Česká republika letos pravděpodobně po dlouhé době splní první tři ze čtyř takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení eura, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Proti tomu se však vymezil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle Jurečky rozhodnutí o případném přijetí evropské měny musí předcházet dlouhá odborná diskuse, přičemž v současnosti není na vstup do eurozóny ve vládní koalici shoda. Připustil ale, že by koalice letos mohla jednat o ustavení vládního koordinátora pro přijetí eura. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy a člena představenstva Škoda Auto Martina Jahna Česko mohlo vstoupit do eurozóny už dříve.
Česko letos splní tři ze čtyř kritérií pro přijetí eura, prohlásil Jurečka. Měli jsme ho mít už dávno, míní Jahn
Diskuze o přijetí eura mezi Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), Josefem Středulou a Martinem Jahnem v Otázkách Václava Moravce (zdroj: ČT24)
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři takzvaná maastrichtská kritéria. Míra inflace nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Podle Jurečky Česko první tři základní kritéria letos nejspíš splní a výhledově by mohlo vstoupit do mechanismu ERM II. „Jestli to myslíme s eurem vážně, tak v ERM II státy pobývají zhruba dva roky. Pokud se budeme bavit realisticky, tak někdy v roce 2030 by Česká republika chtěla přijmout euro, tak v roce 2028 vstupovat do evropského mechanismu směnných kurzů,“ řekl a dodal, že k takovému je potřeba podpora veřejnosti.
Ministr přiznal, že čtyři strany vládní koalice prosazují vstup do eurozóny, jediná ODS je proti. Jurečka zdůraznil, že rozhodnutí o zavedení evropské měny musí předcházet racionální a věcná diskuse.
Ministr si myslí, že tuzemská ekonomika k euru postupně směřuje. Upozornil, že zhruba 60 procent úvěrů českých firem už je vedeno v eurech a české podniky stále častěji obchodují v evropské měně, a to i mezi sebou. Podle něj se tím ztrácí vliv České národní banky (ČNB) reálně ovlivňovat ekonomiku.
Česko je silná ekonomika, míní Jahn
Jahn míní, že stát by měl zahájit kroky pro zavedení eura co nejrychleji. Podle Jahna by to mělo být pro tuzemskou ekonomiku, která je velmi provázaná s ostatními unijními zeměmi, výhodné. Rovněž zpochybnil vliv ČNB. „Myslet si, že ČNB v rámci celé eurozóny nebo celé globální ekonomiky bude mít výrazný dopad na českou ekonomiku, je poměrně mylné,“ dodal.
„Česká republika mohla vstoupit do eurozóny již dřív. My jsme ekonomika velmi silná, která neměla problémy jako například ta řecká. My jsme ekonomika, která by neměla mít strach z toho, že nás politika Evropské centrální banky bude poškozovat. Pro českou ekonomiku, kterou táhne exportní průmysl, je euro výhodné,“ prohlásil Jahn.
Proti přijetí eura je naopak předseda odborový předák Středula. Podle něj jde v současné době o zbytečné diskuse. „Euro je poslední věc, co bychom teď měli řešit,“ řekl. Přijetí evropské měny by podle něj znamenalo pro Česko náklady v hodnotě stovek miliard korun.
Schillerová požaduje o euru referendum
Zavedení eura v České republice by podle místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové mělo být předmětem referenda. ANO, které přijetí eura odmítá, takový plebiscit hodlá připravit, uvedla bývalá ministryně financí Schillerová ve vysílání televize Nova. Podle ní i ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude případné nahrazení české koruny předmětem politického rozhodnutí, prioritou je dát do pořádku veřejné finance.
„Myslím, že by (rozhodnutí o přijetí eura) mělo být podrobeno referendu. A já za hnutí ANO říkám, že my to připravíme,“ uvedla Schillerová. Poukázala na to, že řada zemí eurozóny je zadluženější než Česko a že státy s eurem mají rozdílnou ekonomickou a cenovou úroveň. Připomněla, že podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského června téměř tři čtvrtiny občanů s přijetím eura nesouhlasí.
Vláda se teď zabývá pravidelným materiálem připraveným ministerstvem financí a Českou národní bankou (ČNB), který hodnotí připravenost země na přijetí eura. Experti obou institucí v dokumentu doporučili zatím do eurozóny nevstupovat. Podle Stanjury ale ve vládním připomínkovém jednání zazněly politické komentáře k zavedení eura, které nelze vyřešit na expertní úrovni a musí je projednat kabinet. Očekává, že se tak stane ještě v lednu.
Debatu o zavedení společné evropské měny v novoročním projevu rozproudil prezident Petr Pavel. Z koaličních stran jsou pro přijetí eura především STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09. Naopak ODS se staví proti, stejně jako ANO a další opoziční hnutí SPD, které dlouhodobě prosazuje uzákonění pravidel obecného referenda. Pro referendum o euru se vyslovil i někdejší prezident Václav Klaus.
