Prezident Petr Pavel přijal ve středu na Pražském hradě ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.). Jednali o koordinaci pozice České republiky k situaci na Blízkém východě. Pavel minulý týden uvedl, že se na dění v Pásmu Gazy dívá trochu jinak než vláda. Vzájemné konzultace Hradu a členů vlády by měly sloužit k tomu, aby obě strany mluvily pokud možno stejným hlasem, soudí Pavel.
Česko se minulý týden nepřipojilo ke skupině tří desítek zemí, které ve společném prohlášení vyzvaly k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy a odsoudily zabíjení civilistů i zadržování izraelských rukojmí teroristickým hnutím Hamás. Pavel tehdy řekl, že s vládou tuto otázku nekonzultoval a že se na věc „dívá trochu jinak“.
Nyní prezident uvedl, že to nevnímá jako rozpor. „Spíše jako potřebu častějších konzultací. Prostě se toho děje hodně a příliš rychle,“ řekl. „Bude potřeba se asi bavit o tom, jak k tomu budeme přistupovat, abychom mluvili pokud možno stejným hlasem,“ dodal.
Česko je dlouhodobým a spolehlivým spojencem Izraele a uznává jeho právo na sebeobranu, je ale nutné řešit i humanitární situaci civilistů v Gaze, uvedla prezidentská kancelář (KPR) po setkání. Šéf diplomacie uvedl, že mírový proces mezi Izraelem a Palestinou musí být založen na dohodě obou stran a zakončen dvoustátním řešením.
„Civilisté nesmí být zneužíváni jako rukojmí žádnou ze stran konfliktu. Česká humanitární pomoc Gaze by proto měla pokračovat. Prezident si s ministrem potvrdil potřebu úzké koordinace a informovanosti v této otázce,“ uvedla kancelář prezidenta.
Za klíčové podle KPR Pavel s Lipavským považují zapojení Evropské unie a pokračování přímého dialogu s Izraelem, zejména naplňování dohody o zvýšení humanitární pomoci. „Prioritou zůstává zastavení násilí a propuštění všech zbývajících rukojmí,“ dodala kancelář.
Evropská komise viní Izrael z hladomoru v Pásmu Gazy
Evropská komise obvinila Izrael z porušování lidských práv a z toho, že v Pásmu Gazy hrozí hladomor. Vyplývá to z textu návrhu na částečné pozastavení přístupu Izraele k programu financování výzkumu Horizon Europe, ze kterého ve středu citoval bruselský server Politico. Návrh ale mezi zástupci členských států zatím nezískal dostatečnou podporu, podle diplomatických zdrojů ČTK bylo pět zemí proti, mimo jiné Česko, a dalších sedm zemí požaduje dodatečné informace a další diskusi.
„Po nedávném rozhodnutí Izraele zavést blokádu přístupu humanitární pomoci do Gazy se humanitární situace zhoršila na bezprecedentní a neudržitelnou úroveň, a to v důsledku pokračujícího bombardování, vojenských operací, masového vysídlování a kolapsu základních služeb,“ stojí v sedmistránkovém textu návrhu vypracovaného Komisí. „Podle zpráv OSN čelí devadesát procent domácností vážnému nedostatku vody a míra podvýživy prudce roste,“ dodává text s tím, že „prakticky celá populace Gazy je ohrožena hladomorem, přičemž děti a zranitelné osoby jsou v obzvláště dramatické situaci“.
Schválení návrhu vyžaduje kvalifikovanou většinu, což v EU znamená, že pro musí hlasovat alespoň patnáct z 27 členských států a zároveň je nutné, aby těchto patnáct zemí reprezentovalo alespoň 65 procent obyvatel Unie. O návrhu se diskutovalo na úterním jednání velvyslanců členských států; deset zemí ho jasně podpořilo a některé se vyslovily i pro přísnější opatření v oblasti obchodních sankcí. Dostatečnou podporu se ale najít nepodařilo. Proti byly Česko, Rakousko, Maďarsko, Řecko a Bulharsko, zatímco Německo, Itálie, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Chorvatsko a Kypr chtějí o návrhu dále jednat.
Začátkem července šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že Izrael souhlasil s rozšířením humanitárního přístupu do Gazy, včetně zvýšení počtu kamionů s pomocí a otevření dalších hraničních přechodů. EU zveřejnila šest požadavků a podle informací nejmenovaného unijního představitele je Izrael plní jen částečně. Veškeré informace z oblasti navíc není možné nezávisle ověřit, protože Izrael zástupcům unijního ředitelství pro humanitární pomoc (DG ECHO) zatím neumožnil vstup do Gazy.
Británie a Francie se chystají uznat Stát Palestina
Pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení katastrofální situace v Pásmu Gazy, uzavření příměří a dosažení trvalého míru, uzná Británie v září existenci Státu Palestina, prohlásil v úterý britský premiér Keir Starmer. Současně zdůraznil, že vzkaz teroristům z Hamásu se nezměnil: palestinské hnutí podle něj musí ihned propustit všechna rukojmí, souhlasit s dohodou o příměří, odzbrojit a akceptovat, že se nebude podílet na budoucí vládě v Gaze. Izraelská diplomacie britský plán na uznání palestinské státnosti odmítla.
Minulý týden oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron, že jeho země hodlá v září uznat Stát Palestina. Francie pak ve středu spolu s dalšími čtrnácti státy vyzvala ostatní země, aby také vyjádřily tento záměr. K její iniciativě, přijaté na konci dvoudenní konference o dvoustátním řešení konfliktu v New Yorku, se připojila například Kanada nebo Austrálie.
Naopak Lipavský nepovažuje uznání Státu Palestina za produktivní. Gazu podle něj fakticky ovládá teroristické hnutí Hamás. K takovému kroku musí vést vzájemná dohoda, řekl na tiskové konferenci v pražském Černínském paláci. Česko je podle Lipavského zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. „Je to o nějakém dialogu, který je potřeba vést,“ dodal.
Humanitární pomoc bude podle ministra pokračovat, jeho úřad hledá další možnosti. Za letošní rok Česko poskytlo do Gazy pomoc za více než 24 milionů korun, oznámil Lipavský. Je podle něj ale důležité, aby podpora nekončila v rukou Hamásu a následně na černém trhu.
Poslední varování před hladomorem
Dochází k nám opravdu znepokojivé svědectví o tom, co se v Gaze děje, řekl vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys. „Naplňují se ty úplně nejhorší predikce, to znamená, že hladomor v tuto chvíli nastupuje.“ Dodal, že například více než dvacet procent populace trpí katastrofickým nedostatkem potravin. „To v podstatě znamená, že několik dní nejedí,“ uvedl.
Zprávy mezinárodních institucí jsou podle něho posledním varováním, které mezinárodní komunita a Izrael dostávají, aby výrazně změnily situaci v Pásmu Gazy. „Konkrétně to znamená několik věcí. Musí se okamžitě otevřít přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy, musí se obnovit systém této pomoci.“ To podle něho není jen o přísunu potravin, ale i o přístupu ke zdravotní péči, pitné vodě, základním potřebám, zajištění bezpečnosti a k zamezení masivních přesunů populace. Ilustroval to tím, že Gazané nyní žijí na třinácti procentech celkové rozlohy Gazy, dochází tedy k extrémní koncentraci lidí.
