víc společnou budoucnost,“ řekl Biya o vztazích s Francií v roce 2010.
Společnou budoucnost ale budoval i se soupeři západního světa. Konkrétně s Čínou a Ruskem. Na hranici obou světů poměrně úspěšně balancoval i proto, že potřebuje jakoukoli pomoc v boji proti islamistickým teroristům z organizace Boko Haram. „Jsme tu, abychom Boko Haram vyhlásili válku. A my tyto teroristy porazíme,“ prohlásil vůdce Kamerunu v roce 2014.
Jenže teď není jisté, zda tuto válku může Paul Biya vést dál. A panují obavy i o další vývoj. Letitý prezident totiž nikoho neoznačil za svého nástupce, což by mohlo vést k dalšímu konfliktu.
