Násilí strana 3 z 5

Izraelská vláda definitivně odsouhlasila plán výstavby židovské osady E1. Ta přetne okupovaný Západní břeh napůl a zabrání vzniku palestinského státu. Jeruzalém kvůli návrhu už roky čelí mezinárodní kritice, realizace se proto opozdila, píše izraelský list Ha'arec.

Protesty proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiče v Srbsku už čtvrtý den po sobě doprovázelo násilí. Nejvážnější incidenty se v noci na neděli odehrály ve Valjevu, kde odpůrci kabinetu zapálili kancelář Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) a poškodili budovu radnice a prokuratury. S odvoláním na místní média o tom informovala agentura DPA. Násilí používají proti názorovým oponentům také Vučičovi příznivci. Prezident prohlásil, že stát rázně zasáhne vůči protestujícím, které opět přirovnal k teroristům, píše AFP.

Syrská vláda islamistů, která svrhla režim Bašára Asada, slibuje ochranu mnoha domácích menšin. Masakry alavitů a křesťanů v provincii Latákija a pokračující útoky proti drúzům v regionu Suvajda ukazují, že režim není schopný nebo ochotný svá slova plnit. Zpravodaj ČT24 David Borek v krizovém centru drúzské menšiny, které koordinuje obranu a pomoc ohroženým komunitám, natočil rozhovor s vůdcem, šejkem Muafakem Tarífem. Ten vyzývá Izrael i mezinárodní společenství k ochraně všech etnických a náboženských skupin v Sýrii včetně nejvíce postižených drúzů.

Izraelské jednotky v noci překročily na čtyřech různých místech syrské hranice a zadržely množství výzbroje. Izraelci také v Sýrii vyslýchali podezřelé z pašování zbraní. Při nových střetech v Suvajdě obývané převážně drúzskou menšinou mezitím zahynuli nejméně čtyři lidé, píše agentura AFP s odkazem na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Během červencových bojů mezi muslimy a drúzy Jeruzalém opakovaně bombardoval pozice vládních sil.

Prezident Petr Pavel přijal ve středu na Pražském hradě ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.). Jednali o koordinaci pozice České republiky k situaci na Blízkém východě. Pavel minulý týden uvedl, že se na dění v Pásmu Gazy dívá trochu jinak než vláda. Vzájemné konzultace Hradu a členů vlády by měly sloužit k tomu, aby obě strany mluvily pokud možno stejným hlasem, soudí Pavel.

Násilí páchané izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu představuje teroristické činy, uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí. Stalo se tak poté, co byl jedním z osadníků údajně zavražděn palestinský aktivista, který spolupracoval na oscarovém snímku „Žádná jiná země“. Informovala o tom agentura AFP, která upozornila, že je to vůbec poprvé, co francouzská diplomacie takto označila jednání radikalizovaných židovských osadníků na Izraelem okupovaném palestinském území.

Svědci obviňují syrské vládní síly z masakru v nemocnici ve městě Suvajda. Dojít k němu mělo během střetů mezi beduíny a drúzy, které vypukly v polovině července na jihu blízkovýchodní země, a do nichž se posléze vládní jednotky zapojily. BBC navštívila Národní nemocnici v Suvajdě a přinesla z místa znepokojivá svědectví. Příslušníci vládních sil dle nich měli vraždit bezbranné pacienty uvnitř zdravotnického zařízení.

Na okupovaném Západním břehu Jordánu posilují milice radikálních osadníků, kteří v souladu s extremisty v izraelské vládě pomáhají „vyčistit“ klíčové oblasti od Palestinců, píše web The Middle East Eye (MEE). Židovský stát v oblasti stále častěji používá praktiky z Gazy, kde od března srovnal se zemí tisíce budov, upozorňuje BBC. Nebývalou vlnu násilí, demolice a nucené vysídlování Palestinců na Západním břehu kritizuje i OSN.

Syrští drúzové se za občanské války vyhnuli Asadovým represím a zůstali neutrální. Na vlastní pěst ale čelili útokům džihádistů. Nové islamistické vládě proto odmítají odevzdat zbraně. Kvůli zabíjení drúzů udeřil v Sýrii Izrael. Příslušníci sekty slouží v jeho armádě a většina se úspěšně integrovala do společnosti. Vztah jejich syrských „bratrů“ k Izraeli je však složitější.

Izrael hodlá v Sýrii vojensky vynucovat ochranu tamní drúzské menšiny a „demilitarizaci“ oblasti jižně od Damašku, prohlásil premiér Benjamin Netanjahu. Ve čtvrtek beduínští bojovníci na jihu Sýrie obnovili ofenzivu proti drúzům, řekl agentuře Reuters beduínský velitel. Děje se tak navzdory oznámenému příměří a stažení syrských vládních jednotek z oblasti. Podle agentury AFP ve čtvrtek také izraelské letouny podnikly nálet u města Suvajda.

Ukrajinské děti unesené do Ruska či žijící na Ruskem okupovaném ukrajinském území čelí cílené militarizaci, jejímž záměrem je vycvičit z nich vojáky pro boj nejen proti vlastní zemi, ale i pro budoucí ruské války. Upozorňuje na to řada médií či analytiků. Rusové se podle nich snaží vymýváním mozků zničit ukrajinskou identitu dětí a vzbudit v nich mimo jiné nenávist vůči NATO.

Do syrského města Suvajda, kde žije menšina drúzů, v úterý ráno vstoupily vládní vojenské jednotky. Po prvních střetech při vstupu do města vládní úřady vyhlásily klid zbraní, informovala agentura AFP. Podle místních zdrojů ve městě vypukly násilnosti. V oblasti se v uplynulých dvou dnech odehrály střety mezi drúzy a sunnitskými beduíny. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při násilí zemřelo dosud 203 lidí. Podle syrských médií na město navíc podniká údery Izrael, který tvrdí, že cílí na vládní jednotky.

