V Praze začal dvoudenní sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Odboráři a odborářky na něm stanoví svou strategii do roku 2030 a zvolí si na příští čtyři roky vedení. O post předsedy největší odborové centrály v zemi se ucházejí tři kandidáti včetně dosavadního šéfa Josefa Středuly. Ten ve svém zahajovacím projevu mimo jiné řekl, že Česko by mělo opustit model podřízené subdodavatelské ekonomiky.
O post předsedy se kromě Středuly ucházejí i místopředseda olomoucké regionální rady odborů Alois Mačák a šéf školských odborů František Dobšík. Do dvou místopředsednických funkcí kandidují dlouholetá místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová a vedoucí oddělení lidských zdrojů centrály Lukáš Němec.
Středula se na úvod svého zahajovacího projevu vrátil ke slovům poslance Filipa Turka (za Motoristy), který označil úředníky za parazity určené k deratizaci. „Tato slova nepatří a doufám, že do budoucna už nikdy nebudou patřit do slovníku kohokoliv, kdo veřejně vystupuje,“ zdůraznil Středula.
„Tato slova nás vrací někam, kde být nechceme, kde být nesmíme a kde bych očekával omluvu, v tomto případě omluvu od Filipa Turka, na adresu zaměstnanců státu,“ dodal předseda ČMKOS.
Přitlačíme, přidáme, hlásal Středula
Středula dále uvedl, že Česko by mělo opustit model subdodavatelské ekonomiky a že podpora by měla směřovat do produkce a služeb s přidanou hodnotou. Vyjádřil se také k ropné krizi s tím, že bez zásahů vlády a ČNB odhaduje ČMKOS inflaci až 8,5 procenta, pokles ekonomiky o jedno až dvě procenta a růst nezaměstnanosti.
Podle něj ČMKOS zastupuje 1,5 milionu zaměstnanců a bude dál usilovat o výraznější růst jejich výdělků k dorovnání propadu z minulých let. Podle ČMKOS výdělky sice rostou, ale v průměrných hodinových mzdových nákladech patří Česko do poslední třetiny států EU.
„Přibližování výdělků špičkovým evropským zemím? Ta cesta na to ale nevypadá. Přitlačíme, přidáme,“ uvedl Středula. Podle něj budou odbory požadovat „dynamický růst“ mezd a platů, rychlejší navyšování minimální mzdy a také obnovení zrušených zaručených mezd ve firmách.
Podle Středuly si Česko udržuje v Evropě vysokou míru zaměstnanosti, a to i v oborech špičkových technologií. Nezaměstnanost ale za poslední rok stoupla téměř o procentní bod, růst je patrný ve všech krajích, podotkl odborář. Vyzval vládu, aby se na situaci ve slabších regionech zaměřila.
Novinářům Středula později řekl, že ČMKOS stojí za zaměstnanci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a za jejich odbory, které vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků.
Vládní návrh může být směrem k ČT a ČRo likvidační, je nutné zachovat svobodu slova a médií, řekl Středula. Situace ohrožující veřejnoprávní média je podle něj neakceptovatelná.
„Viním politiky z neskutečně dramatického a nebezpečného vývoje za posledních patnáct let, kdy v podstatě dehonestačně nepřispěli k tomu, aby obě tyto organizace mohly tvořit, protože patnáct let nezvýšení finančních prostředků je smrtící pro každého,“ uvedl. Je podle něj spíš zázrak, že bez růstu výše poplatků organizace přežily.
Pavel zdůraznil význam odpovědného sociálního dialogu
Na slavnostním zahájení vystoupil prezident Petr Pavel a předsedové obou parlamentních komor, na programu byly i projevy členů vlády či zástupců zaměstnavatelů.
Pavel podotkl, že odpovědný sociální dialog je přínosem nejen pro zaměstnance a zaměstnavatele, ale i celý stát. Dále řekl, že Česko zůstane konkurenceschopné, jen pokud úspěšně transformuje své hospodářství od levné a kvalifikované pracovní síly a zaměří se na oblasti s vysokou přidanou hodnotou. Vyslovil se také pro stabilizaci systému veřejné zdravotní péče.
Kromě toho se ohradil proti tomu, aby byl označovaný za lídra opozice. Jsem v opozici vůči lžím, hulvátství a manipulaci v politice, zdůraznil Pavel.
Hosté mluvili o struktuře výroby i zahraničních pracovnících
Rovněž předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS) na sjezdu řekl, že Česko by se mělo zaměřit na výrobu a vývoz výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Zároveň se vyslovil proti dovážení nekvalitních produktů, které vytlačují domácí produkci a následně vytvářejí na dovozu závislost. V importu by podle něj měly hrát hlavní roli ty výrobky, které lze využít jako komponenty pro tuzemskou exportní produkci.
Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) se vyslovil proti zvyšování podílu zahraničních pracovníků na českém trhu. Podle něj mají cizinci nižší mzdové nároky, což tlačí i na snižování mezd pro zdejší občany. „Tímto způsobem se platově západním státům nepřiblížíme,“ míní Okamura.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) ve svém projevu oznámil, že navrhne vypuštění odborů i zaměstnavatelských svazů ze zákona o lobbování. Nevidí důvod k tomu, aby se regulace lobbingu vztahovala na sociální partnery, s nimiž kabinet ze zákona spolupracuje.
ČMKOS si před lety za svůj hlavní cíl dala růst mezd a platů se sloganem Konec levné práce. Na minulém sjezdu zmiňovala snahu o zkracování pracovní doby při zachování stejného výdělku. V poslední době požaduje zastropování důchodového věku na 65 letech a dřívější penze pro co nejširší okruh lidí s rizikovou prací.
ČMKOS jako největší odborová centrála podle svého webu zastřešuje třicet svazů. Loni sdružovala 230 tisíc odborářů a odborářek. Počet členů postupně klesá, příchod nových zájemců úbytek kvůli stárnutí nedorovnává. V roce 2018 bylo podle tehdejších údajů svazů 29 a členů 310 tisíc.
Kolektivní smlouvy pokrývají v tuzemsku asi 35 procent pracovníků. Podle unijní směrnice o kolektivním vyjednávání a minimální mzdě by dohodu o pracovních podmínkách či růstu výdělků měly mít čtyři pětiny pracujících.
