Tbilisi strana 3 z 3

Organizátoři pondělního pochodu hrdosti sexuálních menšin v Tbilisi akci kvůli násilnostem odvolali. Skupiny oponentů totiž napadly a vyplenily jejich kancelář. Podle serveru Gruzia Online agresivní účastníci shromáždění proti homosexuálům v centru hlavního města fyzicky napadli asi dvě desítky novinářů a kameramanů a poškodili i televizní a rozhlasovou techniku.

Před třiceti lety vpochodovali gruzínští vojáci do Cchinvali, aby porazili osetinské separatisty. Konflikt trvá dodnes, byť už bez bojů. Gruzie kvůli němu nemá pod kontrolou část území, které drtivá většina světa včetně Česka považuje za její. Osetinci se kvůli němu musí v každodenním životě potýkat s hromadou potíží pramenících ze statusu oblasti. A Rusko má díky němu nástroj, jímž může blokovat zásadní geopolitická rozhodnutí sousední země.

Bouřlivou reakci v Kremlu vyvolal moderátor nedělního pořadu gruzínské televize Rustavi-2, který v přímém přenosu sprostě nadával Vladimiru Putinovi. Ruského prezidenta nazval mimo jiné „zrůdou“ či „nebohým stvořením“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to označil za nepřijatelné a ostudné. Výroky moderátora odsoudila i gruzínská diplomacie. Ředitel televize se omluvil, moderátora však vyhodit nechce.

Na protivládní demonstraci před sídlo parlamentu v gruzínském hlavním městě dorazily tisíce lidí. Ruská agentura Interfax odhaduje počet účastníků protestu na pět až osm tisíc, podle německé agentury DPA je v centru Tbilisi až deset tisíc lidí. Putin v reakci na krizi v Tbilisi zakázal ruským aerolinkám od 8. července létat do Gruzie. Turistické kanceláře mají doporučeno zrušit zájezdy.

Gruzínské údolí Pankisi vyvolává silné emoce. Proslulo totiž jako zázemí čečenských bojovníků, nezkrotné hnízdo organizovaného zločinu a kolébka bojovníků takzvaného Islámského státu. Skupina studentů Ostravské univerzity a Univerzity Karlovy vedená pedagogy Vincencem Kopečkem a Slavomírem Horákem se tam v září 2018 vydala, aby tamní obyvatele potkala na vlastní oči. Dvacítku z nich teď představuje na výstavě v knihovně pražského Ústavu mezinárodních vztahů. Mezi nimi i rodačku z Valašska, která říká, že rytmus života po přestěhování do Pankisi skoro nemusela měnit.