Už třetí den trvá násilí ve španělském Torre Pacheco, a to kvůli napadení seniora třemi útočníky. Do pětatřicetitisícového města po incidentu, jenž se stále vyšetřuje, dorazili příznivci krajní pravice, která incidentu využívá, aby se zviditelnila. Z útoku viní migranty ze severní Afriky, již tvoří třicet procent obyvatel Torre Pacheca. Ve městě tak dochází ke střetům a na pořádek musí dohlížet četnictvo. Spolu s voláním po pomstě se po sítích okamžitě začaly šířit i dezinformace.

Střety mezi sunnitskými beduínskými kmeny a drúzskými bojovníky v jihosyrské provincii Suvajda si od nedělního rána vyžádaly nejméně 89 obětí a desítky dalších lidí při nich byly zraněny, informovala agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Ta sídlí v Británii a dlouhodobě monitoruje dění v Sýrii prostřednictvím svých pozorovatelů. Do bojů na jihu Sýrie se zapojila i izraelská armáda, podrobnosti k tomu zatím nejsou známy.

Půlroční podmínku se zkušební lhůtou 18 měsíců vyměřil v pátek soud v Plzni Zdeňku Holzknechtovi, obžalovanému z předloňského napadení dvou žen z Ukrajiny na pouti v Plasích. Souzený majitel pouťových atrakcí čelil obžalobě z ublížení na zdraví, výtržnictví a z násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Hrozilo mu až pětileté vězení. Soud ho uznal vinným pouze z výtržnictví. Dospěl k závěru, že nebylo možné bez pochybností odsoudit muže i za způsobení zranění jedné z žen, neprokázalo se ani, že by se dopustil násilí vůči cizinkám kvůli jejich ukrajinské národnosti.

Nová zpráva zveřejněná v Izraeli podrobně dokumentuje sexuální násilí na Izraelcích – ženách, mužích i dětech – během útoku teroristického hnutí Hamás ze 7. října 2023 a po něm. Mezinárodnímu společenství zároveň adresovala výzvu, aby znásilnění užívané jako válečnou zbraň důsledně postihovalo. A dokument k tomu nabídl i metodologii.

Státní bezpečnost (StB) je známá zejména z období komunismu, kdy fungovala jako politická policie a zpravodajská složka, která se za použití mnohdy brutálních metod soustředila na identifikaci a vyšetřování „nepřátel“ tehdejšího režimu. Jako její oficiální vznik bývá nejčastěji uváděn 30. červen 1945, avšak realita je složitější. Podle historika Libora Svobody totiž StB vzniká až na podzim roku 1945. Historik Petr Blažek dodává, že byla budována postupnými kroky.

Desítky protivládních demonstrantů byly v sobotu zadrženy při střetech s pořádkovou policií v srbském hlavním městě Bělehradu při masovém shromáždění proti prezidentovi Aleksandaru Vučičovi, jehož účastníci požadovali předčasné parlamentní volby, informovala agentura AP. Protest desítek tisíc demonstrantů se konal po téměř osmi měsících vytrvalých projevů nesouhlasu vedených srbskými vysokoškolskými studenty.

Desetitisíce studentů a příznivců opozice v sobotu v Bělehradu protestovaly proti vládě, požadovaly vyhlášení předčasných voleb a konec dvanáctileté vlády srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, píše agentura Reuters. Kritici obviňují vládu z korupce a potlačování médií. Policie proti protestujícím podle agentur AFP a AP nasadila slzný plyn. Ve městě se konala i protidemonstrace prezidentových příznivců.

Kongo a Rwanda v pátek podepsaly mírovou dohodu, která má ukončit desítky let trvající konflikt, píše agentura Reuters. Prostředníkem při jednání těchto dvou zemí byl za Spojené státy šéf diplomacie Marco Rubio. Konžské povstalecké hnutí M23 si s podporou rwandských vojáků od ledna podmanilo několik konžských oblastí a vyhnalo stovky tisíc lidí z jejich domovů.

Krajský soud v Ostravě začal projednávat případ vraždy nemocné seniorky. Obžalovaná je sociální asistentka, která podle spisu úmyslně zanedbávala své povinnosti, kvůli čemuž její známá zemřela. Násilí od blízkých osob čelí skoro třicet procent starších lidí, ukázal nový sociologický průzkum Masarykovy univerzity. Ten se zaměřil také na situaci v pobytových službách.

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.

Kolumbijská policie v sobotu zadržela ženu, kterou podezřívá z účasti na pokusu o vraždu možného opozičního prezidentského kandidáta Miguela Uribeho, píše AFP. Devětatřicetiletý pravicový senátor byl postřelen 7. června v metropoli Bogotě, když promlouval ke svým příznivcům. Útočník jej dvakrát zezadu střelil do hlavy a jednou do kolena, načež musel být Uribe převezen do nemocnice. Tam podstoupil operaci, jeho stav je ale nadále kritický.

Tomáš Čermák, jenž dostal trest pět a půl roku vězení za podporu a propagaci terorismu, neuspěl s ústavní stížností. Ústavní soud (ÚS) ji odmítl, sdělila mluvčí soudu Kamila Abbasi. Stížnost směřovala proti verdiktu, který koncem roku 2023 potvrdil i Nejvyšší soud. Čermák v době pandemie onemocnění covid-19 veřejně vyzýval k násilí na politicích, překročil tak prý meze svobody projevu.