Praha – O tři až pět procent – o tolik by měli příští rok vyjednávat pracovníci se svými zaměstnavateli v případě reálného růstu mezd, radí odbory. Ve veřejném sektoru by pak měly platy poskočit o pět procent, prohlásil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. V růstu mezd je totiž Česko podle něj stále pozadu.
„Za posledních deset let jsme měli sedmiprocentní nárůst mezd. Pokud bychom se chtěli přiblížit k Rakousku na jejich současnou úroveň, tak nám to podle optimistického předpokladu bude trvat do roku 2100, spíš do roku 2115. Aby se doba zkrátila, musí být dynamika růstu vyšší - na reálnou úroveň někde kolem tří, spíše pěti procent,“ uvedl Středula s tím, že zaměstnanci by měli v roce 2016 vyjednávat o růstu mezd v rozmezí zhruba 4,5 až 6,5 procenta. Neměli by se podle něj vyrovnat pouze s pokrytím inflace.
Středula prohlásil, že česká ekonomika znovu roste a řada firem tak zvyšuje své zisky, a to by se podle něj mělo promítnout i do výdělků. Pokud nebudou chtít zaměstnavatelé výplatní pásky svých pracovníků zvýšit, pohrozil odborový předák případnou stávkou. Ve veřejném sektoru požadují odbory zvýšení o 5 procent, koalice se ale v dubnu dohodla na 3procentním zvýšení.
Odboráři budou vedle toho usilovat i o růst nemocenské pro dlouhodobě nemocné pracovníky nebo o další zvýšení fondu kulturních a sociálních potřeb z procentní sumy na dvě procenta.
Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR jsou představy odborů o růstu platů nereálné, firmy
prý očekávají růst mezd o jedno až 1,5 procenta. Požadavky odborů nejsou podle nich podložené hospodářskými výsledky podniků. "Podle aktuálního šetření mezi našimi členy firmy pro příští rok předpokládají růst mezd o jedno a půl až dvě procenta. Představa odborů není
reálná," uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák. Podle něj zaměstnavatelé musí brát v úvahu i investice či produktivitu, která je nižší než ve vyspělých zemích. Některé firmy podle své kondice pracovníkům nepřidají vůbec, jiné zvýší mzdy o více než dvě procenta, dodal Hanák.
Tripartita ztroskotala na minimální mzdě
Pondělní jednání tripartity ohledně růstu minimální mzdy skončilo neúspěšně. Odboráři požadují, aby minimální mzda od příštího roku rostla pravidelně o tisíc korun, vláda chce dát o 300 korun méně. Sobotkův kabinet se ve svém programovém prohlášení zavázal, že by se minimální mzda měla postupně přiblížit dvěma pětinám té průměrné - loni odpovídala 33 procentům, letos by se nejspíš měla dostat přes 34,5 procenta.
Podle Hospodářské komory je požadavek odborů absurdní. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák zdůraznil, že nárůst minimální mzdy o 1000 korun by znamenal její navýšení o 10,9 procenta. Řada podniků se přitom teprve nedávno vzpamatovala z krize a zvýšení minimální mzdy by vyvolalo tlak i na růst ostatních výdělků.
O částce tak bude jednat koaliční rada. Podle výsledku pak rozhodne vláda. Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) by k tomu mělo dojít v červnu nebo v červenci.
