Násilí strana 3 z 5

Mládež na Madagaskaru v posledních dnech vyšla do ulic protestovat proti výpadkům dodávek vody a elektřiny. Obyvatele ostrova dlouhodobě trápí chudoba, zatímco vlivní politici jsou naopak spojováni s různými úplatkářskými kauzami. Kořeny současných protestů sahají do dob prvního mandátu nynějšího prezidenta země. Čerstvé odvolání vlády tak příslušníkům generace Z, kteří tvoří většinu demonstrujících, nemusí stačit.

Lidé v Ekvádoru už více než týden demonstrují proti zdražování nafty. V neděli zemřel jeden z účastníků protestů po střetech s policií. Desítky lidí byly zatčeny, třetina z nich čelí obvinění z terorismu. Protestující naopak drží sedmnáct vojáků jako rukojmí, napsala agentura AFP. Prezident Daniel Noboa už dříve vyhlásil výjimečný stav.

Při útoku dronu vyslaného polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) na mešitu v uprchlickém táboře Abú Šúk v západosúdánském Dárfúru zahynulo nejméně 75 lidí, napsala agentura AFP s odvoláním na aktivisty z tábora. Útok se stal na pozadí snahy RSF o dobytí Fašíru – posledního města v oblasti, které nemá pod kontrolou. RSF, která je obviňována z genocidy, by v případě úspěchu mohla ještě eskalovat spirálu násilí na civilistech, varuje OSN.

Při demonstracích proti korupci a zákazu sociálních sítí zemřelo tento týden podle aktualizovaných údajů nepálské vlády 72 lidí, zraněných v nemocnici je 191, informovala agentura AFP. Proti demonstracím zasáhla policie. Protesty vedly k pádu vlády, jmenována už byla nová premiérka, kterou se stala Sušíla Kárkíová. Ta slíbila, že její vláda bude přihlížet k požadavkům demonstrantů.

Po složení přísahy se novou prozatímní premiérkou Nepálu stala 73letá Sušíla Kárkíová, někdejší předsedkyně Nejvyššího soudu. Funkce se ujímá pár dní poté, co se v zemi odehrály násilné protesty, které si vyžádaly nejméně 51 mrtvých, 1300 zraněných a rezignaci několika ministrů včetně premiéra Khadky Prasáda Oliho. Kárkíová je první ženou v čele Nejvyššího soudu a od pátku i kabinetu, který povládne nejdéle šest měsíců s úkolem zorganizovat parlamentní volby.

Nepálská vláda v úterý zrušila své rozhodnutí z minulého týdne zablokovat více než dvě desítky sociálních sítí v zemi, informovaly tiskové agentury. Masové demonstrace převážně mladých lidí proti tomuto zákazu a korupci ve vládě si od pondělí vyžádaly dvacet dva mrtvých a stovky zraněných. Krok kabinetu ale ke klidu v zemi nevedl a premiér Khadka Prasád Oli v reakci na pokračující protesty rezignoval. Demonstranti podle AFP zapálili budovu parlamentu.

Agresivita dětí je na vzestupu, zní ze škol i od odborníků. Publicistický pořad Fenomén doby zkoumal kořeny problému i možná řešení. „To, co dělali patnáctiletí, provádějí klidně i desetileté děti,“ říká psycholožka Galina Jarolímková. Poruchy chování jsou nyní příznačné pro všechny socioekonomické vrstvy, dodal psychoterapeut Andrej Drbohlav. Tématu se věnovaly pořady Fenomén doby a Události, komentáře.

Nejvyšší soud (NS) musí znovu rozhodnout v kauze muže, jenž se mnoho let choval despoticky ke své tehdejší manželce. Původně jej NS zprostil, ve středu však Ústavní soud (ÚS) vyhověl ženině stížnosti. „NS nesprávným právním posouzením zasáhl do práva stěžovatelky na účinné vyšetřování,“ řekla ústavní soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová. ÚS se také zastal další ženy, které dal novou šanci na odškodnění za to, že policie neprovedla účinné vyšetřování trestního oznámení na katolického kněze.

