Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se připravuje na možný nárůst násilné kriminality po skončení ruské plošné agrese na Ukrajině a příchodu mužů ze zákopů na české území. Sleduje také fenomén vylupování bankomatů v Německu a Rakousku balkánskými gangy, který by se po přijetí eura mohl přenést i do Česka. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to řekl šéf centrály Jiří Mazánek. Uvedl také, že v tuzemsku přibývá případů moderního otroctví.
„Násilná kriminalita z 90. let – nájemné vraždy, velké loupeže a přepadání – je pryč. Tím ale neříkáme, že se to nemůže změnit,“ varoval Mazánek. Centrála podle něj přizpůsobuje možnému vývoji i výcvik části útvaru a udržuje si schopnost působit v prostředí násilné kriminality.
V souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou se podle Mazánka zatím naštěstí nenaplnily katastrofické předpovědi o tom, že Česko „zaplaví tisíce samopalů“. „Je tady ale jedna reálná hrozba: že ta válka jednou skončí a za ženami s dětmi, které tady jsou a pracují, přijdou muži ze zákopů. Žít několik let v zákopu znamená obrovskou frustraci a člověk v té frustraci může dělat řadu věcí,“ uvedl. Možnou variantou jsou podle něj i ozbrojené gangy.
Vylupování bankomatů
Hrozbu ozbrojených skupin, které se velmi násilně brání při příjezdu policie na místo činu, přináší i zahraniční trend vylupování bankomatů. „Bedlivě to sledujeme. Pokud budeme mít euro, můžeme předpokládat, že tady tento fenomén budeme mít – putovní skupiny několika pachatelů neštítících se ničeho, používajících výbušniny a zbraně,“ pokračoval Mazánek.
Ve zveřejněné výroční zprávě za loňský rok NCOZ uvedla, že nebezpečnost organizovaných zločineckých struktur, které už působí v některých členských státech Evropské unie, si nezadá s nebezpečností extremistických či teroristických skupin a může zhoršit bezpečnostní situaci v Unii. Podle Mazánka si gangy tipují státy, kde je riziko odhalení a sankce vyšší, a vyhýbají se jim. Zároveň přemýšlejí, kde s nejmenšími náklady a úsilím získají nejvíce peněz, a podle toho se přeorientují na určitý typ kriminality.
„Je to otázka toho, které osoby si sem pouštíme, a když už je sem pustíme, jestli jsme si schopni vymoci právo na vlastním území. Velké téma je u nás to, jaké doklady by měli mít cizinci – my tvrdíme, že musejí být biometrické. Abychom věděli, kdo tady je, aby nám ty osoby nemohly měnit identitu a měli jsme nad nimi kontrolu. Čechovi, který pojede do Ruské federace, na hranicích odeberou otisky a provedou řadu dalších věcí. Proč to nemáme my?“ podotkl Mazánek.
Věří také tomu, že účinnějším kontrolám pomůže nový unijní systém EES, který spočívá v digitalizaci hraniční kontroly občanů třetích zemí.
Z hlediska nelegální migrace zatím Česko nadále zůstává tranzitním, nikoliv cílovým státem. Podle Mazánka to má dva důvody. Zaprvé, afričtí nebo blízkovýchodní migranti směřují za svými rodinami, které se usadily na západ od Česka. Druhý důvod souvisí se sociálními dávkami.
„Naštěstí v tomto nejsme přívětivou zemí, u nás lidi musí pracovat. Vidíte to i na ukrajinské komunitě – je pracovitá. Když si srovnáte, kolik Ukrajinců pracuje procentuálně u nás a kolik v jiných evropských zemích, zjistíte, že jsme v tom velmi úspěšní. Řada nelegálních migrantů nepůjde do země, kde musí pracovat, a když nepracuje, má nízké dávky a nemá tam žádné příbuzné a kořeny,“ vysvětlil.
Přibývá případů moderního otroctví
V Česku dle Mazánka rovněž přibývá případů takzvaného moderního otroctví, při němž pachatelé vykořisťují buď zahraniční pracovníky, nebo i sociálně slabé české občany. Zločinci jsou společensky zdatní a své oběti ovládají vytvářením dluhů nebo tím, že pro ně vyřizují záležitosti na úřadech.
„V České republice je moderní otroctví častější záležitostí, než bychom si mohli myslet. V posledních letech jsme odhalili a vyšetřovali několik závažných kauz, kdy každý jeden případ může znamenat skupinu deseti až 15 pachatelů a zneužívání 15 až 20 osob nepřetržitě po dobu několika let,“ přiblížil Mazánek. Policejní statistiky loni vykázaly 39 případů obchodování s lidmi, odhadovaný skutečný počet je však mnohem vyšší.
Otrokáři mohou být jak českého původu, tak cizinci. „Nepředstavujme si každodenní bití, to v žádném případě. Pachatelé se obvykle snaží vytvořit finanční závislost vytvářením nebo přebíráním dluhů či sociální závislost, když pro oběti zařizují řadu věcí, které si ony nezajistí. Osobám bez domova třeba poskytnou bydlení a stravu,“ pokračoval.
První skupinou obětí jsou čeští občané z komunit lidí závislých či bez peněz. Druhou pak zahraniční agenturní pracovníci, kteří do Česka přijedou za prací. „Je jim zmenšována mzda, odebírány doklady. Jsou nuceni vykonávat nelegální zaměstnání v rámci, můžeme říci, otrokářských rodin. Takřka bez výjimky jsou to různé typy manuálních prací – v zemědělství, na stavbách, v prádelnách, ale třeba i osobní posluha v domácnostech otrokářů," zmínil ředitel NCOZ.
Osvětovou kampaň „Práce v řetězech“ spouští NCOZ i proto, že chce překonat nedůvěru vůči policii ze strany obětí, které mohou mít špatnou zkušenost s policisty ze své domoviny nebo se obávat vyhoštění.
„Když sem přišla první ukrajinská vlna uprchlíků, stát – hlavně ministerstvo vnitra – odvedl obrovskou práci tím, že těmto lidem vysvětlil, že tady nepotřebují žádné zprostředkovatele práce a polomafiánské struktury, které se o ně starají. Že se tady mohou svěřit úředníkovi, nemusejí ho uplácet a on jim tu práci sežene,“ uvedl Mazánek jako příklad toho, že s těmito komunitami lze navázat kontakt.