Chicagská policie nebude spolupracovat s příslušníky Národní gardy ani s federálními agenty, pokud je americký prezident Donald Trump v příštích dnech nasadí do města, jak vyhrožoval. Řekl to v sobotu starosta třetího nejlidnatějšího města ve Spojených státech Brandon Johnson a vyzval republikánského prezidenta, aby změnil kurz.

Kolumbie čelí nárůstu násilí. Na svědomí jej mají zejména odpadlíci z bývalé guerilly Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), již nepřijali mírovou dohodu z roku 2016, a další ozbrojené skupiny. Vláda prvního levicového prezidenta Gustava Petra se s těmito skupinami neúspěšně snažila vyjednávat v rámci politiky totálního míru (Paz Total). Nyní chce Petro některé ze skupin označit za mezinárodní teroristické organizace. Násilí narůstá před parlamentními a prezidentskými volbami na jaře 2026.

V Srbsku se radikalizovaly protesty proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiče, kterou odpůrci spojují s autoritářstvím a korupcí. Policie v posledních týdnech pozatýkala stovky lidí a desítky jich utrpěly zranění. Na demonstranty útočí hlavně maskovaní příznivci režimu. Vučić protestující dříve označil za teroristy, v pátek je ale vyzval k dialogu. Evropská unie zatím mlčky přihlíží – obává se totiž nestability a ohrožení strategických dohod s Bělehradem.

Izraelská vláda definitivně odsouhlasila plán výstavby židovské osady E1. Ta přetne okupovaný Západní břeh napůl a zabrání vzniku palestinského státu. Jeruzalém kvůli návrhu už roky čelí mezinárodní kritice, realizace se proto opozdila, píše izraelský list Ha'arec.

Protesty proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiče v Srbsku už čtvrtý den po sobě doprovázelo násilí. Nejvážnější incidenty se v noci na neděli odehrály ve Valjevu, kde odpůrci kabinetu zapálili kancelář Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) a poškodili budovu radnice a prokuratury. S odvoláním na místní média o tom informovala agentura DPA. Násilí používají proti názorovým oponentům také Vučičovi příznivci. Prezident prohlásil, že stát rázně zasáhne vůči protestujícím, které opět přirovnal k teroristům, píše AFP.

Syrská vláda islamistů, která svrhla režim Bašára Asada, slibuje ochranu mnoha domácích menšin. Masakry alavitů a křesťanů v provincii Latákija a pokračující útoky proti drúzům v regionu Suvajda ukazují, že režim není schopný nebo ochotný svá slova plnit. Zpravodaj ČT24 David Borek v krizovém centru drúzské menšiny, které koordinuje obranu a pomoc ohroženým komunitám, natočil rozhovor s vůdcem, šejkem Muafakem Tarífem. Ten vyzývá Izrael i mezinárodní společenství k ochraně všech etnických a náboženských skupin v Sýrii včetně nejvíce postižených drúzů.

Izraelské jednotky v noci překročily na čtyřech různých místech syrské hranice a zadržely množství výzbroje. Izraelci také v Sýrii vyslýchali podezřelé z pašování zbraní. Při nových střetech v Suvajdě obývané převážně drúzskou menšinou mezitím zahynuli nejméně čtyři lidé, píše agentura AFP s odkazem na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Během červencových bojů mezi muslimy a drúzy Jeruzalém opakovaně bombardoval pozice vládních sil.

Prezident Petr Pavel přijal ve středu na Pražském hradě ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.). Jednali o koordinaci pozice České republiky k situaci na Blízkém východě. Pavel minulý týden uvedl, že se na dění v Pásmu Gazy dívá trochu jinak než vláda. Vzájemné konzultace Hradu a členů vlády by měly sloužit k tomu, aby obě strany mluvily pokud možno stejným hlasem, soudí Pavel.

Násilí páchané izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu představuje teroristické činy, uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí. Stalo se tak poté, co byl jedním z osadníků údajně zavražděn palestinský aktivista, který spolupracoval na oscarovém snímku „Žádná jiná země“. Informovala o tom agentura AFP, která upozornila, že je to vůbec poprvé, co francouzská diplomacie takto označila jednání radikalizovaných židovských osadníků na Izraelem okupovaném palestinském území.

Svědci obviňují syrské vládní síly z masakru v nemocnici ve městě Suvajda. Dojít k němu mělo během střetů mezi beduíny a drúzy, které vypukly v polovině července na jihu blízkovýchodní země, a do nichž se posléze vládní jednotky zapojily. BBC navštívila Národní nemocnici v Suvajdě a přinesla z místa znepokojivá svědectví. Příslušníci vládních sil dle nich měli vraždit bezbranné pacienty uvnitř zdravotnického zařízení.

Na okupovaném Západním břehu Jordánu posilují milice radikálních osadníků, kteří v souladu s extremisty v izraelské vládě pomáhají „vyčistit“ klíčové oblasti od Palestinců, píše web The Middle East Eye (MEE). Židovský stát v oblasti stále častěji používá praktiky z Gazy, kde od března srovnal se zemí tisíce budov, upozorňuje BBC. Nebývalou vlnu násilí, demolice a nucené vysídlování Palestinců na Západním břehu kritizuje i OSN.

Syrští drúzové se za občanské války vyhnuli Asadovým represím a zůstali neutrální. Na vlastní pěst ale čelili útokům džihádistů. Nové islamistické vládě proto odmítají odevzdat zbraně. Kvůli zabíjení drúzů udeřil v Sýrii Izrael. Příslušníci sekty slouží v jeho armádě a většina se úspěšně integrovala do společnosti. Vztah jejich syrských „bratrů“ k Izraeli je však složitější.

Izrael hodlá v Sýrii vojensky vynucovat ochranu tamní drúzské menšiny a „demilitarizaci“ oblasti jižně od Damašku, prohlásil premiér Benjamin Netanjahu. Ve čtvrtek beduínští bojovníci na jihu Sýrie obnovili ofenzivu proti drúzům, řekl agentuře Reuters beduínský velitel. Děje se tak navzdory oznámenému příměří a stažení syrských vládních jednotek z oblasti. Podle agentury AFP ve čtvrtek také izraelské letouny podnikly nálet u města Suvajda.

Ukrajinské děti unesené do Ruska či žijící na Ruskem okupovaném ukrajinském území čelí cílené militarizaci, jejímž záměrem je vycvičit z nich vojáky pro boj nejen proti vlastní zemi, ale i pro budoucí ruské války. Upozorňuje na to řada médií či analytiků. Rusové se podle nich snaží vymýváním mozků zničit ukrajinskou identitu dětí a vzbudit v nich mimo jiné nenávist vůči NATO.

Do syrského města Suvajda, kde žije menšina drúzů, v úterý ráno vstoupily vládní vojenské jednotky. Po prvních střetech při vstupu do města vládní úřady vyhlásily klid zbraní, informovala agentura AFP. Podle místních zdrojů ve městě vypukly násilnosti. V oblasti se v uplynulých dvou dnech odehrály střety mezi drúzy a sunnitskými beduíny. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při násilí zemřelo dosud 203 lidí. Podle syrských médií na město navíc podniká údery Izrael, který tvrdí, že cílí na vládní jednotky.

Už třetí den trvá násilí ve španělském Torre Pacheco, a to kvůli napadení seniora třemi útočníky. Do pětatřicetitisícového města po incidentu, jenž se stále vyšetřuje, dorazili příznivci krajní pravice, která incidentu využívá, aby se zviditelnila. Z útoku viní migranty ze severní Afriky, již tvoří třicet procent obyvatel Torre Pacheca. Ve městě tak dochází ke střetům a na pořádek musí dohlížet četnictvo. Spolu s voláním po pomstě se po sítích okamžitě začaly šířit i dezinformace.